Tel Aviv/Londýn - Izrael se tvrdě ohradil proti zatykači, který o víkendu vydal britský soud na bývalou ministryni zahraničí Cipi Livniovou.
Předsedkyně Kadimy, která je nyní hlavní opoziční stranou, se v této funkci podílela na operaci Lité olovo, tedy izraelské invazi do Gazy letos v lednu.
Podle Rady OSN pro lidská práva a organizací Human Rights Watch a Amnesty International se během války v Gaze Izrael i palestinský Hamás mohl dopouštět válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Na základě těchto podezření pak vydal soud ve Westminsteru zatykač na Livniovou, která měla v úmyslu navštívit Velkou Británii. Poté, co se soudce dozvěděl, že své rozhodnutí o návštěvě Spojeného království změnila, zatykač stáhl.
Livniová tvrdí, že svou cestu nezrušila z obavy ze zatčení, ale kvůli svému nabitému harmonogramu, přesto kauza vyvolala v Izraeli ostré reakce.
Ničeho nelitují
"Současnou situaci už nelze tolerovat, je načase, aby se to změnilo," řekl izraelskému armádnímu rádiu izraelský velvyslanec v Británii Ron Prosor. "Jsem přesvědčen o tom, že britská vláda pochopí, že přišel čas jednat a že se nelze spokojit s nějakými deklaracemi."
I sama Livniová považovala za důležité se obhájit.
"Izrael musí dělat to, co je správné pro Izrael bez ohledu na výroky, prohlášení a zatykače. Je to povinnost vůdce a já bych každé jednotlivé rozhodnutí učinila znovu," prohlásila na konferenci pořádané izraelským Institutem pro studium národní bezpečnosti (INSS).
"Nevadí mi, když se svět snaží Izrael soudit, ale srovnávat vojáky izraelské armády s teroristy není možné akceptovat," dodala dle serveru Ynetnews.com.
Zmatený Londýn
Rozhodnutím soudu je znepokojena i britská vláda.
"Spojené království je odhodláno učinit vše, aby dosáhlo míru na Blízkém východě, a chce být Izraeli strategickým partnerem," stojí v prohlášení britského ministerstva zahraničí. „Aby to bylo možné, je nutné, aby mohli izraelští vůdci cestovat do Spojeného království na jednání s britskou vládou. Bezodkladně se budeme detaily tohoto případu zabývat."
Nejedná se přitom o první kauzu tohoto druhu. Zatykač byl už podle AFP v Británii vydán na bývalého izraelského generála Dorona Almoga roku 2005. Propalestinští aktivisté požádali letos v září i o zatčení izraelského ministra obrany Ehuda Baraka. Soud však prohlásil, že ho chrání diplomatická imunita.
Během války v Gaze zemřelo mezi 27. prosincem 2008 a 18. lednem 2009 třináct Izraelců a 1417 (statistika Palestinského centra pro lidská práva) či 1166 (statistika izraelské armády) Palestinců.
