Bolívie má dočasnou prezidentku, prohlásila se jí místopředsedkyně senátu

ČTK ČTK
13. 11. 2019 6:27
Spojené státy kvůli "občanským nepokojům" stahují z Bolívie rodinné příslušníky svých zaměstnanců. Podle agentury Reuters to prohlásilo americké ministerstvo zahraničí, které zároveň vydalo varování Američanům před cestami do této jihoamerické země. Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila dočasnou prezidentkou země.
Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila dočasnou prezidentkou země.
Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila dočasnou prezidentkou země. | Foto: Reuters

Áňezová tak učinila navzdory nedostatečnému kvóru zákonodárců, kteří měli být jejímu jmenování přítomni. Krok vyvolal protesty příznivců exprezidenta Evo Moralese, který v neděli na svůj post rezignoval a později odletěl do Mexika.

Spojené státy v reakci na zhoršování bezpečnostní situace nařídily rodinným příslušníkům amerických státních zaměstnanců pracujících v Bolívii, aby zemi opustili. Odejít má také americký personál zastupitelského úřadu, jehož přítomnost v Bolívii není v tuto chvíli nezbytná. Ministerstvo zahraničí zároveň vydalo varování před cestami do Bolívie pro americké občany.

Ministerstvo dále sdělilo, že odchod Moralese do exilu považuje za "pozitivní krok", který povede ke zklidnění situace.

Podle bolivijské ústavy musí demisi prezidenta i viceprezidenta potvrdit společná schůze obou komor parlamentu. Poslanci Moralesovy strany Hnutí za socialismus (MAS) však jednání bojkotovali a označili ho za protiprávní. Předsedové obou komor navíc v neděli rezignovali spolu s Moralesem. Jediný, kdo ve vedení parlamentu zůstal, byla druhá místopředsedkyně senátu Áňezová.

Ústava také stanovuje, že hlava státu musí do 90 dnů vyhlásit nové prezidentské volby. Áňezová již dříve oznámila úmysl uspořádat je co nejdříve. Země by podle ní měla mít prezidenta do 22. ledna.

Jde o puč, tvrdí Morales

Socialista Morales, první bolivijský prezident z řad domorodého indiánského obyvatelstva, odstoupil z funkce prezidenta jen tři týdny po svém sporném znovuzvolení do tohoto úřadu. Prohlásil se za vítěze prvního kola voleb, ačkoli opozice i mezinárodní pozorovatelé výsledky hlasování zpochybňovali.

Jeho odpůrci tvrdili, že jde o volební podvod. Organizace amerických států (OAS) ve své předběžné zprávě uvedla, že volby provázely manipulace, a doporučila jejich anulování.

V Bolívii se od sporných prezidentských voleb odehrávají střety Moralesových příznivců a odpůrců, které si vyžádaly několik mrtvých a na 400 zraněných.

Tisíce rozzlobených stoupenců Moralese se dnes v reakci na krok Áňezové snažily demonstrovat před budovou bolivijského parlamentu v metropoli La Pazu. Provolávali přitom hesla "Musí odstoupit" či "Nebojíme se". Policie se je snažila rozehnat slzným plynem, nad městem podle AP opakovaně prolétly stíhačky v očividné snaze demonstrovat sílu armády.

Sám Morales z exilu označil proklamaci Áňezové za puč. "Odehrál se nejmazanější a nejohavnější státní převrat v historii: Senátorka, obklopená skupinou kompliců a vedená armádou i policií zasahující proti lidem, provedla puč a prohlásila se dočasnou prezidentkou Bolívie, aniž by k tomu měla legislativní kvórum," napsal Morales na Twitteru několik hodin poté, co v úterý přiletěl do Mexika, kde obdržel azyl.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Ve dvanáctipatrovém bytovém domě na východě Slovenska vybuchl plyn. Podle hasičů hrozí zřícení budovy, ve které je více lidí. Na místě je jeden mrtvý

Zdroj: ČTK
Další zprávy