Moskva - Tamara Licinská, mladá studentka, popravena bez udání důvodu. Izrael Nissenbaum, hluchý a němý fotograf, odsouzen k smrti bez soudu. Raisa Bočlenová, mladičká sekretářka, obviněná z údajné špionáže pro Japonsko a zastřelena.
Řada neznámých jmen s archivními fotografiemi a pár životopisnými údaji nedávno zaujala ruského výtvarníka Chasana Bachajeva.
Snímky si prohlížel ve veřejně přístupné internetové databázi obětí stalinských represí v Sovětském svazu nazvané Nesmrtelný vězeňský barák.
"Viděl jsem ty tváře mladých lidí. Byli to lidé jako my. Jen nás od nich dělí časový posun, často nepatrný. Tak jsem se ho pokusil odstranit," říká Bachajev v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V počítači proto "převlékl" některé osoby do současných šatů a projekt pověsil na svoji facebookovou stránku. Tam sklidil velký ohlas a okamžitě se začal šířit dál. Autora velký ohlas těší.
"Ztrácíme kontakt s historií. Lidé začínají mít po letech čím dál větší pocit, že se to vlastně celé nestalo a nic z toho že se nemůže opakovat," upozorňuje Bachajev.
Bolševický převrat a miliony obětí
Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR) označuje bolševický převrat ze 7. listopadu 1917, který ovlivnil na dlouhá desetiletí dění nejen v tehdejším carském Rusku, ale i ve světě.
Podle střízlivých historických odhadů připravili komunisté za více než 70 let vlády v nově vytvořeném Sovětském svazu o život minimálně 25 milionů lidí.
Popravami, mučením, násilnými deportacemi do trestaneckých kolonií nebo záměrně vyvolanými hladomory na Ukrajině, v Kazachstánu i jinde.
O připomínku konkrétních tváří a osudů sovětských obětí komunismu se od roku 2014 snaží i ruský projekt "Poslední adresa". Ten vytvořila stejnojmenná občanská iniciativa ruského novináře Sergeje Parchomenka a historicko-osvětové organizace Memorial.
Aktivisté rozmisťují malé nenápadné tabulky s údaji obětí komunistických represí na domy, ze kterých je NKVD nebo jiná komunistická tajná policie zatýkala.
Z těchto budov lidé mířili před soudy nebo rovnou na popraviště.
"Chceme připomínat konkrétní tváře a osudy. Ty mají často větší sílu lidi zasáhnout a oslovit," říká český badatel a rusista Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz a Ústavu pro studium totalitních režimů, který projekt "Poslední adresa" v Rusku i v Česku dlouhodobě podporuje a spoluorganizuje.
Přibližně 500 podobných tabulek s konkrétními jmény a krátkými osobními údaji už visí v Moskvě, Petrohradu a dalších ruských městech. Projekt se loni postupně rozšířil i na Ukrajinu a do Česka.
České oběti stalinismu
"Československých obětí komunismu byly ve srovnání s miliony sovětských 'jen' stovky. Rozšířením k nám ale dostává celý projekt nový rozměr. Nejde už jen o sovětský režim, ale o oběti komunismu obecně," upřesňuje rusista Černoušek.
Mezi prvními tabulkami rozmístěnými aktivisty na konkrétní domy v Česku se na domě v pražské Trojické ulici ocitlo i jméno Karla Bacílka.
Toho za druhé světové války zatklo a vyslýchalo gestapo.
Když se později jako mladý student práv zapojil do odporu proti nastupujícímu komunistickému režimu, StB ho spolu s dalšími kolegy (mj. generálem Karlem Kutlvašrem) zatkla a obvinila ve vykonstruovaném procesu.
Bacílek byl poté na dvoře pankrácké věznice 24. května 1949 v pět hodin ráno popraven.
"Chceme v rozmisťování tabulek rozhodně pokračovat. Jen vyřizování formalit trvá déle, než jsme čekali," říká Štěpán Černoušek.
S kolegy historiky nedávno také - po ruském vzoru - poprvé zorganizoval akci Navracení jmen.
U památníku obětem komunismu na pražském Újezdě s kolegy četli konkrétní jména přibližně 1300 československých občanů, odvlečených do SSSR popravených od dvacátých do padesátých let minulého století.
Patřil mezi ně legionářský generál Sergej Vojcechovský a mnozí další.
