Berlín 1936: olympiáda ve stínu hákového kříže

Blahoslav Hruška
8. 7. 2008 18:00
Hitler her využil k propagaci režimu

Berlín - Olympijské městečko utopené v zeleni, nový stadion pro sto tisíc diváků, denně šest hodin televizního přenosu nebo velkolepá světelná show.

XI. olympijské hry v roce 1936 měly ale i svou temnou stránku: žádný jiný režim nedokázal tak mistrně kamuflovat totalitní podstatu svého panství, jako to v Berlíně předvedlo hitlerovské Německo.

Olympiáda měla totiž kromě sportovní převahy Němců ukázat hostitelskou zemi jako oázu míru, která se dokáže vypořádat se sociálními nerovnostmi a nezaměstnaností. 

Hitler zdraví z tribuny sportovce.
Hitler zdraví z tribuny sportovce. | Foto: Library of Congress

I když sám Hitler olympijskou myšlenku sbratření národů považoval za zmatení ducha, rozhodl se zinscenovat přehlídku svého režimu coby kultu mládí, síly a krásy, v němž je dost místa pro všechny.

Antisemitismus zmizel z ulic

Novinářům a sportovcům už se ale nikdo nepochlubil, že jen několik kilometrů od stadionu byl zřízen koncentrační tábor Sachsenhausen a že z ulic Berlína preventivně zmizelo na tisíc Romů a bezdomovců, kteří byli internováni na východním předměstí metropole.

Rozhlas a tisk, jinak plný antisemitismu a statí o nadřazenosti ras, se na příkaz ministra propagandy Josepha Goebbelse zklidnil a nabídl čtenářům směs zábavy, hudby a nepolitických témat.

Běh s pochodní byl poprvé součástí her právě v roce 1936. Zastávka na cestě do Berlína byla i v Praze.
Běh s pochodní byl poprvé součástí her právě v roce 1936. Zastávka na cestě do Berlína byla i v Praze. | Foto: Německé historické muzeum

Také z obchodů zmizely jinak běžné tabulky "Židé tu nejsou vítáni".

Nacisté si byli také dobře vědomi zahraniční kritiky norimberských rasových zákonů.

Z her sice vyřadili mnohé neárijské sportovce, naopak ale protežovali "položidovskou" atletku Helene Mayerovou, která však paradoxně emigrovala právě kvůli svému původu do USA.

Podobným alibi byla pro režim i účast zápasníka Wernera Seelenbindera, jinak přesvědčeného komunisty.

Čtěte více: Olympijský oheň jako první uhasili Češi. V roce 1936

I když se hrdinou her nakonec stal černošský sprinter Jesse Owens, Hitler mohl být spokojen. Německo získalo celkem 89 medailí, víc než druhé USA a třetí Maďarsko dohromady.

Film o olympiádě byl dárkem vůdci

S hákovým křížem na prsou. Německá diskařka Gisela Mauermayerová v akci.
S hákovým křížem na prsou. Německá diskařka Gisela Mauermayerová v akci. | Foto: Library of Congress

Sílu vítězit a krásu dokonalého lidského těla, tedy antickou myšlenku, kterou si hitlerovské Německo přetvořilo pro válečnou propagandu, pak jako dárek k Hitlerovým 49. narozeninám na filmové plátno převedla Leni Riefenstahlová.

Její dvojdílný opus Olympia (Přehlídka národů a Oslava krásy) mnozí považují za vrchol estetické dokonalosti v propagandě. Svědčí ale také o převládající mentalitě tehdejší Evropy, která se nechala ukolébat velkolepou inscenací olympiády, aniž by se kriticky zmínila o Hitlerově politice.

V létě roku 1936 o koncentračních táborech, protižidovských paragrafech nebo každodenních represích v Německu totiž nikdo slyšet nechtěl.

Vážení čtenáři, do olympijský her v kontroverzním Pekingu zbývá pouhý měsíc. Připravili jsme pro vás seriál, ve kterém budeme připomínat politické problémy minulých olympiád. Toto je první díl, další naleznete na stránkách Aktuálně.cz ve čtvrtek.

 

Právě se děje

Další zprávy