Abbottábád - Usáma bin Ládin plánoval zcela nepochybně další teroristické útoky proti Spojených státům a jejich spojencům. Otázkou pouze zůstává, v jakém stadiu jejich příprava byla a jaké prostředky měl k dispozici, aby je realizoval.
Po americké ofenzivě proti Tálibánu a Al-Káidě celosvětová teroristická organizace hodně ztratila na své síle a účinnosti. A není jasné, zda by vůbec byla schopna ještě někdy zopakovat to, co se odehrálo 11. září 2001 v New Yorku a Washingtonu.
Tajné služby navíc stále nemají konkrétní důkaz o tom, že jednotlivé akce podniknuté v uplynulých deseti letech proti americkým či britským cílům skutečně vznikaly v centrálách kaidistů v afghánských a pákistánských horách.
Veškeré informace, které mají rozvědky k dispozici, se zakládají na výpovědích získaných od příslušníků Al-Káidy na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě.
Inspirace a symbol
K tomu, že útok proti Světovému obchodnímu středisku v New Yorku skutečně naplánoval, se Usámův "operační šéf" Chalíd Šejk Mohamed přiznal až po desítkách výslechů, při nichž byl podroben tvrdým vyšetřovatelským metodám včetně waterboardingu.
Řada pumových útoků byla přitom provedena místními radikálními islamisty, kterým Usáma sloužil pouze jako inspirace a symbol muslimského odporu proti politice USA.
"Usáma bin Ládin byl pro mnohé muslimy, včetně těch umírněných, vzorem toho, jak bojovat se Spojenými státy," řekl deníku The New York Times jordánský analytik Marván Šíhádí. "Lidé se na něj dívali jako na revolucionáře, ať už s jeho metodami souhlasili, nebo ne."
I samotná akce proti newyorským "dvojčatům" byla podle mínění řady expertů pro boj s terorismem kompletně dílem Mohammada Atty, vůdce únosců letadel, jež nalétávala na budovy Světového obchodního střediska. Detaily útoku nevznikly v Usámově hlavě.
Totéž platí pro pumové útoky v Londýně, Madridu či Casablance, stejně jako na indonéském Bali. Naplánovali a provedli je místní islamisté, financovaní z centrál Al-Káidy.
Pomsta za bin Ládina
CIA teď podrobně zkoumá rozsáhlý materiál zabavený speciální jednotkou námořní pěchoty USA, která bin Ládina 2. května zabila v západopákistánském Abbottábádu.
Zběžná prohlídka zápisníků a počítačových disků naznačila, že Usáma chtěl znovu útočit v New Yorku, Washingtonu či Los Angeles i v dalších amerických městech a využít k tomu "utlačovanou černošskou a latinskoamerickou menšinu v USA".
Přinejmenším od roku 2005 však ztratil přímý kontakt s radikálními islamisty ve světě a veškerý styk s nimi uskutečňoval jen pomocí kurýrů, kteří směli začít používat mobilní telefon, až když byli od Abbottábádu vzdáleni půldruhé hodiny jízdy autem.
Stejně skepticky je zapotřebí dívat se na výhrůžky Al-Káidy a Tálibánu, jejichž mluvčí teď hrozí Spojeným státům odvetou. Také první "pomsta za Usámovu smrt", páteční pumový útok na západě Pákistánu, byl veden proti špatně střežené základně místních bezpečnostních sil.
Afghánští a pákistánští armádní a policejní rekruti jsou terčem útoků tálibánců již několik let a tvoří nejpočetnější skupinu obětí války s terorem v obou zemích.
To, jak vážně svá slova Al-Káida myslí, ukáže až budoucnost. Desáté výročí útoku proti newyorským dvojčatům je za dveřmi. Z poznámek nalezených v Usámově domě v Abbottábádu vyplývá, že je šéf Al-Káidy chtěl využít k další "spektakulární akci". Není jen jasné, jakou měla mít podobu.
Útok s použitím jaderné zbraně, o němž hovoří některé zdroje Al-Káidy, je dosti nepravděpodobný.
