Washington - Americký prezident George Bush a sedm dalších vysokých činitelů jeho administrativy učinili v prvních dvou letech po útocích z 11. září 2001 celkem 935 lživých prohlášení o Iráku.
Vyplývá to z prvního průzkumu na toto téma, který provedlo Středisko pro veřejnou integritu (CPI). Podle výzkumníků nešlo o omyly, ale o cílenou kampaň.
"Vyčerpávající šetření záznamů ukazuje, že tato tvrzení byla součástí řízené kampaně, která efektivně zpracovala mínění veřejnosti a zavedla národ do války na základě záměrně nepravdivých informací," píše se ve studii.
Nepravdivá tvrzení se týkala iráckého jaderného programu a vazeb režimu bývalého diktátora Saddáma Husajna na Al-Káidu.
Později bylo prokázáno, že irácký program zbraní hromadného ničení nebyl v době invaze aktivní a že spojení Bagdádu s organizací Usámy bin Ládina neexistovalo.
Pro hledání v anglické databázi lživých prohlášení klikněte zde
Bush má zlatou, Powell stříbrnou
Vedle Bushe se studie zaměřila na výroky viceprezidenta Dicka Cheneyho, tehdejšího ministra zahraničí Colina Powella, bývalého ministra obrany Donalda Rumsfelda, jeho náměstka Paula Wolfowitze, někdejší poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezzy Riceové a bývalých mluvčích Bílého domu Ariho Fleishera a Scotta McClellana.
Čím více měl politik prostoru v médiích, tím více nepravdivých tvrzení podle CPI vypustil. Prezident Bush vede, podle výzkumu lhal 260krát, těsně za ním je Colin Powell s 254 zápornými body. Následují Rumsfeld a Fleischer (oba 109), Wolfowitz (85), Riceová (56), Cheney (48) a McClellan (14).
Tato prohlášení byla činěna v průběhu dlouhé doby a při 532 různých příležitostech.
Lži-hlasování-invaze
CPI vycházelo jak z primárních zdrojů, jako jsou oficiální tiskové zprávy, tak ze sekundárních pramenů, převážně hlavních světových médií.
Počet lživých prohlášení ohledně Iráku dramaticky vzrostl v srpnu 2002 a na počátku roku 2003. Jednalo se o klíčové měsíce v průběhu přípravy válečného tažení.
Poprvé poslal prezident Bush do Kongresu návrh zákona schvalujícího válečné operace (odhlasováno v říjnu). Druhá eskalace lží předcházela samotné invazi, zazněla zde například slavná řeč Colina Powella o iráckém jaderném arzenálu před Radou bezpečnosti OSN.
Bush: udělal bych to znovu
Vedle přímo lživých tvrzení učinila administrativa stovky dalších proklamací, které to, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení nebo je napojen na Al-Káidu, nepřímo naznačovaly.
"Kumulativní efekt těchto nepravdivých tvrzení - rozšířených tisíci novinových článků a televizním vysíláním - byl masivní. Několik měsíců před začátkem války zněl takřka neproniknutelný mediální hukot," stojí ve zprávě CPI.
Že Saddám Husajn žádné zbraně hromadného ničení nevlastnil, prezident Bush rok po začátku invaze přiznal, nikdy však nepřestal tvrdit, že rozhodnutí poslat americké vojáky do Iráku bylo správné.
Pozdější vyšetřování Kongresu ohledně existence iráckého programu zbraní hromadného ničení se soustředilo prakticky pouze na selhání tajných služeb. Politická prohlášení, která byla učiněna v rozporu s tehdejšími tvrzeními špionů, nechalo víceméně bez povšimnutí.
