S nízkou porodností bojuje Jižní Korea už několik let. Loni počet dětí na jednu ženu klesl na 0,81 a patřil tak k nejnižším na celém světě. Hlavním důvodem jsou nestabilní příjmy a vysoké ceny bydlení, se kterými musí mladé páry bojovat. V důsledku toho se rozhodují s dítětem počkat nebo se o něj nesnažit vůbec. V roce 2021 byl průměrný věk tamních žen, které porodily dítě, 33,4 roku.
Jihokorejky se tak podle agentury Reuters čím dál častěji uchylují ke zmrazení svých vajíček. Podle CHA Medical Center, jednoho z největších řetězců klinik pro léčbu neplodnosti v Jižní Koreji, podstoupilo u nich v roce 2021 zákrok zmrazení vajíček 1200 svobodných žen. Přitom v roce 2019 jich bylo pouze 600.
Čtyřiatřicetiletá úřednice Lim Eun-young uvedla pro Reuters, že kvůli vysokým nákladům nedokáže teď rodinu založit, a proto se rozhodla nechat si zmrazit vajíčka. Díky této metodě se prodlouží "životnost" vajíček, která umožní ženám podstoupit umělé oplodnění v pozdějších letech.
Svého současného partnera navíc Lim potkala teprve nedávno, a tak jí přijde, že je na otěhotnění brzy.
Podobně hovoří dvaatřicetiletá zdravotní sestra Cho So-Young, která také navštívila kliniku CHA. "Pokud bych se teď vdala a porodila dítě, nemohla bych mu poskytnout domácí prostředí, jako jsem měla já, když jsem vyrůstala," vysvětluje. "Chci pro něj lepší bydlení, lepší čtvrť a lepší jídlo."
Sama je taky nyní svobodná. Ženy v Jižní Koreji nemusejí být vdané, aby si nechaly zmrazit vajíčka. K darování spermatu je ale manželství podmínkou, dodává Reuters.
Drahé bydlení i důraz na vzdělání
Když ženy hovoří o vysokých finančních nákladech, myslí tím hned několik problémů. Jižní Korea je například známá tím, jak si její obyvatelé zakládají na špičkovém vzdělání. Tomuto jevu se říká "vzdělávací horečka" - rodiče se snaží zajistit svému dítěti co nejlepší možné vzdělání, a tak se často rozhodnou pro drahé soukromé školy a kroužky.
Některé mladé páry proto těhotenství odkládají na dobu, kdy si budou moci tyto školy dovolit. "Často slýcháme od manželských párů nebo v televizních pořadech, jak drahé je vychovávat děti, pokud jde o náklady na vzdělání a jiné věci. Všechno to vede k tomu, že je pak méně manželství a dětí," říká k tématu Lim.
Dalším důvodem pro odložení těhotenství bývají i ceny bydlení. Mladé páry mají ještě malé úspory, ale zároveň pociťují tlak společnosti, která vnímá jako důležité vlastnit svůj dům nebo byt - v Jižní Koreji je to považováno za zajištění stabilního života. V průzkumu provedeném společnostmi Statista a Hankook Research 83 procent respondentů uvedlo, že mají pocit, že by měli své domovy skutečně vlastnit a nežít pouze v nájmu.
Ceny bydlení se podstatně liší podle lokality, ale podobné rozdíly panují právě i mezi porodností. Ve velkých městech, kde je bydlení obvykle dražší, mají ženy podle červencového výzkumu děti v pozdějších letech než ty, které bydlí v místech s levnějším bydlením.
Průměrná cena bytu v metropoli Soul se přitom za posledních pět let zdvojnásobila, informuje deník Al Jazeera. Například ve čtvrti Eunpyeong na severozápadě města nyní cena průměrného bytu o výměře okolo 66 metrů čtverečních převyšuje 900 milionů wonů, což je zhruba 15,8 milionu korun.
Stárnutí populace
Kvůli nízké porodnosti v Jižní Koreji roste tempo stárnutí populace. Očekává se, že od roku 2060 bude 40 procent obyvatel starších 65 let. Britská stanice BBC zároveň cituje OSN, která předpovídá, že počet obyvatel Jižní Koreje dosáhne vrcholu okolo roku 2024 a poté začne klesat.
Vláda se tuto situaci snaží řešit a nabízí například finanční podporu pro rodiny s dětmi. Od příštího roku poskytne každé rodině s novorozencem příspěvek ve výši 700 tisíc wonů, což je zhruba 12 300 korun. Tato částka se má následně zvyšovat až na milion wonů. Dalším krokem je nabídka čerpání rodičovské dovolené oběma rodiči současně.
Všechna vládní opatření na podporu porodnosti vyšla loni v přepočtu na 821 miliard korun. Dosud se ale příliš neprojevila a počty nově narozených dětí nestouply.
