Washington, Islámábád - USA a Pákistán uzavřely před deseti lety tajnou dohodu. Američané podle ní mohli provést na pákistánském území akci proti Usámovi bin Ládinovi, pokud ho tam objeví.
Podle britského listu The Guardian se na tom už v roce 2001 dohodli americký prezident George W. Bush a jeho pákistánský protějšek Parvíz Mušaraf.
Přiměl je k tomu neúspěšný zásah amerických jednotek proti vůdci Al-Káidy v afghánských horách v jeskynním komplexu Tora Bora, který se rozkládá v pohraniční oblasti s Pákistánem.
Na základě dohody mezi oběma prezidenty dal Pákistán Američanům volnou ruku k vojenským operacím na svém území, pokud budou souviset s pátráním po šéfovi Al-Káidy, bin Ládinovi, a po Ajmánu Zavahrím, druhém nejdůležitějším muži této teroristické sítě.
Součástí zmiňované úmluvy byla ovšem i podmínka, že Pákistán bude po takové operaci - pokud by se uskutečnila - oficiálně vznášet zuřivé protesty.
Podle nejmenovaného pákistánského představitele byla dohoda navíc obnovena, a to v roce 2008, během "přechodu k demokracii", kdy byl Mušaraf ještě stále prezidentem, ale už byla zvolena civilní vláda.
Mušaraf teď žije v Londýně v exilu a z Británie řídí jednu z pákistánských opozičních stran. V minulých dnech operaci amerických speciálních jednotek SEAL, které před týdnem v Abbottábádu Usámu bin Ládina zastřelily, mimořádně ostře kritizoval.
Rozkaz zněl: Prostřílejte si cestu
Při plánování této - z vojenského a politického hlediska mimořádně složité - operace ale Bílý dům zjevně počítal s možností, že pákistánská armáda tajnou úmluvu poruší.
Prezident Obama si vynutil, aby byla úderka vyslaná proti bin Ládinovi posílena. Americké velení původně plánovalo, že do Abbottábádu poletí jen dvě helikoptéry Black Hawk se členy speciální jednotky na palubě.
Na afghánské straně hranice měly čekat další dvě helikoptéry jako záloha, která by zasáhla v případě, že by se komando na pákistánském území dostalo do potíží.
Let k bin Ládinovu sídlu by jim ale z této pozice trval devadesát minut. Bílý dům s tím nesouhlasil. Požadoval zásahový tým, který by byl tak silný, aby si dokázal probojovat cestu ven, pokud by se během akce dostal pod palbu pákistánských bezpečnostních sil.
"Měli instrukci vyhnout se jakýmkoli střetům, bude-li to možné. Měli však povoleno prostřílet si cestu ven, pokud by na ně někdo začal pálit," řekl listu The New York Times nejmenovaný představitel Obamovy administrativy.
Nakonec tedy letěly do Abbottábádu čtyři helikoptéry: dvě se členy vlastního zásahového týmu, a dvě, které ho jistily. Američanům se to vyplatilo - jeden stroj Black Hawk přistál tak špatně, že se těžce poškodil.
Komando ho nakonec odpálilo a k úniku s bin Ládinovým tělem a získanými materiály použilo zbývajících tří helikoptér.
Výslech manželek
Po americké operaci proti bin Ládinovi pak napětí mezi USA a Pákistánem eskalovalo. Utajovaná dohoda teď ale zpochybňuje, zda rozhořčení pákistánské vlády je skutečné.
Američtí představitelé navíc podle agentury Reuters naznačili, že Pákistán dovolí USA vyslechnout tři Ládinovy ženy zadržené ve vile, které nyní drží pákistánské úřady ve vazbě. USA si od jejich výslechu hodně slibují.
Očekávají, že se od Usámových vdov dozvědí další důležité informace o Al-Káidě. Washington zároveň podniká všechny kroky, aby současná bouře v jeho vztazích s Islámábádem rychle přešla.
Ředitel CIA Leon Panetta se má brzy sejít s generálem Ahmadem Šudžou Pašou, šéfem Američany tolik kritizované pákistánské tajné služby ISI. Chce s ním prodiskutovat "další postup ve společném boji proti Al-Káidě".
Do Pákistánu má také přijet na oficiální návštěvu americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Pákistánský premiér Júsuf Réza Gilání navenek podpořil spojenectví s USA. Na adresu USA si přesto neodpustil kousavou poznámku.
Současně se vztahy se Spojenými státy totiž vyzdvihl, jak mimořádně si Pákistán cení pomoci Číny, kterou označil za "zdroj inspirace pro pákistánský lid".
