Minsk - Prezidentské volby v Bělorusku vyhrál s vysokým náskokem Alexandr Lukašenko. Oficiální výsledky potvrdily, že - podle očekávání - vyhrál s vysokým náskokem.
Ústřední volební komise v pondělí oznámila, že Lukašenko získal 83,49 procenta odevzdaných hlasů. Povolební odhady mu dávaly 80,3 až 82,9 procenta.
Na druhém místě s 4,42 procenta hlasů skončila občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová. Volební účast byla 86,75 procenta.
Lukašenko je hlavou Běloruska od roku 1994, zvolen je už popáté.
Asi stovka příznivců opozice se po uzavření volebních místností sešla v Minsku, aby dala najevo svou nespokojenost s výsledky. Demonstrace po nějaké době v poklidu skončila, uvedla agentura AP.
"Lukašenko si sám nastavil tyto volby, určil si své protivníky a určil si rovněž počet procent, které dostane," uvedl jeden z demonstrantů.
Už výsledky hlasování z nemocnic a vojenských základen, i když představují jen jedno procento voličů, podle předsedkyně ústřední volební komise naznačily Lukašenkovo jasné vítězství. "Tato čísla nám ukazují, jaké jsou tendence v celé společnosti: 89 procent pro Alexandra Lukašenka," oznámila šéfka komise hned po skončení hlasování.
Ještě předtím, než byly v neděli otevřeny volební místnosti, ústřední volební komise oznámila, že již odvolilo 36 procent ze sedmi milionů registrovaných voličů. V zemi totiž existuje institut takzvaného předčasného hlasování, které probíhá několik dní před samotnými volbami. Do nedělní šesté hodiny večer úřady hlásily účast 82 procent, i když většina volebních místností v metropoli i okolních vesnicích během téměř celého dne zela prázdnotou, poznamenala agentura AP.
Opoziční vůdci předčasné hlasování odsoudili a označili za ideální nástroj k falšování výsledků voleb. Své obavy vyjádřili i mezinárodní pozorovatelé. "Je to velmi nezvyklé zjistit, že v zemi probíhají volby tolik dní," uvedl James Walsh, který vede delegaci Parlamentního shromáždění OBSE.
Pozorovatelé mají podle něj rovněž obavy související se zabezpečením volebních uren, což je téma, které zmiňuje i běloruská opozice. "Během pěti nocí volební urny nikdo nehlídá a úřady si s nimi mohou dělat, co chtějí," uvedl běloruský opoziční předák Anatolij Lebeďko.
Vládne zemi už 21 let
Jedenašedesátiletý Lukašenko stojí v čele bývalé sovětské republiky už 21 let. Režim, který bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za "poslední diktaturu Evropy", Západ často kritizuje za porušování lidských práv.
Evropská unie nicméně v reakci na propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka v ukrajinské krizi uvažuje o pozastavení sankcí proti Minsku, rozhodnutí má ale padnout až po dnešních volbách, nedojde-li k zásahu proti opozici.
Lukašenko je vnímán jako nejbližší spojenec Moskvy, v kampani však vystupoval jako rezolutní obhájce nezávislosti Běloruska, znejistělé válkou na Ukrajině. Zpochybnil i plány Ruska na zřízení letecké základny v Bělorusku. Nicméně Bělorusko, jehož ekonomika je těsně spjata s tou ruskou, zažívá hospodářské potíže, které se podle sociologů začínají odrážet i v náladách veřejnosti.
