Nejen Minsk. Bělorusové protestují v malých městech a na venkově, vadí jim i chudoba

Zahraničí Zahraničí
15. 8. 2020 17:04
Masové protesty, které ochromily Bělorusko kvůli falšování výsledků prezidentských voleb a brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům, se nedotýkají jen metropole Minsku. Do ulic vyšli i obyvatelé menších měst nebo vesnic, kteří taktéž protestují proti autokratické vládě stávajícího prezidenta Alexandra Lukašenka.
Demonstrace v pátém největším běloruském městě Grodno
Demonstrace v pátém největším běloruském městě Grodno | Foto: Twitter.com/Autogrodno.by

Nynější silná vlna protestů vypukla minulou neděli poté, co odhady výsledků voleb ukázaly na přesvědčivé vítězství Lukašenka, což následně potvrdily i oficiální výsledky. Demonstranti i hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská ale považují volby za zfalšované.

Koordinátorka iniciativy Exit Poll a rodačka z Minsku žijící v Česku Kryscina Šyjanoková tento týden pro DVTV uvedla, že jsou tyto protesty odlišné od těch v minulosti kromě jiného i právě tím, že se přelily mimo Minsk. "Protesty se včera (v neděli 9. srpna, pozn. red.) konaly nikoliv jen v hlavním městě, ale ve třiceti třech obcích, takže bych řekla, že je zasažen celý stát," uvedla Šyjanoková.

Protesty se týkají i těch nejmenších měst, jak popsal již minulý měsíc napříkald polský web Outride.rs. Demonstrace totiž předcházely už i volbě prezidenta a již tehdy je násilně potlačovala policie. Například 20. června se konala demonstrace v městečku Hancavičy na jihozápadě země, kde žije necelých 14 tisíc obyvatel. Protest rozehnala policie, jak dokazují videa z místa, zadrženi byli i novináři.

Mezi zatčenými byl i třiatřicetiletý Aliaxandr Bondar, který žije v Polsku a do rodného Hancavičy přijel na dovolenou. "Odtáhli mě do policejního auta, kde seděl člen policie. Jeho kolegové mu řekli, ať jim pomůže se zatýkáním lidí, on ale zůstal autě," popsal Bondar, podle kterého se policista odmítl na potlačování protestů podílet. Informace, že se v některých městech pořádková policie postavila proti nařízení zatýkat obyvatele, se objevily i při demonstracích minulou neděli. 

V červnu, den před protestem v Hancavičy, vypukl protest ve městě Maladzečna, které leží asi 70 kilometrů od Minsku a taktéž jde o spíše menší město - obývá ho kolem 100 tisíc lidí. I zde se demonstranti střetli s policií, když se snažili bránit muže, kterého policie podle nich násilně zatkla.

Podle serveru Outride.rs mají lidé v menších městech důvod k protestům také z ekonomických důvodů. Například zmiňované Hancavičy patří k nejchudším území v Brestské oblasti. Lidé tu často dojíždějí za prací do sousedního Ruska či Polska. 

Lukašenka, který se v zemi drží u moci nepřetržitě od roku 1994, řada lidí kritizuje kvůli ekonomické recesi, nízkým platům i důchodům. K lepším hospodářským vyhlídkám nepřispěla ani pandemie koronaviru, průzkum varšavského think-thanku BAW (Belarusian Analytical Workshop) z letošního jara ukázal, že se 62 procent Bělorusů domnívá, že se mezi únorem a dubnem zhoršil ekonomický stav země.

Běloruský politický analytik Aliaxandr Klaskouski uvedl, že nynější demonstrace volají po odstranění Lukašenka na rozdíl například od protivládních nepokojů před třemi lety, které patřily k těm největším za poslední roky. Tenkrát obyvatelé protestovali proti kontroverznímu dekretu, který nařizoval vybírat zvláštní daň od lidí, kteří pracovali méně než 183 dnů ročně, a od hlavy státu se dožadovali jeho zrušení. "Dnes už do prezidenta žádné naděje nevkládají. Prostě jen chtějí vyměnit toho muže v čele," domnívá se Klaskouski, který působí v běloruské nezávislé zpravodajské agentuře BelaPAN.

Video: V Bělorusku se hnutí žen staví aktivně na odpor proti brutalitě bezpečnostních složek

V Bělorusku se hnutí žen staví aktivně na odpor proti brutalitě bezpečnostních složek | Video: Reuters, Twitter
 

Právě se děje

před 9 minutami

Ministr Arenberger musí vysvětlit pronájem své nemovitosti vinohradské nemocnici, sdělil Babiš

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň sdělil, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

"Ráno jsem seděl s panem ministrem a požádal jsem ho, aby do detailu ty věci vysvětlil," uvedl Babiš. "Je to pochybení, je to špatně a musí to vysvětlit. Já určitě dokončím nějakou kontrolu hospodaření nemocnice, kde byl ředitelem, abychom se přesvědčili, že je všechno v pořádku," doplnil.

Web Seznam Zprávy napsal, že Arenbergerovi patří areál bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku a v jedné z jeho budov sídlí archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Arenberger objekt nemocnici pronajal v roce 2013. Nemocnici vedl od října 2019, předtím v ní byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy