Praha/Abuja - Vesnice, které dobudou islamisté z Boko Haram, se jedna druhé nápadně podobají. Zbudou v nich trosky, spáleniště, mrtví... a jen velmi málo raněných.
"Viděli jsme opravdu, ale opravdu jen velmi málo zraněných," líčí Isabelle Mouniamaniová v rozhovoru s Aktuálně.cz. "Protože když Boko Haram zaútočí na vesnici, skutečně zabíjí. A je tu jen velmi málo těch, kteří dokáží utéci a dojít do města do bezpečí. Lidé jsou prostě zabíjeni," dodává.
Isabelle Mouniamaniová pracuje pro organizaci Lékaři bez hranic. Do Nigérie jezdí pravidelně. I v době, kdy ze země takřka denně přicházejí zprávy o vraždění a teroristických útocích sekty, jejíž název se do češtiny překládá jako "Západní učení je rouhání".
Jen loni islamisté v Nigérii pozabíjeli na 10 000 lidí, 1,6 milionu před nimi prchlo ze svých domovů.
Praktiky Boko Haram se čím dál víc podobají praktikám Islámského státu, proti němuž vede mezinárodní koalice údery v Sýrii a Iráku. V pondělí zveřejnila sekta na internetu video s těly dvou setnutých mužů, údajných špionů.
Porážka je daleko
Goodluck Jonathan, prezident Nigérie, tento týden prohlásil, že se situace konečně obrací proti Boko Haram. Její skutečná porážka je ale pořád hodně daleko.
Nigerijští vojáci - s podporou armád sousedního Nigeru, Kamerunu, Čadu a Beninu - se sice nedávno údajně zmocnili devíti větších měst, venkov ale stále ovládá Boko Haram. Teroristické útoky navíc neustaly, naopak.
Isabelle Mouniamaniová navíc před současnou ofenzivou varuje. Upozorňuje, že nové boje mohou ještě zvýšit počet uprchlíků. Jen ve městě Maiduguri na severu Nigérie, kde Lékaři bez hranic působí, je takových lidí podle oficiálních údajů asi 400 tisíc.
V uprchlických táborech jim pomáhá čtyřicet zaměstnanců organizace, původem Nigerijců. "Z bezpečnostních důvodů tam totiž není možné poslat třeba Evropany nebo Američany," vysvětluje koordinátorka mise Mouniamaniová.
Strach z cholery
"Je tu deset uprchlických táborů, některé jsou ve školách a dalších vládních budovách. Tam - na rozdíl od stanových táborů - mají lidé alespoň střechu nad hlavou. Představte si školu určenou původně pro sto či dvě stě dětí, ve které dnes žije deset tisíc uprchlíků. Je tu nedostatek vody a nedostatek záchodů," popisuje situaci na místě Mouniamaniová.
Právě otázka hygieny je teď klíčová. Může tu totiž vypuknout cholera. Jako loni na podzim, kdy jen Lékaři bez hranic ošetřili sedm tisíc nakažených. Uprchlíků navíc přibývá.
„Většinou jde o děti a ženy, které sem přišly poté, co strávily po hodinách či dnech v buši, když jejich města a vesnice byly zcela zničeny útoky Boko Haram. Přišli unaveni a občas dehydrováni. Staráme se také o mnoho těhotných žen,“ líčí složení uprchlíků. Vesnice a malá města v okolí se podle jejího odhadu zřejmě vylidnily. Povstalci je sice asi plně neovládají, ale číhají u cest nebo útočí na vesnice či městečka na motorkách a zabíjejí, na koho přijdou. Armáda odpovídá střelbou, někdy z děl a v poslední době stále častějšími leteckými útoky.
Víra, nebo chudoba?
Navíc nikdo pořádně neví, co Boko Haram v současnosti je a kolik má členů, připomíná Isabelle Mouniamaniová. Odborníci tvrdí, že by mohlo jít asi o šest různých skupin, které vystupují pod stejným jménem. Ani tahle informace se ale nedá ověřit.
Pochyby panují i o ideologii. Nejčastěji se tvrdí, že chtějí obnovit středověké říše, které existovaly na území Nigérie. Rozšířená je ale i verze, že členy Boko Haram dohnala k vraždění chudoba.
"Chtějí zavést chalífát (islámskou říši pod vládou chalífa, "vůdce věřících", tedy muslimů - pozn. redakce) bez ohledu na hranice. Odmítají současný stát, současnou Nigérii," sdělil Aktuálně.cz Hans Brun, švédský expert na Boko Haram působící na King's College v Londýně.
Podle něj žene členy hnutí vpřed radikální islamismus a chudoba rozhodně není hlavním problémem.
Armáda s chabou morálkou
Hnutí Boko Haram sbíralo úspěchy i proto, že spolupracovalo s některými nigerijskými politiky. Pomáhal jim i bídný stav nigerijské armády.
Podle posledních zpráv se však situace mění. Nigerijská armáda už neutíká z boje jako dřív, uvedla s odvoláním na svého zpravodaje britská stanice BBC. Nigérii navíc posílily armády okolních států.
Přesto je stále co zlepšovat. "Nigerijští vojáci mají problémy s vybavením, mají nedostatek munice a chabou morálku," tvrdí Hans Brun. "Jsou tu dezerce, a byly tu dokonce i případy, kdy se vojáci raději sami zraňovali, aby nemohli být posláni do boje."
