Kinshasa - Současná americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová teď není ve světlech ramp zdaleka tak často jako minulý rok, kdy sváděla tuhý boj s Barackem Obamou o demokratickou prezidentskou nominaci.
Spojené státy jmenovaly řadu známých figur coby vyslance pro klíčové oblasti jako Afghánistán, Blízký východ nebo Írán. Sám Obama se pustil do cestování a měl několik důležitých projevů týkajících se zahraniční politiky.
Další prostor ministryni zahraničí ukrajuje viceprezident Joe Biden, bývalý předseda zahraničního výboru Senátu. Navíc si Hillary Clintonová v červnu zlomila ruku, což ji donutilo odvolat některé zahraniční cesty a měsíc zůstávala de facto neviditelná.
Toho si - možná i škodolibě - začal všímat americký tisk.
Nevyšel jí ani comeback v polovině července v podobě projevu v think tanku Rada pro zahraniční politiku (CFR), ve kterém měla představit svou vizi zahraniční politiky, mnoho nového však neřekla.
Já jsem ministr zahraničí
Frustrace na ní byla vidět i při včerejší debatě s veřejností v Demokratické republice Kongo (DRC), kde se jí jeden student zeptal, co si myslí její manžel Bill Clinton o tom, že Čína půjčí DRC pět miliard dolarů.
Clintonová se nejprve nevěřícně rozhlížela a teprve po chvíli zformulovala odpověď.
"Počkejte, chcete, abych vám řekla, co si myslí můj manžel?" odsekla. "Můj manžel není ministrem zahraničí, tím jsem já."
"Pokud se mě zeptáte na můj názor, řeknu vám svůj názor," pokračovala zjevně znechucená. "Nebudu tady prostředníkem pro svého manžela."
Obama, ne Clinton
Clintonová se nyní nachází na jedenáctidenní cestě po Africe. Její začátek však byl zcela zastíněn příjezdem Billa Clintona do Severní Koreje, odkud si po tříhodinových jednáních odvezl dvě americké reportérky odsouzené na dvanáct let nucených prací za nelegální překročení hranice a "nepřátelské akce" vůči KLDR.
Ministryně zahraničí v té době dorazila do první africké země, Keni, a byla zaplavena otázkami na pozadí mise jejího manžela.
Konžský student po včerejší debatě přišel za Clintonovou a vysvětlil jí, že neměl v úmyslu ptát se na názor Billa Clintona, ale postoj Baracka Obamy. Zda otázku špatně formuloval, nebo udělala chybu překladatelka z francouzštiny, není jasné.
Proti znásilňování
Clintonová se při své cestě po Africe ukázala jako politik s ostrými lokty. Kritizovala korupční prostředí v Keni a urgovala uspořádání demokratických prezidentských voleb v Angole, kde vládne od roku 1979 prezident José Eduardo dos Santos.
V Kongu se zaměřila na osud žen na východě země, které znásilňují jak vojáci různých povstaleckých skupin, tak vládní jednotky. Podle OSN zde bylo od roku 1996 obětí sexuálního násilí 200 tisíc žen.
"Celá společnost by proti tomu měla vystupovat," prohlásila Clintonová, než se vydala na palubě letadla OSN do Gomy, hlavního města provincie Severní Kivu, kde boje a sexuální násilí probíhají.
"Musíme mluvit proti beztrestnosti těch, kteří z pozice autorit tyto zločiny buď páchají, nebo je přehlížejí."
Clintonová je prvním ministrem zahraničí USA, který Gomu navštívil. Někteří její poradci byli z bezpečnostních důvodů proti návštěvě oblasti, kde se bojuje. Clintonová se zde setká mimo jiné s ženskými oběťmi násilí, později chce o problému hovořit s prezidentem země Josephem Kabilou.
Sexuální násilí ve východním Kongu je podle některých odborníků organizovaným zločinem, jehož cílem není pouze to, aby vojáci popustili uzdu svým sexuálním choutkám, ale také aby terorizovali populaci.
