Bulharský expremiér vypovídal v aféře s odposlechy

ČTK ČTK
7. 5. 2013 17:48
"Bulharský Watergate" vypukl v době, kdy se země připravuje na předčasné volby
Bývalý bulharský premiér Bojko Borisov.
Bývalý bulharský premiér Bojko Borisov. | Foto: Reuters

Sofia - Při vyšetřování aféry s ilegálními odposlechy čelných politiků, která v posledních týdnech hýbe Bulharskem, se podle médií stahují mraky i nad bývalým premiérem Bojkem Borisovem.

Sofijská prokuratura si ho v úterý předvolala ke svědecké výpovědi, zatím však není jasné, zda zamýšlí vést vyšetřování i proti němu.

Vždy výřečný expremiér, který bude v neděli v parlamentních volbách usilovat o druhý mandát, odcházel od prokuratury po hodinu a půl trvajícím výslechu nezvykle zamlklý. Jen krátce předtím vyšlo najevo, že odstoupivší sofijský prokurátor Nikolaj Kokinov potvrdil odposlechy, jež Borisova kompromitují.

Kokinovova výpověď podle agentur výrazně přitížila jak Borisovovi, tak jeho ministrovi vnitra Cvetanu Cvetanovovi. Ten prý nezákonné odposlechy nařizoval, často ústně.

Vyšetřování začalo na základě stížnosti, kterou začátkem dubna vznesl předseda Socialistické strany Sergej Stanišev. Podle něj Cvetanov nechal odposlouchávat nejen jeho, ale například i nynějšího prezidenta Rosena Plevnelieva a jeho předchůdce Georgiho Parvanova nebo evropskou komisařku pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristalinu Georgievovou.

"Bulharský Watergate" vypukl v době, kdy se země připravuje na předčasné parlamentní volby. Cvetanov je volebním lídrem strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), jejímž členem je i Borisov. Jeho vládu v únoru donutily odstoupit masové protesty proti chudobě a politickým poměrům v zemi.

Protože žádná strana po únorové demisi vlády nechtěla sestavit nový kabinet, musel prezident Plevneliev rozpustit zákonodárný sbor. V nynějších předvolebních průzkumech vede GERB před socialisty.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Thermal dostane kvůli pandemii dalších 300 milionů korun, schválila vláda

Základní kapitál karlovarského hotelu Thermal stoupne o 300 milionů korun na 1,1 miliardy korun. Návrh ministerstva financí (MF) v pondělí schválila vláda, uvedla na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Důvodem navýšení je podle dřívějšího vyjádření MF propad tržeb kvůli pandemii, růst cen stavebních prací a neočekávané náklady spojené s modernizací hotelu - jako například potřeba likvidace nebezpečných látek či nutnost sanace havarijních kovových konstrukcí. Zvýšení základního kapitálu se uskuteční upsáním nových akcií. Akcionářská práva státu v hotelu vykonává MF.

"Cílem navrhovaného kapitálového posílení Thermal je primárně zajistit, aby společnost mohla realizovat zamýšlené investice a aby zabránila riziku vrácení poskytnutých investičních prostředků (dotace a úvěr od SFŽP), neboť již v polovině roku 2021 dochází k plnému dočerpání prostředků pocházejících ze zatím posledního vkladu do základního kapitálu společnosti," uvádí materiál.

Schillerová již dříve upozornila, že jen za poslední tři roky vyskočily ceny stavebních prací téměř o třetinu a areál, který je kulturním, kongresovým a lázeňským centrem Karlovarska, proměnila pandemie v dům duchů. "Také faktický stav konstrukcí odhalila modernizace v daleko horším stavu, než se počítalo při posledním navýšení základního kapitálu v roce 2016," uvedla. Podle ní je vzhledem k investičnímu plánu do roku 2025 a s přihlédnutím k riziku krácení dotace na snížení energetické náročnosti budovy zvýšení základního kapitálu jediný možný krok.

Zdroj: ČTK
Další zprávy