reklama
 
 

Velký rozvod začíná, zkomplikují ho dluhy. Británie odmítá zaplatit 60 miliard eur, EU na nich trvá

29. 3. 2017 6:42
Británie ve středu ostatním zemím Evropské unie oznámí, že chce ze společenství vystoupit. Poté bude mít dva roky, aby si s EU vyjednala podmínky "rozvodu" i podobu následných vztahů. Sporných bodů je spousta a jednání můžou podle odborníků zkrachovat.

Londýn/Brusel - Po loňském referendu o brexitu si část Britů myslela, že vyhlášením výsledků všelidového hlasování Spojené království automaticky vystoupilo z Evropské unie.

V tom se ale zmýlili, výsledek referenda sám o sobě nestačí. O devět měsíců později Británie stále ještě musí oficiálně oznámit, že z Unie odchází.

Udělá to už ve středu po poledni: britský velvyslanec při EU doručí příslušný dopis, který v úterý večer podepsala premiérka Theresa Mayová, s úředním avízem Donaldu Tuskovi. Šéfovi Evropské rady, který předsedá nejdůležitějším unijním summitům.

Tímto okamžikem Londýn spustí článek 50 evropských smluv, na jehož základě začne běžet dvouletá odlučovací lhůta. Británie by tedy měla Evropskou unii opustit v březnu 2019. Do té doby by se měli Britové s jejími státy dohodnout na podmínkách "rozvodu" i na tom, jaké vztahy budou mezi Bruselem a Londýnem panovat po brexitu.

"To je tak obrovský úkol, že se v žádném případě nedá stihnout za dva roky," okomentovala ambiciózní plány Londýna například profesorka evropského práva na Univerzitě v Cambridgi Catherine Barnardová.

Nedá se tedy vyloučit ani to, že ostrovní stát nakonec odejde bez dohody. Jednání mezi Brity a zbytkem Unie mohou totiž skončit i krachem.

Třešničky na dortu

Jedním z hlavních sporných bodů je vyjednávání o volném obchodu se zbožím a službami.

Britská premiérka Theresa Mayová prosazuje takzvaný tvrdý brexit, který by Spojené království stáhl i z jednotného evropského trhu a evropské celní unie. Zatímco dosavadní výhody britského členství - tedy právě i volný obchod se zbožím a službami - by chtěla zachovat, podmínky, které se na ně vážou, odmítá. 

Londýnu se nelíbí zejména volný pohyb pracovních sil z jiných zemí EU a respektování rozsudků evropských soudů.

Ostatní země Unie už ale Brity varovaly, že jim neumožní "vyzobat si z dortu třešničky", jak řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.

Sedmadvacítka se bojí, že pokud by si Britové mohli zcela volně vybrat, jakou dohodu s EU budou mít, s podobnými požadavky by pak přišly i další země. To by ale mohlo vést ke konci jednotného trhu - základu Unie, který je zásadně důležitý pro ekonomiky všech zemí včetně Česka.

Podle Mayové chce Británie i po svém odchodu zůstat "nejlepším přítelem a sousedem našich evropských partnerů".

Jednání mohou zkrachovat

Jednání ale můžou zkrachovat daleko dřív, než dojde na "pobrexitové" vztahy mezi Londýnem a EU. Těžké se bude dohodnout už na "vyrovnání" v rámci "rozvodového řízení".

Evropští vyjednavači se například domnívají, že by Británie měla do společného evropského rozpočtu zaplatit ještě zhruba 60 miliard eur (přes 1,5 bilionu korun). Podle propočtů Evropské komise to je částka, kterou budou Britové po odchodu dlužit. Jde o jejich podíl na různých společných projektech, se kterými dřív souhlasili, nebo o výplaty penzí britským zaměstnancům evropských institucí.

"Není to žádná sankce nebo trest, ale Británie musí zaplatit svůj účet," řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Britští politici zatím nechtějí o placení ani slyšet.

Britové si také uvědomují že dvouletá lhůta na rozhovory může být příliš krátká, a proto mluví i o jejím prodloužení o tzv. přechodné období. Během něj by ale nejspíš museli plnit stávající pravidla včetně respektování volného pohybu pracovních sil. To britští zastánci brexitu odmítají.

V zájmu všech

Obě strany zároveň dokola opakují, že dohoda je v zájmu všech. Pokud by jednání zkrachovala, ekonomicky, politicky i bezpečnostně by na tom ztratili jak Britové, tak sedmadvacítka. Brusel je ale přesvědčen, že brexit bez jakékoliv dohody by Británii poškodil mnohem víc než zbytek EU.

To je i postoj Česka. Zástupci všech parlamentních stran se v únoru dohodli, že Česko bude s Británií "usilovat o co nejužší spolupráci ve všech oblastech". Taky Praha ale zdůrazňuje, že se nechce dohodnout za každou cenu. Je pro co nejvolnější obchod, ale požaduje, aby Britové respektovali práva Čechů žijících v Británii a zaplatili svoje závazky vůči Unii.

Británii nečeká jen jednání o rozvodu a následných vztazích s EU, ale i řešení skotského problému. Skotští politici nesouhlasí s vystoupením z Evropské unie a chtějí vyhlásit další referendum o odtržení od Británie. Premiérka Mayová ho ale nechce uspořádat před tím, než dokončí jednání o brexitu.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová |  02:41

autor: Ondřej Houska | 29. 3. 2017 6:42

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama