O čem poslanci v úterý hlasují?
Britská vláda jim předkládá dohodu o podmínkách brexitu a prohlášení o tom, jak by měly v budoucnu vypadat vztahy mezi Británií a zeměmi EU.
Jak moc je pravděpodobné, že premiérka Mayová dohodu prosadí?
Její šance jsou malé. Dohodu veřejně odmítla zhruba stovka poslanců Mayové vlastní Konzervativní strany. Je možné, že premiérka řadu "rebelů" nakonec přesvědčí, ale i tak jí to nejspíš nebude stačit. V parlamentu má jen těsnou většinu a proti chce hlasovat především i labouristická opozice.
Co vadí odpůrcům premiérky?
Nejtvrdšími odpůrci Mayové jsou ti politici, podle kterých unii příliš ustoupila. Chtějí, aby se Británie od EU "odstřihla" mnohem víc.
Premiérka souhlasila, že Spojené království v budoucnu za určitých okolností zůstane po omezenou dobu členem evropské celní unie, i když už nebude součástí EU. V rámci celní unie by ale muselo respektovat evropská pravidla, například o právech zaměstnanců, ochraně životního prostředí nebo státní pomoci firmám. A to přesto, že o nich, na rozdíl od členů EU, už nebude moci hlasovat. Toto uspořádání přitom Británie nebude moci ukončit sama, ale jedině po dohodě s unií. To vše je pro domácí odpůrce Mayové nepřijatelné - podle nich jde o "vazalský status".
Pak je zde i část poslanců, kteří chtějí brexit úplně zrušit.
Jaký plán mají kritici Mayové?
Žádný. Radikální zastánci brexitu se na žádném konkrétním shodnout nedokázali. Tvrdí, že by Británie měla s EU dojednat obchodní dohodu podobnou té, jako má Kanada. Nevysvětlili ale, jak by si představovali vyřešení některých sporných otázek, které takové dohodě brání, především otázky hranice na irském ostrově. Právě kvůli tomu, aby taková hranice nevznikla, slíbila Mayová za určitých okolností zůstat v evropské celní unii.
Co se stane, pokud Mayová úterní hlasování opravdu prohraje?
Vláda bude muset do následujícího pondělí předložit parlamentu nový plán toho, jak si brexit představuje. Je ale vyloučené, že by do té doby stihla přijít s nějakým zásadně jiným řešením. Mayová v pondělí oznámila, že v případě odmítnutí dohody hrozí nejen odchod země z Evropské unie bez dohody, ale je "mnohem větší nebezpečí, že neodejdeme vůbec".
Není vyloučeno, že Mayová nechá poslance opakovaně hlasovat a nakonec uspěje. Podle některých médií bude doufat, že "přijdou k rozumu" a její návrh podpoří.
Britská vláda bude chtít po EU záruky, že řešení pro Irsko, tedy případné britské setrvání v evropské celní unii, bude skutečně jen dočasné. Unie ale takový slib odmítá. Pouze ujišťuje, že udělá vše pro to, aby případné britské členství v celní unii skutečně bylo co nejkratší. Záleží na tom, jak rychle Londýn s EU po brexitu dojedná smlouvu o volném obchodu. Právě ta by měla otázku hranic na irském ostrově definitivně vyřešit.
Co na to britští poslanci?
Brexit nastane 29. března, času je tedy velmi málo. Mayová doufá, že poslance vyděsí hrozba brexitu bez jakékoliv dohody a její plán nakonec podpoří. Parlament ale může přijmout pozměňovací návrhy a upravit ho. Zatím ale není jasné, jakým způsobem - poslanci se nejsou schopní domluvit prakticky na žádném řešení.
Proč se Britové stále hádají?
Když Britové v červnu 2016 v referendu odhlasovali odchod z EU, zastánci této varianty nepředložili žádnou konkrétní představu o tom, jak by Spojené království mělo fungovat mimo unii. A nemají ji dodnes. Jediný plán, který je na stole, předložila Mayová. Ale tvrdým zastáncům brexitu není dost dobrý. Jiní politici by naopak chtěli, aby Spojené království po brexitu zůstalo k EU ještě blíž, než jak vyjednala Mayová.
Co by "divoký" brexit bez dohody znamenal?
Pokud se britští politici nedomluví, případně nepožádají o odklad brexitu, Británie z EU odejde 29. března 2019 úplně bez dohody. V tom případě ze dne na den přestane platit velká většina pravidel, podle nichž fungují vztahy Londýna se zbytkem EU.
Na pozemní hranici i v přístavech či na letištích by začaly fungovat podrobné kontroly podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Experti se shodují, že to povede ke kolonám, které například v přístavech Calais či Dover dosáhnou mnoha desítek kilometrů - auta v nich můžou stát dokonce několik dní. To by vážně narušilo obchod mezi Británií a EU. V těchto kolonách by nejspíš uvázly taky tisíce občanů, kteří by zrovna chtěli jet nebo letět do Británie či naopak z ní.
Pokud by obě strany striktně trvaly na mezinárodním právu, tak by se letecký provoz mezi Spojeným královstvím a EU úplně zastavil, protože pro jeho pokračování by nebyl žádný právní rámec. Evropská komise už ale dala najevo, že si pro tento případ přeje dojednat krizové opatření, aby letadla mohla dál létat. Musela by s tím souhlasit i Británie, což se však předpokládá.
Kolik by "divoký" brexit stál Brity nebo Čechy?
Britská vláda i centrální banka odhadly, že by Británie v příštích 15 letech mohla zchudnout až o desetinu oproti situaci, kdyby v EU zůstala. Britští euroskeptici to však označují za strašení.
Česká spořitelna zase tvrdí, že "divoký" brexit by v Česku připravil o práci až 40 tisíc lidí a růst české ekonomiky by byl o 1,1 procentního bodu nižší. Premiér Andrej Babiš (ANO) to označil za nesmysl, jeho vláda ale žádnou vlastní analýzu nepředložila. Pro Česko je klíčová hlavně otázka automobilového průmyslu - například pro Škodu Auto je Británie třetím nejvýznamnějším trhem, který se dá svou velikostí srovnat s českým.
Koho bude brexit bolet nejvíc?
Jednoznačně Brity. Podle všech analýz bude odchod z unie stát výrazně víc je než ostatní státy EU. A to bez ohledu na to, jakým způsobem Británie z EU vystoupí.
Co když brexit nebude "divoký", ale proběhne na základě podmínek, které vyjednala Mayová s EU?
Vlastně nic. Británie přestane být členem EU 29. března 2019, ale sama požádala, aby okamžitě začalo platit přechodné období - Spojené království tak bude mít až do konce roku 2020 práva a povinnosti, jako by stále bylo členem unie. Ale s tím rozdílem, že už nebude moci hlasovat o nových evropských zákonech, i když se jimi bude muset až do konce přechodného období řídit.
Platnost tohoto období je možné po vzájemné dohodě prodloužit až do konce roku 2022. Během něj budou Britové a země unie vyjednávat o zmíněné definitivní dohodě o volném obchodu.
Co to znamená pro Čechy, kteří by chtěli jet do Británie pracovat?
Během přechodného období to nebude žádný problém. Za prací do Británie budou moci jezdit stejně jako dnes. I firmy budou s Británií obchodovat bez jakékoliv změny. Podmínkou pro to všechno je ale to, aby byla dohoda o podobě brexitu schválena - bez ní žádné přechodné období nebude a dojde ke zmiňovanému "divokému" brexitu.
Na čem se vlastně Mayová s EU dohodla, kromě otázky hranic na irském ostrově?
Občané EU žijící v Británii a Britové, kteří bydlí na kontinentu, si zachovají svá dosavadní práva. Británie zaplatí vše, co unii už dřív slíbila, což je odhadem 40 až 45 miliard liber (až 1,3 bilionu korun). Bude moci skončit s volným pohybem občanů ze zemí EU.
Jak vypadá řešení pro Irsko?
Británie a EU chtějí uzavřít obchodní dohodu, díky které nebude obnova hranic na irském ostrově nutná. Pokud ji ale nestihnou dojednat do konce roku 2020, kdy končí přechodné období po brexitu, zavázali se k tomu, že Spojené království zůstane členem evropské celní unie. To znamená, že nebude moci uzavírat samostatné obchodní dohody s třetími zeměmi.
Zároveň se zavázalo, že se bude řídit evropskými pravidly například pro práva zaměstnanců, ochranu životního prostředí nebo státní pomoc firmám.
Je možné, že si Britové referendum o EU zopakují?
Není to vyloučené. Část politiků to chce a jejich obvyklý argument je tento: Musíme přijmout fakt, že lidé sice odhlasovali brexit, ale už neřekli, jak by měl konkrétně vypadat. A politici se na tom nejsou schopní domluvit. Nechme tedy opět rozhodnout voliče a předložme jim tyto varianty: brexit podle dohody, kterou vyjednala premiérka Mayová, brexit úplně bez dohody, nebo zrušení brexitu a setrvání v EU.
Jak je to pravděpodobné?
Premiérka Mayová druhé referendum odmítá - lidé by podle ní ztratili víru v demokracii, pokud by jejich původní rozhodnutí nebylo respektováno. Druhé hlasování momentálně nemá ani většinu v parlamentu. Ale jistý trend směrem k podpoře této varianty tu je. Podle průzkumů veřejného mínění by nyní většina Britů hlasovala pro setrvání v unii. Rozdíl ale není nijak zásadní a příznivci unie vedli i v průzkumech těsně před prvním referendem, v němž nakonec prohráli.
