Většina lidí ani neměla červeno-bílé náramky, kterými by se k protestu hlásili. Policista dodal, že mezi nimi jsou také ženy. "Zbijte je," zněla plukovníkova odpověď. "Ať se bojí policie."
Jde o jednu z více než pěti milionů nahrávek, které v poslední době odhalila skupina běloruských aktivistů, označovaná americkým deníkem Washington Post jako kybernetičtí partyzáni. Sám Maximovič ani ministerstvo vnitra se k odposlechu nijak nevyjádřili.
Na dalším záznamu vystupuje Alexandr Kisel, zástupce policejního náčelníka Brestské oblasti. Vypráví svému kolegovi v Minsku, že ve vojenské tělocvičně zadrželi nejméně 500 demonstrantů. "Měli jsme je všechny po celou noc na kolenou nebo loktech, připraveni je zbít, pokud se pokusí pohnout," říká na nahrávce z 11. srpna loňského roku. "Čím více lidí pošleme do nemocnice, tím lépe."
Leaked phone recording of Belarus high-ranking police officials reveals brutal beating and torture of peaceful protesters and just random people that were walking their dog. Orders came directly from Lukashenko. [Eng. subtitles] https://t.co/KHL1DX8KCx
— Belarusian Cyber-Partisans (@cpartisans) August 30, 2021
Všechny záznamy, získané ze serverů ministerstva vnitra, ukazují podle kybernetických partyzánů snahu běloruských úřadů potlačit protivládní demonstrace. Ty začaly po prezidentských volbách v srpnu 2020. V nich zvítězil dlouholetý vládce Alexandr Lukašenko, výsledky kvůli podezření z podvodů neuznala opozice ani Evropská unie.
"Režim odposlouchával své vlastní lidi, když svobodně hovořili o nezákonných rozkazech, které byly vydávány k bití nevinných lidí a jejich mučení," uvedl zástupce kybernetických partyzánů pro Washington Post.
Skupinu tvoří několik Bělorusů, kteří uprchli ze své země do zahraničí. Některé nahrávky zveřejňují i na sociálních sítích a spolupracují s Janinou Sazanovičovou, šéfredaktorkou populárního kanálu na síti Telegram, který odhaluje lidi pomáhající režimu.
"V této válce nemáme žádné zbraně. Máme jen pravdu, to je naše síla a použijeme ji," uvedla Sazanovičová. "Chceme odradit bezpečnostní složky od porušování lidských práv a tvrdých represí proti protestům," vysvětlují sami aktivisté.
Ani Lukašenkův syn neunikl
S kyberútoky začala skupina loni na podzim. Pomohli jí prý i někteří běloruští policisté, kteří nejsou loajální vůči režimu. Nejdříve hackeři napadli vládní web, později získali zmíněné nahrávky nebo osobní údaje řady politiků a významných osobností, včetně syna prezidenta Lukašenka.
#Belarus Cyber Partisans leaked a video from police drones. It was August 9, 2020. It reveals how security forces attacked people with stun grenades. I remember a stun grenade also exploded near our car. The sound of the explosion made me fear fireworks for months after that pic.twitter.com/Lwa28nNekW
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) September 15, 2021
Partyzáni tvrdí, že mají přístup také k národní databázi pasů a soukromým údajům mnoha úředníků. Celkově má jít o více než šest terabajtů dat. Podle analytiků oslovených americkým deníkem jde o jednu z největších sérií kybernetických útoků běloruských aktivistů proti vládě.
"Je to mnohem organizovanější, lépe provedené a má to větší hloubku, šířku i dopad. V tomto smyslu je to jedinečné," uvedla například Gabriella Colemanová, odbornice na hacking a aktivismus na McGill University v kanadském Montrealu.
Jinak ale odborníci míní, že hackerské útoky ve výsledku nepovedou k významnějším změnám v zemi, přestože pravděpodobně vyvolávají spory mezi jednotlivými činiteli.
Nedávno ale hackeři vydali i data týkající se běžných Bělorusů - zveřejnili seznam lidí, kteří nahlásili na policii své sousedy kvůli účasti na protestech nebo jejich podpoře. Vše zveřejnili na internetu na interaktivní mapě. "Až se režim zhroutí, budete muset hodně rychle utíkat, protože se dá snadno zjistit, kdo jste," sdělili aktivisté.
Vše raději na papír
Běloruský režim ale také koná a podle hackerů se snaží spolky aktivistů a opozičníků infiltrovat. Například tak, že na sociálních sítích zřizuje falešné skupiny, do kterých láká aktivisty a vyzývá je k odhalení své identity. "Bezpochyby jsme pro ně značnou hrozbou a udělají vše, aby nás našli a pravděpodobně i zabili. Riziko je vysoké, ale naše odhodlání vyšší," uvedl jeden z hackerů pro americký deník New York Times.
V srpnu Lukašenko nařídil úřadům, aby vedly své záznamy v papírové formě, pokud nemají své počítače a data na nich dostatečně zabezpečené. Den po tomto oznámení běloruský soud označil skupinu kybernetických partyzánů za extremistickou a zakázal ji.
Loňské prezidentské volby vyvolaly největší protesty v historii Běloruska, když opozice odmítla uznat jejich výsledky. Lukašenko, který oficiálně drtivě vyhrál, následně proti demonstracím tvrdě zakročil. Tisíce protestujících byly zatčeny, opoziční vůdci a aktivisté opustili zemi nebo byli uvězněni.
