Atény (Od našeho zpravodaje) – Ve vlněné čepici, pod dekou, ze dvou stran obklopen krabicemi a haldou časopisů bydlí Atéňan Janis v centru města u náměstí Syntagma.
Kontrast luxusu a bídy snad v Aténách ani nemůže být větší. Pár kroků nalevo se nachází pětihvězdičkový hotel Grande Bretagne, pár kroků napravo prestižní obchodní dům Attica.
Janis hovoří velmi pomalu, ale dobře anglicky. Na ulici je prý už třetí rok. "Přišel jsem nejdříve o práci, pak o byt. Rodiče zemřeli," říká a přetahuje si deku přes obličej, byť aténské podnebí je k bezdomovcům milosrdné a ani v lednu tady teplota neklesá k nule.
Hned vedle leží další mladík. Tak, jak je, bez deky nebo polštáře. Oči upřené na plastikový pohár na mince od kolemjdoucích.
Podpora jen na rok
Bezdomovectví je jedním z nejviditelnějších příznaků krize, do které se Řecko dostalo. Zadlužení a následný program tvrdých úsporných opatření připravily mnoho lidí nejdřív o práci a o veškerý příjem, pak i o bydlení.
Nezaměstnanost je v Řecku na šestadvaceti procentech a kdo ztratí práci, má nárok na malou podporu pouze jeden rok. Pak nic.
"Bydlím v centru a vidím bezdomovce skoro pořád. Často také na chodníku injekční stříkačky. To jde jedno s druhým. V Řecku stouply i sebevraždy, vraždy, loupežná přepadení. Za poslední čtyři roky se pro málokoho život nějak zlepšil. Práci nelze sehnat a mnozí z těch, kteří ji mají, se o ni strachují. Některé smíšené řecko-české rodiny odešly do Česka, další to zvažují," říká Česka Hana Radouchová, kteří žije v řecké metropoli mnoho let.
"Lidí v kritické situaci přibývá"
Kolik lidí v Aténách přišlo o střechu nad hlavou, neví přesně nikdo. V ulicích doplňují Řeky i imigranti z Afriky a Blízkého východu, kteří se snaží dostat dál do Evropy, ale mnoho z nich kvůli nedostatku peněz nebo odmítavému postoji zemí dál na západ uvízlo v Řecku.
Jejich přesný počet nikdo nezná. Ani Lina Vardaramatou z nevládní organizace Praxis, která se stará o bezdomovce nebo lidi, kterým ztráta bytu hrozí. Úzkou chodbou úřadovny se táhne dlouhá fronta zájemců o pomoc. Řeků i přistěhovalců.
"Poskytujeme lidem právní pomoc nebo dočasné přístřeší. Někdy platíme náklady těm, kterým hrozí vystěhování, aby se pokusili ještě situaci zvrátit a najít si práci. Bohužel situace se nezlepšuje, spíše naopak. Lidí v kritické situaci přibývá," říká Lina Vardaramatou.
Její organizaci, která pomáhá i HIV pozitivním, prostitutkám nebo drogově závislým, financuje částečně Evropské unie, částečně dárci ze skandinávských zemí a také fond, který založili řečtí podnikatelé.
Už zítra, v neděli 25. ledna, Řecko čekají volby. Podle průzkumů zvítězí Koalice radikální levice (Syriza), která chce zmírnit drastické škrty, které země od roku 2010 musí dělat výměnou za mezinárodní pomoc ve výši 240 miliard eur.
Zvýšit penze a minimální mzdy, požádat zahraničí o odpuštění velké části dluhu, zvýšit znovu veřejné výdaje.
Čekání na obrat k lepšímu
Vypadá to, že jednání mezi Aténami a takzvanou Trojkou (Evropskou unií, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem) budou složitá.
Nejistota přinese Řecku a eurozóně další otřesy. Podle Liny se ale musí něco stát.
"Katastrofální sociální podmínky nemohou trvat další roky. Myslím, že Řecko se ocitá v bodě, kdy musí nastat nějaký obrat k lepšímu, nebo dopadneme katastrofálně," říká.
Jasným svědectvím jsou také obchody v centru Atén. Dlouhé řady z nich jsou zavřené, prázdné. Malé podniky ničí vysoké daně.
Většina stran před volbami slibuje, že je sníží. I vládní pravicová Nová demokracie, která ale na Syrizu ztrácí v průzkumech.
Navíc vítěz voleb v Řecku dostává jako bonus padesát mandátů, takže v případě lepšího výsledku může Syriza v 300členném parlamentu sahat i po většině.
Averze k Němcům
Ačkoliv to v kampani nezaznívá, podle Hany Radouchové je mezi Řeky stále patrná silně antiněmecká nálada a odpor k německé kancléřce Angele Merkelové. Nutnost přijmout radikální škrty je pro některé Řeky německým diktátem.
"Je to stále patrné. Řekové sice chtějí, aby Němci přijeli na dovolenou, ale nemají je rádi. Povím vám jeden příklad. Češka, trvale žijící na Korfu, se dohadovala s popeláři o tříděném odpadu. 'Ty jsi buď blbá, nebo Němka,' říkali jí.“
Právě z Německa přicházejí zprávy o tom, že dohody o pomoci Řecku z roku 2010 se nemohou příliš měnit. "Kdo vyhraje volby, bude muset pokračovat v úsporné politice," vzkázal do Atén německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Syriza ale razí heslo, že Řecku nelze vládnout ze zahraničí - a proti vůli Řeků.
