Londýn - Londýn se pustí do vyšetřování invaze do Iráku, ve které měli vedle Američanů vedoucí úlohu právě Britové.
Premiér Spojeného království Gordon Brown až dosud šetření tohoto typu odmítal. Uprostřed dlouhotrvajících politických problémů vládnoucích labouristů, které vedly nakonec k velké vládní rošádě, však nakonec povolil.
Podle Browna bude komise sestavená z „nestranických veřejných figur" a bude mít „přístup k veškerým britským dokumentům a britským svědkům." Na námitky opozice později upřesnil, že bude moci vyžadovat také cizí dokumenty nacházející se v britských archivech i povolávat zahraniční svědky.
Největší vyšetřování
Předmětem zkoumání komise bude jak období od léta 2001 předcházející útoku, tak invaze v březnu 2003 i samotné vedení války až do července letošního roku.
„Žádné vyšetřování se nezabývalo tak velkým obdobím," prohlásil Brown, který dodal, že cílem komise bude určit, „z čeho se lze poučit", ale „ nikoli přisuzovat vinu".
Jejím předsedou bude bývalý náměstek ministra pro Severní Irsko John Chilcot. Komise má pracovat po vzoru Franksovy komise vyšetřující válku o Falklandy, kterou vedla roku 1982 Británie s Argentinou o atlantická souostroví Falklandy (alias Malvíny), nacházející blízko argentinského pobřeží.
Za zavřenými dveřmi a až po volbách
Šestičlenná Franksova komise měla přístup ke všem vládním dokumentům týkajícím se války, scházela se však za zavřenými dveřmi. Takový postup prosazuje vláda i v nynějším případě, což se však hrubě nelíbí opozici.
Podle šéfa konzervativců Davida Camerona je pro práci komise „naprosto zásadní obnovit důvěru veřejnosti" a měly by tak během jejího působení existovat „veřejné brífinky". Cameronovi se rovněž nelíbí, že komise nemá určovat, kdo je za selhání zodpovědný, a že její první zpráva má být publikována nejdříve po roce - tedy po parlamentních volbách, které se konají v květnu 2010.
„Pokud někdo učinil chyby, musíme se dozvědět, kdo je učinil," prohlásil Cameron ve sněmovně v reakci na Brownův projev.
Premiér argumentoval nutností zachovat státní tajemství a především tím, že výsledná zpráva komise má být "tak podrobná, jak jen to bude možné".
Urážka rodin padlých
Kritický je k vládnímu přístupu však i předseda druhé nejsilnější opoziční strany.
„Mluvíme tu o největším zahraničněpolitickém selhání od Suezu (krátkodobé obsazení suezského kanálu Izraelem v roce 1956 za britské a francouzské podpory - pozn. red.). Zamknout partu velmožů v tajnosti za zavřenými dveřmi a čekat, až vypustí oblak kouře, připomíná volbu papeže… byla by to urážka," řekl šéf Liberálních demokratů Nick Clegg ještě před Brownovým projevem.
Podle Clegga by byl takový postup „zradou na všech těch rodinách, které ztratily své děti sloužící v Iráku." Války se zúčastnilo celkem 120 tisíc Britů a 179 jich v Iráku zemřelo.
Britové v Iráku zůstanou
Válka byla zatím v Británii podrobena dvěma vládním šetřením, obě se však týkaly pouze dílčích aspektů.
Huttonova komise v roce 2003 zkoumala okolnosti smrti zaměstnance ministerstva zahraničí Davida Kellyho, který byl zdrojem reportáže BBC obviňující vládu z falešných tvrzení ohledně (později neprokázaného) vlastnictví zbraní hromadného ničení režimem Saddáma Husajna.
O rok později byly chyby výzvědných služeb týkající se těchto neexistujících zbraní hromadného ničení podrobeny šetření Butlerovy komise. V té zasedal i Chilcot.
Brown donedávna tvrdil, že by velká sonda do irácké války škodila misi, kterou britská armáda na jihu země plní.
Předseda vlády nicméně ve středu před britskými zákonodárci připustil, že „ne více než sto" britských vojáků zůstane v Iráku i po červenci 2009, do kdy se měli všichni původně stáhnout. Britové se údajně i nadále zavázali trénovat irácké vojáky a pomoci s ochranou iráckých ropných zařízení.
