Brasília - Sedmnáctiletý Ruan Patrick Ramos Cruz se v polovině září stal 296. obětí kriminality v brazilském městě Feira de Santana od začátku letošního roku. Nepřežil přestřelku. V pět hodin odpoledne našli sousedé ve čtvrti jednoho z nejnásilnějších měst v zemi jeho tělo ležet v kaluži krve.
V žebříčku padesáti nejnebezpečnějších měst světa je hned 17 brazilských. V nejlidnatější zemi Jižní Ameriky bylo loni spácháno 63 808 vražd. Je to historicky nejvyšší číslo, kriminalita v zemi stále roste.
Najít příčinu není jednoduché. Za násilnostmi stojí obchod s drogami, organizovaný zločin, hluboká ekonomická krize, chudoba. Jen 25 procent Brazilců starších 25 let má podle vládních údajů ukončené středoškolské vzdělání.
Najít následky je ale snazší. S největší pravděpodobností se projeví v neděli v prvním kole prezidentských voleb.
Favoritem je bývalý armádní důstojník Jair Bolsonaro, populista, který se proslavil nevybíravými poznámkami o ženách, homosexuálech a menšinách. Politik se sám stal obětí násilí. Na předvolební akci ho neznámý muž pobodal. Staví se proti zavedeným politickým elitám a problém s násilím v ulicích chce originálně řešit uvolněním zákonů o držení zbraní.
"Pokud někdo vnikne do našeho domu nebo na náš statek, musíme mít právo ho zastřelit. To je jediný způsob, jak se vypořádat s kriminálníky," cituje britský list The Guardian z jednoho jeho projevu na předvolebním setkání.
Brazílie je v krizi a Bolsonaro, o kterém zahraniční tisk často píše jako o "brazilském Trumpovi", z toho těží. Kritizuje předchozí vládu a všechny politiky, volá po zavedení pořádku a rozdmýchává mezi lidmi nespokojenost a vztek. A frustrovaní Brazilci na to slyší, napovídají předvolební průzkumy.
Brazilci chtějí změnu
Volby v největší latinskoamerické demokracii budou klíčové. Ekonomická krize a rostoucí násilí mají tragický dopad na víru obyvatel v systém. Loňský průzkum Latinobarómetro ukázal, že jen 13 procent Brazilců bylo spokojeno s podobou demokracie v zemi, což je úplně nejméně ze všech ostatních zemí v regionu. Zároveň 62 procent dotázaných uvedlo, že největším problémem je korupce.
To je i důvodem úspěchu krajně pravicového kandidáta Jaira Bolsonara, který se prezentuje jako bojovník proti systému, vládě a politice, ačkoliv sám má za sebou osmadvacetiletou kariéru senátora.
Jeho největším protivníkem v prvním kole bude bývalý starosta Sao Paula Fernando Haddad. Ten kandiduje za Stranu práce namísto Luize Inácia Lula da Silvy - bývalý prezident je nyní ve vězení za korupci, přesto zůstává nejpopulárnějším politikem v zemi. Haddad má podle průzkumů největší šance dostat se spolu s Bolsonarem do druhého kola voleb, které se bude konat 28. října.
Může tedy nastat situace, kdy o post prezidenta bude bojovat kandidát strany, která je zodpovědná za nejhorší ekonomickou krizi od pádu vojenské diktatury v roce 1985 a hlubokou frustraci, již po obřím korupčním skandálu spojeném s ropnou společností Petrobras nejpočetnější národ v Latinské Americe pociťuje.
- Um forte abraço Belo Horizonte - MG.
— Jair Bolsonaro 1️⃣7️⃣ (@jairbolsonaro) October 1, 2018
- Obrigado mulheres de todo Brasil! pic.twitter.com/vYz1cfkX58
Protestní hlasy
Favorit Jair Bolsonaro se netají nostalgickým obdivem k vojenské diktatuře, která v Brazílii vládla v letech 1964 až 1985. Pro mnohé voliče ale bude představovat jedinou možnou volbu.
"Můj hlas je po pravdě protestní," cituje agentura Reuters čtyřiašedesátiletou Amalar z Rio de Janeira. "Mezi současnými kandidáty není nikdo, koho bych chtěla do čela země," říká žena, která se i přes jeho urážlivé výroky přiklání právě k Bolsonarovi. Její motivací je ukončit vládu Strany práce.
Budoucí vláda nového prezidenta bude muset na snížení kriminality úzce a efektivně spolupracovat s regionálními vládami a jejich policejními složkami, upozorňuje britský týdeník The Economist. Což bude pro Jaira Bolsonara, který se vůči současné politické reprezentaci vymezuje, s velkou pravděpodobností hodně těžké. Je členem malé Sociálně liberální strany, která má jen málo spojenců. "Naše strana je lid," tvrdí. S jeho postojem a sliby vlády pevné ruky možná vyhraje volby, ale podle listu nepřinese kýženou změnu, po které Brazilci tolik touží.
Změna, kterou pojistí armáda
S Bolsonarem se navíc do politiky po 33 letech od přechodu k demokracii vrací i armáda. Několik vysokých armádních důstojníků se účastní jeho kampaně a vojáci mu vyjadřují podporu. Armáda nelibě sleduje polarizující se společnost a ekonomickou i politickou krizi, do které Brazílie upadá. Ozývají se z jejích řad hlasy, že je potřeba znovu nastolit pořádek.
Generál Antônio Hamilton Mourão se před nedávnem nechal slyšet, že v období anarchie by mohl být ospravedlněn i vojenský převrat.
"Diskutovali jsme o hypotetické situaci, kdy v zemi nastane chaos," řekl pak v rozhovoru pro americký list Huffington Post. "Když se potápěl Titanic, orchestr dál hrál a nic neudělal. Ale ozbrojené složky nemohou jen tak hrát, zatímco se loď potápí."
