Lukašenko popáté vyhrál volby. Získal 83 procent hlasů, jeho protikandidátka jen čtyři

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 10. 2015 9:10
Volby podle odhadů zřejmě ani tentokrát neohrozily pozici jednašedesátiletého Alexandra Lukašenka. Současnému prezidentovi, jehož vládu bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za "poslední diktaturu v Evropě", se postavili tři soupeři. Demokratická opozice se na společném uchazeči nedokázala domluvit. Asi stovka příznivců opozice se po uzavření volebních místností sešla v Minsku, aby dala najevo svou nespokojenost s výsledky. Demonstrace po nějaké době v poklidu skončila, uvedla agentura AP.
Alexandr Lukašenko
Alexandr Lukašenko | Foto: Reuters

Minsk - Prezidentské volby v Bělorusku vyhrál s vysokým náskokem Alexandr Lukašenko. Oficiální výsledky potvrdily, že - podle očekávání - vyhrál s vysokým náskokem. 

Ústřední volební komise v pondělí oznámila, že Lukašenko získal 83,49 procenta odevzdaných hlasů. Povolební odhady mu dávaly 80,3 až 82,9 procenta.

Lukašenko se synem Nikolajem v Minsku.
Lukašenko se synem Nikolajem v Minsku. | Foto: Reuters

Na druhém místě s 4,42 procenta hlasů skončila občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová. Volební účast byla 86,75 procenta.

Lukašenko je hlavou Běloruska od roku 1994, zvolen je už popáté.

Asi stovka příznivců opozice se po uzavření volebních místností sešla v Minsku, aby dala najevo svou nespokojenost s výsledky. Demonstrace po nějaké době v poklidu skončila, uvedla agentura AP.

"Lukašenko si sám nastavil tyto volby, určil si své protivníky a určil si rovněž počet procent, které dostane," uvedl jeden z demonstrantů.

Už výsledky hlasování z nemocnic a vojenských základen, i když představují jen jedno procento voličů, podle předsedkyně ústřední volební komise naznačily Lukašenkovo jasné vítězství. "Tato čísla nám ukazují, jaké jsou tendence v celé společnosti: 89 procent pro Alexandra Lukašenka," oznámila šéfka komise hned po skončení hlasování.

Ještě předtím, než byly v neděli otevřeny volební místnosti, ústřední volební komise oznámila, že již odvolilo 36 procent ze sedmi milionů registrovaných voličů. V zemi totiž existuje institut takzvaného předčasného hlasování, které probíhá několik dní před samotnými volbami. Do nedělní šesté hodiny večer úřady hlásily účast 82 procent, i když většina volebních místností v metropoli i okolních vesnicích během téměř celého dne zela prázdnotou, poznamenala agentura AP.

Opoziční vůdci předčasné hlasování odsoudili a označili za ideální nástroj k falšování výsledků voleb. Své obavy vyjádřili i mezinárodní pozorovatelé. "Je to velmi nezvyklé zjistit, že v zemi probíhají volby tolik dní," uvedl James Walsh, který vede delegaci Parlamentního shromáždění OBSE.

Pozorovatelé mají podle něj rovněž obavy související se zabezpečením volebních uren, což je téma, které zmiňuje i běloruská opozice. "Během pěti nocí volební urny nikdo nehlídá a úřady si s nimi mohou dělat, co chtějí," uvedl běloruský opoziční předák Anatolij Lebeďko.

Vládne zemi už 21 let

Jedenašedesátiletý Lukašenko stojí v čele bývalé sovětské republiky už 21 let. Režim, který bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za "poslední diktaturu Evropy", Západ často kritizuje za porušování lidských práv.

Evropská unie nicméně v reakci na propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka v ukrajinské krizi uvažuje o pozastavení sankcí proti Minsku, rozhodnutí má ale padnout až po dnešních volbách, nedojde-li k zásahu proti opozici.

Lukašenko je vnímán jako nejbližší spojenec Moskvy, v kampani však vystupoval jako rezolutní obhájce nezávislosti Běloruska, znejistělé válkou na Ukrajině. Zpochybnil i plány Ruska na zřízení letecké základny v Bělorusku. Nicméně Bělorusko, jehož ekonomika je těsně spjata s tou ruskou, zažívá hospodářské potíže, které se podle sociologů začínají odrážet i v náladách veřejnosti.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy