"Náprava zkreslených faktů" a "Proč je epidemie covid-19 tolik zpolitizovaná" jsou názvy dvou příspěvků, které se v posledních týdnech objevily na webových stránkách čínského velvyslanectví v Paříži. První text obhajuje postup čínských úřadů během rozšíření nákazy novým koronavirem a naopak kritizuje evropské politiky, že "tváří v tvář epidemii opustili své občany" a nechávali je "umírat v pečovatelských domech na nákazu a hlady".
Další text pak tvrdí, že kritika Číny pramení ze ztráty důvěry obyvatel Západu v demokracii, protože vidí, jak úspěšná byla v boji s koronavirem čínská komunistická strana.
Příspěvek, jehož autorem je údajně "nejmenovaný čínský diplomat v Paříži", se na internetu objevil ve stejný den, kdy německá vláda potvrdila, že její úředníky v souvislosti s koronavirem potají kontaktovali čínští diplomaté. Jak popisuje německý list Welt am Sonntag, Číňané se je snažili přesvědčit, aby se vyjadřovali na adresu Číny pozitivně, zpochybňovali možnost, že pochybení v počátku šíření nákazy vedlo k jejímu rozšíření po celém světě, a naopak zdůrazňovali pomoc, kterou Čína poskytla ostatním zemím.
"Peking masivně investuje do úsilí změnit příběh globální koronavirové krize. Ta začala v Číně, což znamená, že tamní vláda se nyní velmi snaží zabránit aspoň celosvětové reputační krizi," uvedla pro server Aktuálně.cz analytička Lucrezia Poggettiová, která působí v berlínském institutu pro čínská studia MERICS.
"Cílem bylo prezentovat (Čínskou) lidovou republiku jako spolehlivého partnera a schopného krizového manažera," popisuje pak situaci v Berlíně zdroj z německé civilní kontrarozvědky (BfV). Ta má s podobným úsilím už zkušenosti, před třemi lety například odhalila koordinovanou snahu čínských diplomatů zkontaktovat německé poslance a úředníky přes kariérní síť LinkedIn.
"Všechno, co Čína dělá, směřuje k podporování pozitivního obrázku, umlčování kritických hlasů a bránění lidem, aby mluvili," vysvětluje Poggettiová. Podle vyjádření německé vlády dostali všichni zaměstnanci pokyn na čínské výzvy nereagovat.
Úspěšnější byla Čína v případě diplomacie Evropské unie. Podle informací serveru Politico a amerického listu New York Times podlehli čínskému nátlaku úředníci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), fakticky unijního diplomatického sboru. Změnili znění zprávy o čínských dezinformacích, která unikla do médií den před původně plánovaným datem zveřejnění.
"Původní verze hovořila o 'trvalém a koordinovaném tlaku oficiálních čínských úřadů se snahou odmítnout jakoukoliv vinu'. Nová verze říká: 'Jsme svědky trvalého a koordinovaného tlaku některých aktérů, včetně čínských, na odmítnutí viny.' Zmizely také zmínky o čínské globální dezinformační kampani a čínské kritice francouzské reakce na pandemii," popisuje server Politico s odkazem na již zmíněné články čínského velvyslanectví v Paříži.
Jak serveru Aktuálně.cz potvrdily zdroje z české bezpečnostní komunity, Čína kvůli reportu nejprve kontaktovala unijní diplomatickou misi v Pekingu.
Vedení unijní diplomacie sice po několika dnech připustilo, že "Čína vyjádřila znepokojení" nad do médií uniklým textem, popírá ale že by za zmírnění kritiky ve finálním znění textu mohl tlak zvenčí. I to, že by první verze byla kdy určená k publikaci.
