Lídři EU opět odložili brexit. Británie může být členem unie ještě na podzim

Ondřej Houska Ondřej Houska
11. 4. 2019 6:14
Odchod Velké Británie z EU se má uskutečnit až na konci října, rozhodl summit v Bruselu.
Mayová: Když schválíme dohodu o brexitu v květnu, nemusíme k eurovolbám. | Video: Reuters

Brusel (od našeho zvláštního zpravodaje) - Premiér Andrej Babiš (ANO) stále věří, že žádný brexit nebude. "Pro Česko by bylo jednoznačně lepší, kdyby Británie neodcházela," prohlásil Babiš v Bruselu. Jeho přání se mu stále může, aspoň teoreticky, splnit.

Premiéři zemí Evropské unie včetně Babiše se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na odkladu brexitu, a to až do konce října. Spojené království by tak mohlo z EU odejít na Halloween, tedy v předvečer Svátku všech svatých.

O odklad požádala sama britská premiérka Theresa Mayová. Důvodem je fakt, že se britští politici stále nebyli schopni domluvit na tom, jakým způsobem vlastně chtějí z EU odejít. Pokud by lídři států unie s žádostí o odklad nesouhlasili, Spojené království by automaticky vystoupilo už tento pátek bez jakékoliv dohody. Tento tak zvaný divoký brexit by měl podle dostupných analýz dramatické následky pro ekonomiku, hlavně tu britskou.

Odložení brexitu tak dává britským politikům víc času na to, aby se konečně domluvili. Je možné, že by se mohli shodnout na opakování referenda o členství v unii, jak si přeje Babiš. Momentálně to ale vylučuje nejen premiérka Mayová, ale i jasná většina ostatních politiků. "Nikdo neví, co se může v Británii stát," poznamenal ale Babiš.

Víc času na dohodu

Nadpoloviční většina zemí unie včetně Česka na summitu v Bruselu prosazovala ještě delší "oddechový čas", a to až v délce 12 měsíců. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron žádal co nejkratší odklad, ideálně jen do 22. května. Výsledkem je kompromis - Britové získali čas do konce října, unie ale už 30. června vyhodnotí, jestli se skutečně snaží domluvit se na dohodě o podobě brexitu, případně na změně svého stanoviska, například v tom směru, že by vyhlásili nové referendum. Poslední říjnový den navíc končí mandát současné Evropské komise. Pokud by Britové po tomto datu už nebyli členem unie, nezasedl by v Bruselu ani jejich eurokomisař.

Sama britská premiérka přitom unii požádala o odložení brexitu do 30. června. Premiéři či prezidenti členských států ale nakonec zvolili delší odklad. Důvodem jsou jejich pochybnosti ohledně toho, že by se britští politici dokázali do 30. června domluvit, jak si brexit představují - a to vzhledem k tomu, že se ohledně něj bezvýsledně hádají už téměř tři roky, prakticky bezprostředně po skončení referenda, v němž britští občané v červnu 2016 vystoupení z EU odhlasovali.

Prodloužení lhůty odchodu do konce roku tak dává Britům víc času na dohodu. Zároveň přitom z unie můžou vystoupit mnohem dřív, tedy pokud budou schopni nějakou dohodu o podobě brexitu schválit. "Chci, abychom odešli, jakmile to bude možné," prohlásila v Bruselu premiérka Mayová.

Datum brexitu tak momentálně záleží čistě na tom, kdy britský parlament případně odhlasuje dohodu o podobě vystoupení. Pokud to udělá, "vystoupení se uskuteční k prvnímu dni následujícího měsíce", shodli se na summitu lídři států EU. Možnost "divokého" brexitu, tedy odchodu zcela bez dohody, jasná většina britských politiků odmítá a nepřeje si ji ani unie.

Mayová chce, aby Spojené království z EU odešlo nejpozději 22. května. Pokud by bylo členem ještě o den déle, muselo by na svém území uspořádat volby do Evropského parlamentu. A tomu se chce velká většina britských politiků vyhnout.

Mayová ale v domácím parlamentu zatím nedokázala prosadit svou smlouvu s EU o podobě brexitu. Proti hlasovala i část poslanců za její vlastní konzervativní stranu. Kritici ale přitom žádnou vlastní reálnou podobu brexitu nepředložili.

Jednání s opozicí

Mayová proto zahájila jednání s labouristickou opozicí v zájmu nalezení nadstranické dohody o způsobu britského odchodu. Rozhovory ale zatím k ničemu nevedly. Labouristé chtějí, aby Spojené království sice odešlo z EU, ale zůstalo členem evropské celní unie. V tom případě by obchod mezi ním a EU dál probíhal bez cel a kontrol původu zboží na hranicích. Británie by ale měla jen omezené možnosti uzavírat dohody o volném obchodu se zbytkem světa. Premiérka kvůli jednáním s opozicí čelí ostré kritice části svých konzervativců.

Pokud by se Britové skutečně rozhodli zůstat po brexitu například v celní unii, státy EU by to podpořily, zopakovali jejich lídři na summitu v Bruselu. Zároveň ale potvrdili, že nepřipadají v úvahu jakékoliv změny ve vlastní dohodě o vystoupení, která určuje konkrétní podmínky "rozvodu". Řeší tedy například to, jaká budou mít práva občané EU žijící v Británii a Britové žijící na kontinentě. Dohoda řeší i finanční vyrovnání nebo zajišťuje, aby po brexitu nebylo nutné obnovit hraniční kontroly mezi Irskem, které zůstává v unii, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází.

Mayová zároveň na summitu v Bruselu svým kolegům z ostatních zemí unie slíbila, že Británie nebude své pokračující členství v EU zneužívat. Řada evropských politiků se bojí, že by Londýn například mohl blokovat ty návrhy, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost. A to v zájmu toho, aby si na unii vymohl nové ústupky. K takové taktice vyzývají někteří tvrdí britští euroskeptici, například konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg.

Slib, který Mayová unii dala, ale není právně vymahatelný. Rozhodující jsou platné evropské smlouvy a podle nich zůstává Spojené království plnoprávným členem EU se všemi právy i povinnostmi - až do data svého případného odchodu.

Video: Podívejte se na nejlepší vtipy o brexitu

Brexitové vtípky: Oheň u Mayové, zborcený sklad i nešikovná kočka | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy