Atény (Od našeho zpravodaje) - Zrezivělé tyče se houpou při závanech větru a velká plocha před plaveckým stadionem zarůstá plevelem.
Málokdo sem někdy zajde, kromě pejskařů a kondičních běžců.
Olympijský komplex Irini, kde se v roce 2004 odehrávala část olympijských her v řecké metropoli Aténách, nezadržitelně chátrá.
Na plaveckém stadionu jsou vytrhané sedačky a rozbitá výsledková tabule, v hale nabízejí staré otrhané plakáty možnost zastřílet si na terče.
Ale všude pusto, prázdno. Jiná sportoviště jsou na tom ještě hůře, v havarijním stavu.
Metafora zadlužené země
Snad s výjimkou basketbalové haly hlavního olympijského stadionu, kde hraje fotbalový klub Olympiakos Pireus rejdaře a miliardáře Evangelose Marinakise.
Olympiáda sice Aténám přinesla metro a silniční obchvat kolem města, ale jinak skýtají místa spojená s olympiádou neutěšený pohled. Jsou metaforou celého současného Řecka.
Zadlužené země v kritické hospodářské situaci, která prochází v posledních pěti letech propadem téměř všeho, co si lze představit. A kterou v neděli čekají důležité parlamentní volby - a po nich velmi nejistá budoucnost.
Nemálo Řeků se domnívá, že olympiáda k jejich hospodářské mizérii přispěla, byť se podle některých ekonomů zadlužování datuje už do osmdesátých let minulého století a i bez olympiády by to nebylo o mnoho lepší.
Šestadvacet procent lidí nemá práci, nízké platy a důchody doprovázejí vysoké daně, snížení veřejných výdajů odneslo do značné míry zdravotnictví.
Za posledních pět let se propadla řecká ekonomika o pětadvacet procent. HDP na obyvatele klesl od roku 2008 o více než pětadvacet procent.
Touha po naději
Dlouhé řady obchodů v Aténách jsou opuštěné a zavřené roletami. Restaurace a bary málo zaplněné. Některé městské části provozují takzvané polévkové jídelny, kde se mohou najíst ti, kteří mají problémy zaplatit i potraviny. Bezdomovci jsou velmi častým úkazem.
Řekové touží po naději, že bude lépe a tvrdý úsporný program, který začal v roce 2010 a má vést ke splacení státního dluhu (nyní činí přibližně 322 miliard eur, zhruba 174 procent HDP - pozn. red.), bude směřovat k prvním pozitivním výsledkům.
V nedělních předčasných volbách je favoritem levice. Tedy ta levice, která odmítá úsporný program a dohody s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem.
Přijdou se Syrizou komunisté?
V centru Atén to vypadá, jako kdyby snad nejvíce peněz na kampaň měla Komunistická strana Řecka.
Plakáty a billboardy jsou všude, kam se člověk podívá. Na hlavních náměstích má partaj stany, kde dobrovolníci nabízejí programové letáky. Řečtí komunisté si ponechali srp a kladivo, prosazují radikální zestátňování a "konec vydírání Řecka cizím kapitálem".
Členové strany jsou pověstní svojí velkou loajalitou. Ve stanici metra Syntagma dokonce stojí muž, který si sám napsal na papíry předvolební letáky a sám je drží na schodech, aby je viděli všichni, kdo stojí na eskalátorech.
"Takhle jsme dopadli, protože sloužíme zájmům několika jedinců. Musíme povstat a vzít zpátky Řecko do vlastních rukou," říká aktivista, kterého ovšem většina cestujících míjí naprosto bez zájmu.
Na náměstí Omonia u stánku se skupina aktivistů zahřívá čajem. "Jsem optimista, určitě dostaneme přes šest procent," říká jeden.
Při posledních volbách měli komunisté 4,5 procenta, ale podobně jako u českých bývalo dopředu jasné, že se nestanou členem žádné vládní koalice a ani o to příliš nestojí. Prostě protestní strana.