Lekce v Moskvě
Podle Poggettiové je zmíněná analýza evropských úředníků důležitá i proto, že způsob, jakým Čína šíří dezinformace o koronaviru, je pro komunistický režim novinkou. "Většinou se tamní vláda drží jedné oficiální verze. To, co dělá teď, připomíná taktiku z Ruska: šíření několika vzájemně si odporujících konspiračních teorií s cílem způsobit chaos a znesnadnit lidem uvědomit si, co je pravda a co není," vysvětluje.
Podle českých bezpečnostních zdrojů je novinkou i takto otevřený čínský tlak na evropské instituce. Poggettiová dodává, že se k tomu přidává také "roušková diplomacie". Ta spočívá v tom, že Čína zdůrazňuje dodávky zdravotnického materiálu do zemí, kde je ho kvůli pandemii nedostatek.
"Cílem je přetáhnout pozornost veřejnosti pryč od čínské zodpovědnosti za prodlevu v reakci na šíření viru a vytvořit obrázek Číny, která je štědrá a přichází na pomoc," popisuje analytička. O snaze "stylizovat se z role viníka do role spasitele" hovoří také nedávná zpráva českého ministerstva zahraničí.
Podle Poggettiové Peking také hojně využívá sociální sítě, především Twitter. Čínské úřady a diplomaté jej začali využívat hlavně v posledních letech, jen loni přibylo jejich účtů o více než tři desítky.
"Teď si jeden založilo mezinárodní oddělení čínské komunistické strany, vlastně její diplomatická jednotka," doplňuje analytička. Na tomto účtu se například nedávno objevil tweet, který podporuje slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o účinnosti dezinfekce vůči koronaviru. Trump před týdnem mluvil dokonce o vpichování dezinfekce pomocí injekce, před čímž poté řada lékařů a odborníků varovala.
Mr. President is right. #Disinfectant is an effective way to kill the virus, and less controversial than wearing a mask. By the way, China is the world's largest exporter of disinfectant. If there's a shortage in the U.S., feel free to import some from China.
— Hu Zhaoming 中联部发言人胡兆明 (@SpokespersonHZM) April 26, 2020
Spolupráce a solidarita
Poggettiová ovšem nevěří, že výzvy světových lídrů k nezávislému vyšetřování jsou v postupu proti čínské propagandě účinným nástrojem.
"Zdržela bych se snah tlačit proti Číně a zapojovat se do války slov, jako to dělají třeba Spojené státy," říká. "Potřebujeme mezinárodní spolupráci a evropskou solidaritu. Musíme mnohem lépe říkat, co přesně proti pandemii udělaly jednotlivé evropské státy," je přesvědčená.
Na hodnocení toho, jak moc se Číně daří vyjít z krize jako zachránce, je ale prý ještě brzy. "V některých částech Evropy je její snažení kontraproduktivní," říká analytička a zmiňuje Velkou Británii, v jejíž vládě sílí odpor i proti jen omezené účasti čínského technologického podniku Huawei na výstavbě mobilní sítě 5G.
"Naopak ale nové průzkumy z Itálie ukazují, že roste počet lidí, kteří Čínu vnímají pozitivně," dodává. "Už nyní je tam část populace, která je silně euroskeptická, a právě ta je náchylnější k pročínské propagandě."
Žvýkačka na podrážce
Australský premiér Scott Morrison mezitím potvrdil, že jeho země na nezávislém vyšetřování koronaviru trvá, s podobnou výzvou se mezitím připojili také poslanci Evropského parlamentu v čele s českým zástupcem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL).
K tomu, aby se k jeho výzvě připojili, Morrison vyzval i německou kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Oba zatím zareagovali spíš opatrně, trvají na tom, že je nejprve nezbytné porazit pandemii a až pak se můžeme zabývat otázkou viny.
Australským politikům mezitím čínské úřady naznačily, že jejich výzva by mohla uškodit ekonomickým vztahům obou zemí. Peking je pro Austrálii největším obchodním partnerem. Novinář z jednoho čínského státního deníku pak Morrisonovo úsilí okomentoval slovy, že "Austrálie je jako žvýkačka přilepená na podrážce čínské boty".
