V úterý měl prezident Biden vyrazit do Michiganu, aby tam propagoval legislativu, která výrazně posílí americký technologický sektor v konkurenci s Čínou. Ve velmi vzácné nadstranické shodě Kongres minulý týden schválil investice ve výši 280 miliard dolarů (v přepočtu 6,7 bilionu korun), které kromě jiného půjdou do domácí výroby mikroprocesorů v USA nebo na podporu vědy a výzkumu.
Cestu do Michiganu ale musel prezident zrušit, když se u něj o víkendu znovu projevila infekce koronaviru, ačkoliv mu minulou středu skončila izolace po předchozích pozitivních testech.
"Přátelé, zase mi vyšel pozitivní test na covid-19. To se malé menšině lidí stává. Nemám žádné příznaky, ale pro bezpečí lidí kolem sebe se izoluju. Stále pracuju a brzo budu opět na cestách," napsal Joe Biden na Twitter.
Folks, today I tested positive for COVID again.
— President Biden (@POTUS) July 30, 2022
This happens with a small minority of folks.
I’ve got no symptoms but I am going to isolate for the safety of everyone around me.
I’m still at work, and will be back on the road soon.
Bidenův osobní boj s covidem, kdy se vyléčil a znovu nakazil, jako by symbolizoval celé jeho prezidenství, které v posledních týdnech připomíná jízdu na politické horské dráze. Pozitivní zprávy se rychle střídají s těmi horšími.
Rekordní "zelený" balík
Před týdnem byl Washington včetně samotného Bílého domu šokován oznámením, že šéf demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer se dohodl se senátorem Joem Manchinem ze Západní Virginie na mohutných investicích do přechodu americké energetiky na čisté zdroje.
Manchin, bez jehož hlasu se demokraté v Senátu neobejdou, tuto legislativu více než rok torpédoval a blokoval. A jen před několika týdny oznámil, že je definitivně proti. Oznámení, že se našla dohoda, tak ve Washingtonu minulý týden vybuchlo jako politická bomba.
Biden ve svém čtvrtečním projevu označil dohodu za "historickou". "Je to obrovská věc. S touto legislativou čelíme některým z našich největších problémů, jako země činíme obrovský krok vpřed," uvedl Biden.
Podle navržené legislativy by mělo jít na realizaci Bidenovy zelené agendy bezmála 370 miliard dolarů (skoro 9 bilionů korun). Je to sice zhruba o třetinu méně, než Bílý dům původně požadoval, ale i tak by šlo o největší jednorázovou investici do čistých energií a klimatických programů v historii USA.
Jádrem programu jsou daňová zvýhodnění a další pobídky pro velké producenty i běžné americké spotřebitele čistých energií. Dotace by měly směřovat k výrobcům solárních panelů, větrných turbín a elektrických baterií nebo k provozům zpracovávajícím vzácné minerály.
Další miliardy by měly jít na transformaci současných uhelných a plynových elektráren na čisté provozy. Američané by měli dostávat dotace na solární panely a tepelná čerpadla. Na nákup elektromobilu by měla platit sleva až ve výši 7500 dolarů (okolo 180 tisíc korun).
Podle odhadu, který vydal senátor Schumer, by to vše dohromady mělo do roku 2030 snížit americké skleníkové emise o nejméně 40 procent z hodnoty roku 2005.
Prezident Biden by se tak velmi přiblížil svému vlastnímu závazku, se kterým se loni za USA znovu připojil k pařížské klimatické dohodě z roku 2015 a podle kterého by chtěl americké emise snížit o polovinu.
Rukavice hozená Číně
Klíčem k tomu, aby senátor Manchin připojil svůj hlas, byl jeho požadavek, aby výdaje na zelenou agendu neprohlubovaly dluh státního rozpočtu. Navržená legislativa tak nyní zahrnuje i příjmy, v prvé řadě korporátní daň ve výši 15 procent, která by měla nově zatížit velké firmy, jako je například Amazon.
Součástí návrhu je i opatření, které sice nemá se zelenou agendou nic společného, ale které by bylo u veřejnosti velmi populární. Federální vláda by měla dostat možnost zastropovat ceny některých léků, s čímž by podle průzkumů souhlasilo 90 procent Američanů.
Republikáni celou legislativu ale okamžitě odsoudili. Podle jejich předsedy v Senátu Mitche McConnella demokraté přicházejí s "obrovským zvýšením daní, které bude drtit zaměstnance".
Předložený návrh, tedy dohodu mezi Schumerem a Manchinem, ještě musí schválit Kongres. Republikáni budou jako jeden muž proti a někteří demokratičtí senátoři oznámili, že se s návrhem musí nejdříve podrobně seznámit, než pro něj zvednou ruku.
Biden je ovšem na prahu skutečného triumfu. Prosazení ambiciózní zelené agendy bylo jedním z jeho ústředních předvolebních slibů a pak i programových cílů. Po dlouhých měsících, kdy se v posledních týdnech skutečně zdálo, že vše spadne pod stůl, se nyní karta obrátila.
Velkým úspěchem je navíc i zmíněný zákon, který nasměruje velké dotace do technologického sektoru v USA. Tato legislativa jen čeká na prezidentův podpis. Biden to bude moci prezentovat jako doklad své tvrdé politiky vůči Pekingu, v rámci které sliboval právě i podporu americké domácí výroby v konkurenci s Čínou.
Od inflace k recesi
Podle amerických analytiků a komentátorů je ale otázkou, zda tyto zisky mohou zlepšit stále horší hodnocení, které Američané svému prezidentovi vystavují. Bidenova popularita je velmi nízká, pod 40 procenty. A jen necelá třetina voličů si myslí, že dělá dobrou ekonomickou politiku.
Přitom podle průzkumů obyčejné voliče zdaleka nejvíce zajímá právě stav ekonomiky. A tu primárně vnímají přes rekordní inflaci, která kromě jiného výrazně prodražuje ceny pohonných hmot.
Minulý čtvrtek, tedy ve stejný den, kdy Biden v projevu z Bílého domu vyzdvihoval "historickou" dohodu o zelených investicích, navíc přišly další špatné zprávy.
Ekonomika USA už druhé čtvrtletí za sebou vykázala záporný růst, což znamená, že technicky upadla do recese. Fakticky to sice obyčejní Američané nemusí - na rozdíl od inflace - pocítit, ale pro republikány je to další příležitost k tvrdé kritice demokratického prezidenta.
Po čtvrtečním oznámení posledních ekonomických dat tak okamžitě začali mluvit o "Bidenově recesi". "Demokraté zdědili ekonomiku, která mířila k historickém comebacku, ale oni ji rychle srazili přímo ke dnu," prohlašuje například šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell.
Křehký pan prezident
Podle mnohých analytiků tak ani poslední Bidenovy úspěchy neodvrátí porážku demokratů v listopadových volbách do Kongresu. Předpokládá se, že demokraté ztratí dosavadní většinu v dolní Sněmovně reprezentantů a v ohrožení je pro ně i Senát.
Na hodnocení Bidena, kterému bude letos na podzim 80 let, má navíc vliv i jeho nejistý veřejný projev - působí psychicky i fyzicky křehce až slabě. V nedávném průzkumu pro deník New York Times se tak i 64 procent demokratických voličů vyslovilo pro to, aby Biden v příštích prezidentských volbách v roce 2024 už nekandidoval. A v čerstvém šetření pro stanici CNN to byly tři čtvrtiny dotázaných.