Tentokrát to ale může být jinak. Hlavní favorit voleb, seskupení SYRIZA (Koalice radikální levice), má za nejlepšího koaličního partnera pro budoucí vládu právě komunisty. Alespoň to tvrdí šéf Syrizy Alexis Tsipras.
"Situace je neúnosná"
Člen ústředního výboru Syrizy Dimosthenis Papadatos Aktuálně.cz řekl, že hlavním úkolem je ulevit lidem, kteří se kvůli úsporné politice a splácení dluhů dostali do existenčních potíží. Podle něj je v této situaci na šest milionů Řeků.
"Musíme zvýšit výdaje na zdravotní péči, na příspěvky na potraviny, elektřinu. Situace je neúnosná, takto to nemůže jít dál. Peníze chceme vybrat větším zdaněním lidí s velkými příjmy nebo efektivnějším bráněním daňovým únikům," říká Papadatos.
Sedíme "stylově" v kavárně ve čtvrti Exarchia, která je vyhlášeným sídlem anarchistů, trockistů, nekonformních umělců a vůbec všelijakých rebelů. Kultovním místem je budova zdejší polytechnické univerzity, kde 17. listopadu 1973 (ano, i Řekové mají svůj 17. listopad) při protestech proti vojenské diktatuře armáda zabila přes dvacet studentů.
Papadatos - prý vášnivý čtenář knih Milana Kundery - se sám označuje za člověka ze "zrazené generace, která se staví proti stále větší agresivitě trhu."
Nebojí se, že Evropská unie a Mezinárodní měnový fond kvůli porušení dohod přestanou s Řeckem spolupracovat a země bude muset opustit eurozónu.
Kdyby jim například odmítla přístup k penězům Evropská centrální banka kvůli neplnění podmínek dohody o splácení dluhu z roku 2010 (Řecko dostalo půjčky ve výši 240 miliard eur, aby se vyhnulo bankrotu).
"Pokud eurozóna nebude fungovat na vzájemné solidaritě, rozpadne se celá s vážnými následky pro všechny. Řecký bankrot nebude výhodný pro nikoho," říká. Pokud Syriza vyhraje, může to být podle něj začátek změn v celé Evropě a konec politiky škrtů a úspor, které vedou k sociálním problémům.
Nejsme přeci ve válce
Hlavní tvůrce ekonomického programu Syrizy John Milios řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že Řecko se bez odepsání dluhů z problémů nedostane. Jako příklad uvádí odpuštění dluhů a reparací západnímu Německu v roce 1953.
"Na konferenci v Londýně v roce 1953 Německu účastníci odpustili většinu dluhů, takže mohlo nastartovat růst a zrodil se německý hospodářský zázrak. Řecko potřebuje něco podobného, jinak se nedostane z pasti recese," vysvětluje Milios.
Podle něj bude možné se s ostatními zeměmi eurozóny, Mezinárodním měnovým fondem a věřiteli dohodnout.
"Nejsme přece ve válce. Žádná země uvnitř eurozóny nemá důvod ničit druhou. Měl by fungovat princip solidarity. Odchod Řecka by byla katastrofa. Nejen pro Řecko. Trhy by okamžitě začaly spekulovat, kdo bude další na řadě, jaké je riziko. Zavládla by nejistota. To ostatně tvrdí i kancléřka Angela Merkelová," říká profesor ekonomie, který vystudoval v Německu a nyní je hlavním hospodářským poradcem lídra Syrizy Alexise Tsiprase, pravděpodobně příštího řeckého premiéra.
Syriza byla ještě v roce 2004 okrajovou stranou, měla jen šest poslanců. Dnes její levicový program oslovuje podle průzkumu více než třetinu řeckých voličů. Hledají cestu, jak co nejrychleji ven z nouze.
V Evropě však tato cesta nemusí najít moc pochopení. Nejistota z výsledků voleb a složitá vyjednávání o dluzích a další pomoci hrozí srazit Řecko ještě níže.
"Lidé se bojí a myslím, že nevědí, co od voleb očekávat. Doufají, že když nebude lépe, tak snad aspoň nebude hůře," říká v Aténách žijící Češka Veronika Angelopoulou.
