Lídři EU opět odložili brexit. Británie může být členem unie ještě na podzim

Ondřej Houska Ondřej Houska
11. 4. 2019 6:14
Odchod Velké Británie z EU se má uskutečnit až na konci října, rozhodl summit v Bruselu.
Mayová: Když schválíme dohodu o brexitu v květnu, nemusíme k eurovolbám. | Video: Reuters

Brusel (od našeho zvláštního zpravodaje) - Premiér Andrej Babiš (ANO) stále věří, že žádný brexit nebude. "Pro Česko by bylo jednoznačně lepší, kdyby Británie neodcházela," prohlásil Babiš v Bruselu. Jeho přání se mu stále může, aspoň teoreticky, splnit.

Premiéři zemí Evropské unie včetně Babiše se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na odkladu brexitu, a to až do konce října. Spojené království by tak mohlo z EU odejít na Halloween, tedy v předvečer Svátku všech svatých.

O odklad požádala sama britská premiérka Theresa Mayová. Důvodem je fakt, že se britští politici stále nebyli schopni domluvit na tom, jakým způsobem vlastně chtějí z EU odejít. Pokud by lídři států unie s žádostí o odklad nesouhlasili, Spojené království by automaticky vystoupilo už tento pátek bez jakékoliv dohody. Tento tak zvaný divoký brexit by měl podle dostupných analýz dramatické následky pro ekonomiku, hlavně tu britskou.

Odložení brexitu tak dává britským politikům víc času na to, aby se konečně domluvili. Je možné, že by se mohli shodnout na opakování referenda o členství v unii, jak si přeje Babiš. Momentálně to ale vylučuje nejen premiérka Mayová, ale i jasná většina ostatních politiků. "Nikdo neví, co se může v Británii stát," poznamenal ale Babiš.

Víc času na dohodu

Nadpoloviční většina zemí unie včetně Česka na summitu v Bruselu prosazovala ještě delší "oddechový čas", a to až v délce 12 měsíců. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron žádal co nejkratší odklad, ideálně jen do 22. května. Výsledkem je kompromis - Britové získali čas do konce října, unie ale už 30. června vyhodnotí, jestli se skutečně snaží domluvit se na dohodě o podobě brexitu, případně na změně svého stanoviska, například v tom směru, že by vyhlásili nové referendum. Poslední říjnový den navíc končí mandát současné Evropské komise. Pokud by Britové po tomto datu už nebyli členem unie, nezasedl by v Bruselu ani jejich eurokomisař.

Sama britská premiérka přitom unii požádala o odložení brexitu do 30. června. Premiéři či prezidenti členských států ale nakonec zvolili delší odklad. Důvodem jsou jejich pochybnosti ohledně toho, že by se britští politici dokázali do 30. června domluvit, jak si brexit představují - a to vzhledem k tomu, že se ohledně něj bezvýsledně hádají už téměř tři roky, prakticky bezprostředně po skončení referenda, v němž britští občané v červnu 2016 vystoupení z EU odhlasovali.

Prodloužení lhůty odchodu do konce roku tak dává Britům víc času na dohodu. Zároveň přitom z unie můžou vystoupit mnohem dřív, tedy pokud budou schopni nějakou dohodu o podobě brexitu schválit. "Chci, abychom odešli, jakmile to bude možné," prohlásila v Bruselu premiérka Mayová.

Datum brexitu tak momentálně záleží čistě na tom, kdy britský parlament případně odhlasuje dohodu o podobě vystoupení. Pokud to udělá, "vystoupení se uskuteční k prvnímu dni následujícího měsíce", shodli se na summitu lídři států EU. Možnost "divokého" brexitu, tedy odchodu zcela bez dohody, jasná většina britských politiků odmítá a nepřeje si ji ani unie.

Mayová chce, aby Spojené království z EU odešlo nejpozději 22. května. Pokud by bylo členem ještě o den déle, muselo by na svém území uspořádat volby do Evropského parlamentu. A tomu se chce velká většina britských politiků vyhnout.

Mayová ale v domácím parlamentu zatím nedokázala prosadit svou smlouvu s EU o podobě brexitu. Proti hlasovala i část poslanců za její vlastní konzervativní stranu. Kritici ale přitom žádnou vlastní reálnou podobu brexitu nepředložili.

Jednání s opozicí

Mayová proto zahájila jednání s labouristickou opozicí v zájmu nalezení nadstranické dohody o způsobu britského odchodu. Rozhovory ale zatím k ničemu nevedly. Labouristé chtějí, aby Spojené království sice odešlo z EU, ale zůstalo členem evropské celní unie. V tom případě by obchod mezi ním a EU dál probíhal bez cel a kontrol původu zboží na hranicích. Británie by ale měla jen omezené možnosti uzavírat dohody o volném obchodu se zbytkem světa. Premiérka kvůli jednáním s opozicí čelí ostré kritice části svých konzervativců.

Pokud by se Britové skutečně rozhodli zůstat po brexitu například v celní unii, státy EU by to podpořily, zopakovali jejich lídři na summitu v Bruselu. Zároveň ale potvrdili, že nepřipadají v úvahu jakékoliv změny ve vlastní dohodě o vystoupení, která určuje konkrétní podmínky "rozvodu". Řeší tedy například to, jaká budou mít práva občané EU žijící v Británii a Britové žijící na kontinentě. Dohoda řeší i finanční vyrovnání nebo zajišťuje, aby po brexitu nebylo nutné obnovit hraniční kontroly mezi Irskem, které zůstává v unii, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází.

Mayová zároveň na summitu v Bruselu svým kolegům z ostatních zemí unie slíbila, že Británie nebude své pokračující členství v EU zneužívat. Řada evropských politiků se bojí, že by Londýn například mohl blokovat ty návrhy, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost. A to v zájmu toho, aby si na unii vymohl nové ústupky. K takové taktice vyzývají někteří tvrdí britští euroskeptici, například konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg.

Slib, který Mayová unii dala, ale není právně vymahatelný. Rozhodující jsou platné evropské smlouvy a podle nich zůstává Spojené království plnoprávným členem EU se všemi právy i povinnostmi - až do data svého případného odchodu.

Video: Podívejte se na nejlepší vtipy o brexitu

Brexitové vtípky: Oheň u Mayové, zborcený sklad i nešikovná kočka | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 52 minutami

Španělská vláda schválila milosti pro devět odsouzených katalánských politiků

Španělská vláda schválila udělení milostí pro devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si ve vězení odpykávají dlouhé tresty kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 2,5 roku.

O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů. Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena bitcoinu spadla pod 30 000 USD, je nejníže od konce ledna

Cena bitcoinu dnes pokračuje v poklesu a spadla až pod 30 000 USD. Je tak nejníže od konce ledna. Od maxima téměř 65 000 USD, kde se ocitla v dubnu, už cena této nejznámější kryptoměny klesla o více než 50 procent. Ukazují to záznamy na specializovaném webu CoinDesk.

Kolem 14:30 SELČ se cena bitcoinu pohybovala kolem 29 670 USD (637 600 Kč). Za posledních 24 hodin tak vykazovala pokles o 9,2 procenta.

V posledních dnech je cena bitcoinu i dalších kryptoměn pod sílícím tlakem úřadů několika zemí, hlavně čínských. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy