Nejen Minsk. Bělorusové protestují v malých městech a na venkově, vadí jim i chudoba

Zahraničí Zahraničí
15. 8. 2020 17:04
Masové protesty, které ochromily Bělorusko kvůli falšování výsledků prezidentských voleb a brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům, se nedotýkají jen metropole Minsku. Do ulic vyšli i obyvatelé menších měst nebo vesnic, kteří taktéž protestují proti autokratické vládě stávajícího prezidenta Alexandra Lukašenka.
Demonstrace v pátém největším běloruském městě Grodno
Demonstrace v pátém největším běloruském městě Grodno | Foto: Twitter.com/Autogrodno.by

Nynější silná vlna protestů vypukla minulou neděli poté, co odhady výsledků voleb ukázaly na přesvědčivé vítězství Lukašenka, což následně potvrdily i oficiální výsledky. Demonstranti i hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská ale považují volby za zfalšované.

Koordinátorka iniciativy Exit Poll a rodačka z Minsku žijící v Česku Kryscina Šyjanoková tento týden pro DVTV uvedla, že jsou tyto protesty odlišné od těch v minulosti kromě jiného i právě tím, že se přelily mimo Minsk. "Protesty se včera (v neděli 9. srpna, pozn. red.) konaly nikoliv jen v hlavním městě, ale ve třiceti třech obcích, takže bych řekla, že je zasažen celý stát," uvedla Šyjanoková.

Protesty se týkají i těch nejmenších měst, jak popsal již minulý měsíc napříkald polský web Outride.rs. Demonstrace totiž předcházely už i volbě prezidenta a již tehdy je násilně potlačovala policie. Například 20. června se konala demonstrace v městečku Hancavičy na jihozápadě země, kde žije necelých 14 tisíc obyvatel. Protest rozehnala policie, jak dokazují videa z místa, zadrženi byli i novináři.

Mezi zatčenými byl i třiatřicetiletý Aliaxandr Bondar, který žije v Polsku a do rodného Hancavičy přijel na dovolenou. "Odtáhli mě do policejního auta, kde seděl člen policie. Jeho kolegové mu řekli, ať jim pomůže se zatýkáním lidí, on ale zůstal autě," popsal Bondar, podle kterého se policista odmítl na potlačování protestů podílet. Informace, že se v některých městech pořádková policie postavila proti nařízení zatýkat obyvatele, se objevily i při demonstracích minulou neděli. 

V červnu, den před protestem v Hancavičy, vypukl protest ve městě Maladzečna, které leží asi 70 kilometrů od Minsku a taktéž jde o spíše menší město - obývá ho kolem 100 tisíc lidí. I zde se demonstranti střetli s policií, když se snažili bránit muže, kterého policie podle nich násilně zatkla.

Podle serveru Outride.rs mají lidé v menších městech důvod k protestům také z ekonomických důvodů. Například zmiňované Hancavičy patří k nejchudším území v Brestské oblasti. Lidé tu často dojíždějí za prací do sousedního Ruska či Polska. 

Lukašenka, který se v zemi drží u moci nepřetržitě od roku 1994, řada lidí kritizuje kvůli ekonomické recesi, nízkým platům i důchodům. K lepším hospodářským vyhlídkám nepřispěla ani pandemie koronaviru, průzkum varšavského think-thanku BAW (Belarusian Analytical Workshop) z letošního jara ukázal, že se 62 procent Bělorusů domnívá, že se mezi únorem a dubnem zhoršil ekonomický stav země.

Běloruský politický analytik Aliaxandr Klaskouski uvedl, že nynější demonstrace volají po odstranění Lukašenka na rozdíl například od protivládních nepokojů před třemi lety, které patřily k těm největším za poslední roky. Tenkrát obyvatelé protestovali proti kontroverznímu dekretu, který nařizoval vybírat zvláštní daň od lidí, kteří pracovali méně než 183 dnů ročně, a od hlavy státu se dožadovali jeho zrušení. "Dnes už do prezidenta žádné naděje nevkládají. Prostě jen chtějí vyměnit toho muže v čele," domnívá se Klaskouski, který působí v běloruské nezávislé zpravodajské agentuře BelaPAN.

Video: V Bělorusku se hnutí žen staví aktivně na odpor proti brutalitě bezpečnostních složek

V Bělorusku se hnutí žen staví aktivně na odpor proti brutalitě bezpečnostních složek | Video: Reuters, Twitter
 

Právě se děje

před 5 minutami

EU chce dohodu s Británií, čas se krátí, řekla šéfka Evropské komise

Sporná témata ve vyjednávání Evropské unie s Británií by měla být řešitelná a unie je připravena "být kreativní" při hledání kompromisu. Nehodlá však ohrozit fungování svého jednotného trhu a v případě krachu rozhovorů je připravena na neřízený rozchod se svým bývalým členem. Europoslancům to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž o osudu případné dohody rozhodnou následující dny.

Británie opustila po 47 letech evropský blok letos v lednu a od té doby se obě strany dohadují na podobě budoucích vztahů. V posledních týdnech již dopracovaly společné formulace značné části mnohasetstránkového textu společné smlouvy. Trojice hlavních sporných témat - rybolov, pravidla hospodářské soutěže a dohled nad řešením sporů - však stále zůstává otevřená. Přechodné období, po něž se na Británii vztahují unijní předpisy, potrvá přitom jen do konce tohoto roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy