Londýn - Britský konzervativní premiér David Cameron přišel loni po vítězných volbách s plánem drastických rozpočtových škrtů. Dal si totiž za cíl snížit do roku 2015 deficit státních financí ze současných jedenácti na 1,9 procenta HDP.
Jeho snahy ale zatím přinášejí Britům jednu pohromu za druhou. Libra klesá vůči euru, nezaměstnanost roste a hospodářství stagnuje. Ekonomové přitom od samého začátku upozorňovali, že škrty jsou příliš radikální a utlumí poptávku jako hlavní motor ekonomiky.
Ta v posledním kvartálu loňského roku vzrostla jen o půl procenta a letos to zřejmě nebude o mnoho lepší.
Nikoho proto nepřekvapilo, když v doplňkových volbách do Dolní sněmovny konaných v severoanglickém okrsku Barnsley Central utrpěly nyní vládní strany naprosté fiasko.
Volby vyhráli suverénně labouristé, konzervativci ale skončili až třetí za euroskeptickou Stranou nezávislosti Spojeného královstí a liberály přeskočila dokonce nacionalistická Britská národní strana a jeden nezávislý kandidát.
Dostali jsme "kopačky"
Barnsley Central je tradiční baštou Labour Party, tak katastrofální výsledek ale nečekal zřejmě nikdo. Pro bývalého majora výsadkových jednotek se zkušenostmi z Iráku a Afghánistánu Dana Jarvise kandidujícího za labouristy hlasovalo 60,8 procent těch, kdo se dostavili k urnám.
Kandidát konzervativců získal oproti tomu jen 8,2 procenta hlasů a zástupce liberálů 4,1 procenta.
"Dostali jsme kopačky," komentovalo volební výsledek místní vedení Liberálně-demokratické strany.
"Vyrůstal jsem v Británii Margaret Thatcherové," vysvětloval svůj úspěch Jarvis. "Celé komunity byly tehdy vydány na pospas nezaměstnanosti, veřejné služby kolabovaly, lidský talent přicházel nazmar. Thatcherová se mýlila a teď se pro změnu mýlí Cameron."
Nespokojenost se současnou vládou se ostatně projevuje i v celostátní průzkumech. V tom posledním se pro labouristy vyslovilo 42 procent dotázaných, pro konzervativce 36 a pro labouristy deset procent respondentů.
Šoková terapie zatím nefunguje
Poslední roky vlády labouristů Británii skokově zadlužily, podepsala se na tom ale především celosvětová finanční krize a nákladná "válka proti teroru" rozpoutaná americkým prezidetem Georgem Bushem.
Zatímco v roce 2007 představoval britský veřejný dluh přibližně 48 procent hrubého domácího produktu, nyní je to téměř devadesát procent.
Šoková terapie, kterou Britům naordinoval Cameron, ale zatím příliš nefunguje. Libra se nyní prodává za 1,16 eura a oproti loňskému červenci ztratila vůči evropské měně téměř desetinu své hodnoty.
Inflace se pohybuje nad třemi procenty a podle předpovědí ekonomů skončí letos nad pětiprocentní hranicí.
Britové musí kvůli vládním škrtům šetřit a poptávka po zboží a službách je všeobecně slabá. Na konci roku má britská ekonomika dosáhnout růstu ve výši maximálně 1,5 procenta. Německé hospodářství roste pro srovnání již nyní téměř čtyřprocentním tempem.
"Očekáváme, že libra bude v rámci Evropy i nadále vykazovat velmi slabý výkon," cituje v tomto ohledu agentura Bloomberg analytika společnosti JPMorgan Johna Normanda.
Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) proto Cameronovi doporučil, aby vládní program urychleně revidoval a stanovil si co do zadlužení méně ambiciózní cíle. A hlavně učinil vše pro to, aby opětovně nastartoval spotřebu domácností.
Kupříkladu tím, že propustí méně státních zaměstnanců a redukuje sociální dávky šetrnějším způsobem, než původně zamýšlel.
