Sarajevo - Bosenská prokuratura v pátek obžalovala dalších 11 bývalých příslušníků převážně muslimských ozbrojených sil z válečných zločinů spáchaných na Srbech v začátku války, která sužovala Bosnu a Hercegovinu v letech 1992-1995. Ve čtvrtek již vznesla obžalobu proti 14 jiným Bosňákům (dříve Muslimům) za podobné zločiny.
Obžaloba se týká přepadení obce Čemerno u města Ilijaše severně od Sarajeva v červnu 1992. Cílem naplánované akce bylo zcela vyhnat tamní srbské obyvatelstvo, a to jedno jakým způsobem.
Podle obžaloby bylo zavražděno přinejmenším 30 civilistů i vojáků srbské národnosti, včetně žen a dětí. Některé z obětí byly mučené a následně zavražděné mimořádně krutým způsobem. Jejich těla pak pachatelé dokonce zohavili.
Šest z dnes obžalovaných bylo zatčeno minulý týden a je od té doby ve vazbě. Zbylých pět se hájí zatím na svobodě, napsala agentura AFP na základě informace poskytnuté mluvčím bosenské prokuratury.
Pokud jde o 14 Bosňáků obžalovaných ve čtvrtek, prokuratura pro válečné zločiny je viní ze zavraždění několika desítek srbských civilistů, a to mužů i žen různého věku, z mučení, týrání, olupování a vyhánění téměř všeho civilního obyvatelstva srbské národnosti z oblasti města Konjice, ležícího asi 40 kilometrů jihozápadně od Sarajeva.
Policie podle AFP zadržela 13 obžalovaných 4. prosince v Konjici a v Sarajevu. Čtrnáctým je vojenský atašé Bosny a Hercegoviny v Nizozemsku, který byl zatčen 11. prosince po příletu do Sarajeva.
Bavorský zemský kriminální úřad podle agentury DPA oznámil, že policie ve čtvrtek zadržela na mnichovském letišti 50letého muže podezřelého z válečných zločinů v Bosně. Stalo se tak na žádost sarajevských orgánů.
Bavorský úřad k totožnosti zadrženého nic bližšího nesdělil kromě věku a toho, že jde o bosenského občana. Údajně se jako policista podílel na mučení a zabíjení v obci Ljubija nedaleko města Prijedoru na severozápadě Bosny. Kvůli povraždění nejméně 120 muslimských mužů a chlapců v této obci bylo začátkem prosince v Bosně zatčeno osm bosenských Srbů.
Bosenská prokuratura ve čtvrtek také obžalovala čtyři bývalé příslušníky bosenskosrbských sil z účasti na genocidě. Jsou podezřelí z podílu na vraždách muslimských mužů a chlapců po obsazení Srebrenice armádou bosenských Srbů.
Sdružení srbských obětí války často vyčítají bosenské justici, že se nedostatečně zabývá zločiny spáchanými na srbském obyvatelstvu. Značný hněv nejen srbských sdružení, ale i srbských politiků vyvolalo říjnové prvoinstanční zbavení viny Nasira Oriče, bývalého velitele muslimských sil v oblasti Srebrenice. Obviňován je ze zločinů spáchaných jím vedenými oddíly na srbském obyvatelstvu několika vesnic.
Během bosenské války se válečných zločinů dopouštěli Srbové, Muslimové i Chorvaté. Většina pachatelů doposud odsouzených místními a mezinárodními soudy je srbské národnosti. Konflikt si vyžádal více než 100 tisíc mrtvých a kolem dvou milionů lidí muselo opustit domovy.
USA důrazně varovaly Kosovo kvůli soudu pro válečné zločiny
Washington v pátek důrazně varoval kosovské vedení před snahami zrušit zvláštní soud pro válečné zločiny spáchané členy povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) během ozbrojeného konfliktu v Kosovu koncem 90. let. V prohlášení vydaném velvyslanectvím USA v Prištině se podle agentury AFP hrozí "vážnými negativními důsledky".
Jde o neobvykle energickou reakci Washingtonu na opakované snahy kosovskoalbánských politiků zpochybnit uvedený soud. Prohlášení upozorňuje, že takové jednání "by mělo hluboce negativní důsledky pro evropskou budoucnost Kosova a pro vztahy se Spojenými státy".
Speciální tribunál je považován za kosovský justiční orgán, ale tvoří ho mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Kvůli zajištění bezpečnosti svědků má sídlo v nizozemském Haagu. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK už totiž za podezřelých okolností zemřelo.
Priština se vytvoření speciálního soudu dlouho bránila a souhlasila až v roce 2015 po silném mezinárodním tlaku. Ten se vystupňoval po zveřejnění zprávy Rady Evropy v roce 2010 o podezřeních týkajících se násilí a zabíjení páchaného členy UÇK na srbských a romských zajatcích, ale i na Albáncích, kteří nepodporovali separatisty.
Spekuluje se, že mezi osobami obžalovanými u speciálního soudu by mohlo být několik bývalých velitelů kosovskoalbánských povstalců, kteří jsou dnes významnými politiky, včetně nynějšího prezidenta Kosova Hashima Thaçiho.
Tribunál byl ustaven po souhlasu kosovského parlamentu. Thaçi ale toto rozhodnutí zákonodárného sboru nedávno kritizoval. Následně bývalí albánští vzbouřenci sepsali petici, v níž parlament vyzvali, aby od vytvoření tohoto justičního orgánu ustoupil. Tvrdí přitom, že soud je zaměřený výhradně na "Kosovany", tedy Albánce, a že chce ušetřit Srby.
Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, když Kosovo bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou. Konflikt, který si vyžádal asi 10.000 lidských životů, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.
Nezávislost Kosova uznala více než polovina členských států OSN, včetně České republiky a většiny členů Evropské unie. Bělehrad to rozhodně odmítá a na jeho straně jsou především Rusko a Čína. S kosovskou nezávislostí nesouhlasí i čtyři země EU - Slovensko, Španělsko, Rumunsko a Řecko.
