Pro Čechy možná neznámé jméno, zato pro obyvatele slovenského města Pezinok nedaleko Bratislavy velmi blízké. Čaputová tu celých čtrnáct let vedla boj proti nové skládce, která se měla rozkládat na území velkém jako dvanáct fotbalových hřišť. Vzdálenost mezi odpadky a nejbližším domem přitom měla být menší než 300 metrů.
"V kauze šlo o milionový byznys. V pozadí stály zájmy už tehdy mocného Směru, ale také Mariána Kočnera," píše kandidátka na prezidentku na svých oficiálních internetových stránkách s odkazem na nejsilnější vládní stranu Směr-SD a podnikatele, který je aktuálně spojován s vraždou novináře Jána Kuciaka. "Prošli jsme si obavami, pocitem ohrožení, beznaděje, pokusy o zastrašování."
Skládku sice povolila Slovenská inspekce životního prostředí, místní ale proti ní protestovali. Pořádali výstavy, demonstrace, podpisové akce. V čele veřejné kampaně stála právě Čaputová.
Na demonstracích lidé sesbírali osm tisíc podpisů, se kterými se obrátili na Evropský parlament. A Soudní dvůr Evropské unie jim dal za pravdu. Zápas vyvrcholil v roce 2013, kdy slovenský Nejvyšší soud taktéž rozhodl, že nová skládka je nezákonná.
Během fungování nelegální skládky se výrazně zhoršilo zdraví obyvatel Pezinoku. Trpěli dýchacími problémy a alergiemi a výskyt jednoho typu leukemie byl v tomto městě až osmkrát vyšší než ve zbytku Slovenska, uvádí webové stránky Goldmanovy ceny. Tomuto prestižnímu ocenění se někdy říká "zelená Nobelova cena". A Čaputová je teprve druhým člověkem ze Slovenska, který ho během takřka třiceti let existence dostal. Česká republika dokonce žádného laureáta nemá.
V roce 2017 se navíc Čaputová společně s občanským sdružením Via Iuris angažovala v boji za zrušení amnestií bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. V březnu přinesla do budovy Národní rady petici s podpisy 76 tisíc lidí, o měsíc později parlament zrušení amnestií schválil.
Podle deníku SME šlo o největší podpisovou akci v historii Slovenska. "Chceme dát poslancům najevo, že lidem toto téma vůbec není lhostejné," řekla tehdy Čaputová.
První slovenská prezidentka?
Kandidaturu na prezidentku oznámila loni v květnu. Vzápětí se dohodla s vědcem Robertem Mistríkem, který také pomýšlel na křeslo prezidenta a s nímž sdílí negativní postoj k vládnoucí straně Směr-SD, že slabší z nich ještě před prvním kolem voleb odstoupí.
Přestože dřívější průzkumy veřejného mínění favorizovaly spíše Mistríka, právě on v úterý z boje odstoupil a vyjádřil Čaputové svou podporu.
"Vyjadřuji nahlas a jasně podporu paní Zuzaně Čaputové. Nejde jen o nás dva, ale o Slovensko, o nás všechny," prohlásil na tiskové konferenci Mistrík. "Do prezidentského úřadu nesmíme pustit prodloužené prsty Roberta Fica a Vladimíra Mečiara," dodal. Svou podporu Čaputové posléze vyjádřil i stávající slovenský prezident Andrej Kiska.
Exkluzívny prieskum pre RTVS: Zuzana Čaputová vedie so ziskom 23,5 percent pred Marošom Šefčovičom s viac ako 20 percentami #PrezidentskéVoľby2019 #ZuzanaČaputová https://t.co/JRTkWcqT1B pic.twitter.com/JI0xpQgVFO
— Minúta po minúte (@spravy_mpm) February 26, 2019
Komentátoři předpokládají, že po odstoupení Mistríka jeho hlasy připadnou právě Čaputové. Navíc už podle dvou posledních průzkumů, které s ním ještě počítaly, je Čaputová favoritkou voleb.
Podle průzkumu, který v úterý zveřejnil Rozhlas a televize Slovenska (RTVS), by Čaputová získala 23,5 procenta hlasů a na druhém místě by skončil kandidát Směru Maroš Šefčovič s 20,5 procenta hlasů. Průzkum agentury Focus jí dokonce přisuzuje podporu 26,3 procenta respondentů a Šefčovičovi 20,4 procenta.
První kolo voleb se koná 16. března. Kromě Čaputové a Šefčoviče kandidují i exministr spravedlnosti Štefan Harabin, předseda pravicově populistické strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba nebo šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár.
Mezi Pezinokem a Bratislavou
Zuzana Čaputová se narodila 21. června 1973 v Bratislavě, kde také vystudovala právnickou fakultu. V době studií zakládala projekty na pomoc sociálně znevýhodněným, týraným a zneužívaným dětem. Po škole působila v právním oddělení městského úřadu v Pezinoku, který leží 23 kilometrů od slovenského hlavního města.
Později nastoupila jako právnička do občanského sdružení Via Iuris, jež poskytuje právní pomoc lidem, kteří by si ji nemohli dovolit.
Žije v Pezinoku, je rozvedená a má dvě dcery.
Více než rok je Čaputová také spjatá s neparlamentní stranou Progresivní Slovensko, jejíž je místopředsedkyní. Sama se označuje za centristku.
Zaměřit by se chtěla na ochranu životního prostředí, znevýhodněné skupiny, jako jsou starší lidé či týrané děti, a právo a spravedlnost.
Čaputová podporuje adopci dětí páry stejného pohlaví, přičemž na Slovensku není zatím zavedeno ani registrované partnerství. Neměnila by právo žen jít na potrat. Také je podle rozhovoru pro slovenský server Topky.sk pro ukotvení Slovenska v Evropské unii, souhlasí se sankcemi proti Rusku, podporuje zachování povinného očkování a naopak odmítá vystoupení Slovenska z NATO.
