Sarajevo (od našeho zpravodaje) - Bosenská slivovice byla za Rakouska-Uherska pojem. Ne že by se její kvalita od té doby natolik zhoršila. Jenže leckde mají lidé jiné starosti: třeba jak v polorozbořených domech přečkají zimu.
Vesnička Plehan poblíž Derventy v severní Bosně se podobá osadě duchů. Z mlhy vystupují ohořelá torza domů a cesta je tak rozbitá, že tu i terénní auta kličkují, aby se vyhnula těm největším jámám.
Před občanskou válkou přitom vesnice měla školu a autobus z okresního města sem jezdil desetkrát denně. Jenže pak přišla válka. Všechny strany konfliktu v ní uplatňovaly taktiku spálené země: co neshořelo, většinou ještě povalily těžkou technikou, kabely vytrhaly ze země, cesty rozryly buldozerem.
ČTĚTE VÍCE: Bosenští uprchlíci začínají od nuly. S českou pomocí
Zpátky na grunt
Z původních téměř šedesáti tisíc obyvatel derventského okresu jich tu dnes žije 23 tisíc.
"Tento rok nás o pomoc požádaly již na dvě stovky navrátilců, takže jejich počet se pomalu zvyšuje," říká Ilija Zirdum, předseda nadace Feniks, která pomáhá návratu Chorvatů do bosenského Posáví.
Jednou z rodin, která se vrátila na svůj grunt, jsou i Filipovičovi. Dvanáct dětí Mija a Mary mají už dnes vlastní rodiny, pracují nebo studují, syn a dcera se usadili až v daleké Americe. Staří se ale před pěti lety vrátili tam, kde podle farních knih žili Filipovičové již po staletí.
Tu a tam získali pomoc od různých organizací, jenže s tvrdou prací jim nemohl pomoci nikdo. "Alespoň že půda je tu úrodná," směje se paní Mara a ukazuje svazek cibule, z něhož je každá velká jak dětská hlavička. "Ani to moc nezaléváme, roste to takhle samo," dodává napůl hrdě i naštvaně zároveň.
Léčivky jako rozvojová pomoc
A právě na vztah starousedlíků k půdě a hledání nových zdrojů obživy sází i jeden z projektů české rozvojové pomoci. Českobudějovická nadace Svět jako domov z grantu ministerstva zemědělství právě rozjíždí projekt pěstování léčivek.
V okolí Derventy tak pokusně roste již jeden hektar třepatky, známější spíš pod latinským názvem echinacea, příští rok se chystá výsadba rakytníku.
Tento keř, který dává plody podobné šípkům, mají na zahradě i Filipovičovi. "Lidé potřebují vědět, že to funguje, pak se určitě přidají," říká optimisticky paní Mara.
Ostatně Svět jako domov už může výsledky ukázat i v praxi. Před rokem na Plehanu založil nový švestkový sad. Mezi odrůdami se tu vyjímá i Čačanska lepotica, Kráska z Čačaku, která sem doputovala od ovocnářů z Holovous.
Snad z ní bude stejně kvalitní slivovice jako ta, která za Rakouska-Uherska vytlačila i moravskou pálenku.
| Tento článek byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR |
