Londýn - Utahování opasků, které naordinoval Britům konzervativní premiér David Cameron, postihne všechny vrstvy společnosti.
Zatímco státní sféru čekají v souvislosti s drastickými škrty v rozpočtech jednotlivých ministerstev masivní úspory a propouštění, je vláda na druhé straně připravena tvrdě bojovat s firmami i jednotlivci, kteří se vyhýbají placení daní.
O deset procent bude snížen rozpočet na obranu. Státní dotace bankovnímu sektoru, k nimž se v obavách z dalšího prohlubování krize uchýlila předchozí labouristiská vláda, nebudou už napříště možné.
Šetřit chce Cameron i v sociální sféře.
Na ve středu končící konferenci Konzervativní strany v Birminghamu oznámil jeho ministr financí George Osborne, že v rámci úspor sníží dětské přídavky.
Žádné plošné škrty však Brity - na rozdíl od Čechů - nečekají. O peníze přijde v tomto ohledu pouze patnáct procent nejbohatších rodin.
Přesněji ty, v nichž alespoň jeden z rodičů vydělává více, než je hranice sazby čtyřicetiprocentní daně z příjmu. Ta v Británii činí 44 tisíc liber ročně.
To je o něco méně než dvojnásobek roční průměrné mzdy, která se v zemi pohybuje okolo 24 tisíc liber (678 tisíc korun).
Peníze rodinám, které je potřebují
Británie se v současnoti potýká s obrovským deficitem veřejných financí. Ten představuje částku 150 miliard liber, což odpovídá přibližně jedenácti procentům hrubého domácího produktu.
Do čtyř let chce Cameronova vláda mít vyrovnaný rozpočet a odhodlala se proto k drastickým škrtům. Některá ministerstva mají přijít o 20 až 40 procent svých původních rozpočtů. To bude možné jen v případě masivního propouštění státních zaměstnanců.
Zatímco nyní je v zemi bez práce přibližně 7,8 procenta práceschopné populace, do tří let by se nezaměstnanost mohla podle některých odhadů vyšplhat až k hranici deseti procent.
Řadovým zaměstnancům chce Osborne pomoci alespoň tím, že jim nesníží dětské přídavky, tím spíše, když řada z nich přijde o práci. Nebude to ale platit pro majetnější rodiče.
"Peníze dostanou rodiny, které to potřebují," zdůraznil ve své řeči před delegáty stranické konference. "Stále platíme více než jednu miliardu liber na dětských přídavcích rodinám s vyššími příjmy."
Ty teď přijdou v průměru o 1055 liber ročně v případě, že mají jedno dítě a 2500 liber, pokud vychovávají tři děti.
Signál bankovnímu sektoru
Britští konzervativci - ostatně jako němečtí křesťanští demokraaté - se zároveň nebáli vyslat jasný signál bankovnímu sektoru, že nebudou nadále tolerovat vysoké odměny manažerům finančních institucí, jež v uplynulých letech obdržely masivní státní pomoc.
"Nedovolíme, aby banky vyplácely obrovské bonusy, pokud zároveň neumožní půjčky malým firmám, které krizi nezavinily a přitom kvůli ní strádají nejvíce," prohlásil Osborne.
"Stejně tak nebudeme tolerovat daňové úniky," pokračoval politik, který si předsevzal znovu naplnit poloprázdnou státní pokladnu. "Je to nepřijatelné v dobách růstu, ale stejně tak je to morálně neospravedlnitelné v časech, jaké zažíváme nyní."
Britská korporátní daň činí 21 procent u firem se ziskem do 300 tisíc liber ročně. Nad tuto hranici platí firmy osmadvacetiprocentní daň ze zisku.
Opoziční labouristé plán ministra financí okamžitě kritizovali s tím, že rodiny, kde se příjem obou rodičů pohybuje těsně pod částkou 44 tisíc liber, o přídavky nepřijdou, zatímco ty, v nichž jeden z nich vydělává více, než je stanovená mez, ano. Často se totiž jedná o případy, kdy jeden z rodičů zůstal doma a hlídá malé děti.
Definitivní podobu škrtů oznámí Cameronův kabinet 20. října.
Nepopulární opatření se již projevila poklesem popularity liberálních demokratů, kteří jsou koaličním partnerem konzervatviců, a vzestupem Labour party. Ta nyní v průzkumech předstihla i konzervativce, když zaznamenala své nejlepší skóre od roku 2007.
