Londýn - Britští farmáři se děsí dalšího roku, kdy jim část úrody shnije v řádcích a ve větvích stromů. Mohou za to nejistoty spojené s brexitem, ale i rychle rostoucí ekonomika chudších států, odkud běžně přicházejí sezonní sběrači.
Do Velké Británie na sběr ovoce a zeleniny každoročně zamíří okolo 80 tisíc cizinců, skoro všichni z východní Evropy. Jsou to hlavně Rumuni, Bulhaři a Poláci, ale objevují se mezi nimi i mladí lidé z dalších států - třeba z Česka jezdí s oblibou studenti.
Už loni přitom britská Národní farmářská unie spočítala, že se na sezonní práce dostavilo o 17 procent méně lidí než dříve. A agentury, které zahraniční sběrače pomáhají najímat, už teď varují, že jich ani letos nedokážou zajistit dostatek.
Podle serveru BBC se navíc více než polovině z nich nepodařilo sehnat dost sběračů ani v "klidnější" první polovině letošního roku.
"Před naší kanceláří v Bukurešti dříve stály fronty lidí. Každý den jich chodilo 30 nebo 40. Dnes, když je dobrý den, jich přijde hrstka. Dříve jsme brali jenom 'smetanu', dnes vyškrabáváme sud," popisuje šéfka britské agentury AG Recruitment and Management Estera Ameszová.
Její společnosti chybí ještě další 4000 sezonních pracovníků pro sběr jahod, malin, ale i hrušek nebo jablek. Musí proto objíždět také rumunský venkov. Přijímají v podstatě každého, "kdo má dvě ruce, dvě nohy a 50procentní šanci to vydržet".
Stejně práce za méně peněz
Podle britských farmářů přitom cizinci tvoří devět z deseti sběračů, proto jsou pro celý "ovocný průmysl" životně důležití. Zemědělci navíc předpokládají, že za současného růstu jich bude do budoucna potřeba ještě o několik desítek tisíc více.
Obavy proto vzbuzuje zejména brexit a nejasnosti, kvůli kterým je práce v jahodových polích na Britských ostrovech pro řadu lidí riskantnější, méně výdělečná a celkově méně lákavá.
Farmáři proto tlačí na vládu, aby jim zajistila u Bruselu dobrou dohodu. Některé hlasy dokonce varují, že britští producenti ovoce, zejména jahod, by se po brexitu mohli chtít přesunout na pevninu do EU, aby si vůbec dokázali zajistit pracovní sílu.
Britský server The Guardian už loni napsal, že podle zemědělců byl loňský nedostatek pracovníků nejhorší od roku 2004. Tehdy díky vstupu do EU začali jezdit pracovat do Spojeného království lidé z Česka, Slovenska, Polska, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy či Slovinska.
Vydělat si třeba na dům
Východoevropané si přijíždějí do Spojeného království "rychle vydělat" peníze, které se Britům, zvyklým na jiné obnosy, nezdají dostačující za náročnou fyzickou práci.
"Doufáme, že budeme schopní během dvou let dokončit náš dům. Je těžké nechávat doma děti," vysvětluje 31letá Alina Stanová z Rumunska, která si jezdí do Velké Británie vydělat na stavbu rodinného domu.
Rumunsko patří mezi nejchudší evropské země a největší příjemce peněz z fondů Evropské unie. Stanice BBC nicméně upozorňuje, že místní ekonomika roste momentálně mnohem rychleji než ta britská, rychlostí necelých sedm procent. V Rumunsku se tak postupně tvoří silná střední vrstva a je pravděpodobné, že lidí jako Alina bude do budoucna ještě ubývat.
"Angličané jsou vybíraví v tom, co chtějí dělat. Těžkou práci nechávají na cizincích," říká například 23letý student geografie z rumunského města Iasi Puiu Jonut.
"Je hodně Angličanů, kteří by mohli jít pracovat na pole, aby ovoce neshnilo. To je důvod, proč mi brexit připadá opravdu podivný. Protože to jsou cizinci, kdo přicházejí dělat tvrdé a málo placené práce. Určitě byste chtěli, aby zůstali," dodal.
