Washington - Probíhající jednání o dlouhodobé přítomnosti amerických vojsk na iráckém území se dostala do slepé uličky.
Smlouva, která by měla dát pobytu amerických jednotek na irácké půdě nový právní rámec, nebude údajně připravena nejen do konce července, jak oznamovala administrativa prezidenta Bushe, ale bude o ní jednat až příští prezident Spojených států, který nastoupí do úřadu na konci ledna 2008.
Místo toho nyní američtí a iráčtí vyjednavači debatují o méně ambiciózním dokumentu, který by legálně posvětil přítomnost vojsk USA v Iráku pouze na příští rok, tedy poté, co s koncem roku vyprší mandát OSN, který nemá ani jedna ze stran v úmyslu prodlužovat.
S odvoláním na zdroje obeznámené se stavem jednání o tom informoval deník Washington Post.
Jenom na rok 2009
"Na čem nyní pracujeme, je spíše... most, abychom měli pravomoci, aby zde po 31. prosinci nevzniklo vakuum," prohlásil úředník z administrativy, který si vzhledem k citlivé povaze záležitosti nepřál být jmenován.
Takzvaná smlouva SOFA, která platí například pro přítomnost vojsk USA v Japonsku nebo v Koreji a v souvislosti s chystanou radarovou základnou v Brdech o ní jedná i Česko, znepokojuje americké i irácké politiky.
Demokratickým kongresmanům se nelíbí dvě věci. Jednak že ji Bushova administrativa nechce nechat posvětit parlamentem, jednak že se podle nich kvůli ní sníží vliv budoucího prezidenta na dění v Iráku.
Podle aktuálních průzkumů by se prezidentem nyní s největší pravděpodobností stal demokrat Barack Obama.
Konkrétní data stažení
Za kolapsem jednání je však třeba hledat i vnitropolitickou situaci v Iráku, jehož politická reprezentace se obává ztráty suverenity země. Američané podle některých informací, jež unikly do médií, požadují 58 základen, kontrolu nad iráckým vzdušným prostorem a imunitu pro své vojáky.
Podle listu Washington Post však nyní došlo i k další důležité změně.
Vedle jednání o dokumentu, který pokrývá pouze příští rok, se údajně - přestože to Bushova administrativa soustavně popírá - debatuje také o konkrétních datech stahování amerických vojsk.
"Mluvíme o datech," potvrdil deníku jeden z amerických úředníků. Iráčtí političtí vůdci "nám všichni říkají stejnou věc. Potřebují tam něco takového mít... Iráčané chtějí mít jistotu, že zde cizí jednotky nebudou navždy."
Opouštění versus přítomnost
Premiér Núrí Málikí by tak prý raději dohodu formuloval coby dokument o "americkém opouštění Iráku", a nikoli o podmínkách jejich trvalé přítomnosti.
Ohledně možného porušení suverenity v důsledku uzavření dohody varoval dokonce ajatolláh Alí Sistání, který je považován za nejdůležitějšího šíitského vůdce v zemi. Ten se přitom k politickým otázkám vyjadřuje jen zřídkakdy.
Jisté však je, že ať už v Bílém domě zasedne příští rok kdokoli, bude americká vojenská přítomnost v Iráku pokračovat. Jednání o dlouhodobém pobytu vojáků USA tak budou muset být obnovena.
