Peking - Bohaté národy nořící se z krize před sebou nemají radostné vyhlídky. Může je totiž čekat dlouhodobá ekonomická stagnace způsobená obrovskými dluhy.
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhne dluh zemí G7 roku 2014 hodnoty jejich HDP. A to i kdyby přestaly s masivními dotacemi do krizí poničených ekonomik. Výjimkami jsou pouze Kanada a Německo.
"Pro většinu rozvinutých ekonomik, včetně několika těch největších, je udržení fiskálních stimulů roku 2010 případné, ale roku 2011 by měla začít fiskální konsolidace," prohlásil v neděli první náměstek ředitele MMF John Lipsky na Čínském rozvojovém fóru v Pekingu.
Utahování opasků tak musí podle MMF přijít co nejdříve.
Dluhy táhnou ke dnu
Fond odhaduje, že roku 2014 dosáhne dluh zemí G7 110 procent jejich HDP, roku 2007 to přitom bylo 75 procent. Nejbohatší státy se tak nacházejí na úrovni zadluženosti, kterou nepoznaly od počátku padesátých let, tedy doby poválečných rekonstrukcí.
Země s vysokými dluhy jsou pro investory považovány za riskantnější, a musejí si půjčovat na vyšší úrok, což brzdí jejich ekonomický rozvoj.
Ratingové agentury nedávno snížily kredit Řecku. Ostatní bohaté země jsou prý zatím v bezpečí, experti však se znepokojením sledují situaci v Portugalsku, Španělsku, Itálii, Velké Británii a Spojených státech.
"Odhadli jsme, že udržování veřejného dluhu na (současné) pokrizové úrovni by mohlo snížit potenciální růst u rozvinutých ekonomik až o 0,5 procenta HDP ročně v porovnání s tím, jak na tom byly před krizí," řekl v Číně muž číslo dvě MMF.
Reforma penzí a zdravotnictví
Podle fondu však zdaleka nepostačí demontovat krizové stimulační balíčky, které zodpovídají jen za deset procent stávajících dluhů, ale jsou nutné systémové změny. Mimo jiné má jít o reformy zdravotnictví a penzí.
Vedle zvýšení věku odchodu do důchodu v bohatých zemích Lipsky vyzval také k vytvoření systémů sociálního zabezpečení v rozvojových státech. Ty podle něj podpoří nárůst střední třídy a tím i vnitřní trh.
MMF odhaduje, že k tomu, aby byla snížena úroveň zadluženosti do roku 2030 na 60 procent, je potřeba místo rozpočtových deficitů hospodařit už roku 2020 s přebytkem 4 procenta a tento trend udržet nejméně po jednu dekádu.