Putin jednal s Lukašenkem. Chce v Bělorusku postavit vojenskou základnu

ČTK ČTK
19. 9. 2015 23:27
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. V pátek se kvůli tomu sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.
Vladimir Putin (vlevo) a Alexandr Lukašenko (Ilustrační foto).
Vladimir Putin (vlevo) a Alexandr Lukašenko (Ilustrační foto). | Foto: Reuters

Minsk - Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. Putin pověřil ministerstva obrany a zahraničí, aby o tom sjednala dohodu se svými běloruskými protějšky, uvedla agentura AP. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.

Rusko už má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny. S myšlenkou vybudování vlastní základny přišel v roce 2013 ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Základna se má podle dřívějších informací vybudovat ve městě Lida asi 50 kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou a má tam být umístěn celý ruský letecký pluk, který má zhruba 60 strojů.

Minsk se doposud plánům na ruskou základnu vzpíral, Bělorusko je ale závislé na ruských financích a energetických surovinách, připomíná AP. Putin se v pátek sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval.

Ruská armáda začala na konci roku 2013 využívat běloruskou leteckou základnu v Baranavičy na západě země, která se stala součástí společného rusko-běloruského systému protivzdušné obrany. Rusové tam již mají asi 30 stíhacích letounů Su-27.

Ruská reakce na růst vlivu NATO

Rusko a Bělorusko spojuje od roku 1997 svazová smlouva, která je platformou pro těsnou politickou, hospodářskou, celní a vojenskou spolupráci. V roce 2009 se pak Rusko dohodlo s Běloruskem na zřízení společné protivzdušné obrany na ochranu vnější hranice a vzdušného prostoru.

Posilování ruské vojenské přítomnosti při hranicích Severoatlantické aliance je podle ruských analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Loni Rusko využilo vládního převratu na Ukrajině k anexi poloostrova Krym, kde je velká ruská námořní základna. Polsko a pobaltské státy v reakci na to opakovaně žádají alianci NATO o trvalé umístění jejích sil na jejich území.

Rusko má vojenské základny také v Kyrgyzstánu a Arménii a nyní posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Plán základny v Bělorusku může být pro Západ signálem, že Rusko nebude tolerovat narušování jeho tradiční sféry vlivu. Také jej zřejmě vede snaha udržet si kontrolu nad nepředvídatelným Běloruskem, jehož prezident Lukašenko v poslední době hraje na obě strany, uvedla agentura Reuters.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Situace ve Francii se zlepšila, pacienty s koronavirem do Česka nepošlou

Francie lépe zvládá situaci s léčbou komplikovaných případů infikovaných koronavirem, pacienty na plicní ventilaci proto do Česka nepošle. Po telefonátu s francouzským premiérem Édouardem Philippem to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Premiér Philippe českému protějšku nicméně poděkoval za to, že Česko vyslyšelo víkendovou žádost Francie. Na přílet letadla s šesti pacienty se dnes chystala Fakultní nemocnice Brno.

"Moc děkoval, ale řekl, že zatím se u nich situace zlepšila, takže naši nabídku zatím nevyužijí. Že zatím moc děkují za solidaritu, ale zatím to vyřešili jinak," řekl Babiš.

Pacienti v těžkém stavu na plicní ventilaci měli přiletět dnes odpoledne na letiště v Brně-Tuřanech. Babiš o víkendu uvedl, že o pomoc požádala Francie a česká vláda jí vyhověla. Už v minulých týdnech poskytli část svých kapacit nemocným Francouzům Němci.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Hamáček: O letošních Velikonocích nebude žádné koledování ani sousedské přípitky

Tradiční velikonoční koledování nebo připíjení si se sousedy nebude letos možné, řekl v pondělí novinářům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Současná vládní nařízení kvůli novému koronaviru to nedovolují. Omezení pohybu platí od 12. března. K rozvolňování opatření musí podle něj Česká republika přistupovat opatrně.

"Podle současných opatření to možné není," odpověděl Hamáček na dotaz, zda mohou příští pondělí koledníci vyrazit po vesnici nebo zda si kolegové a sousedé mohou tradičně připít slivovicí. Ministr také zopakoval, že má opatrný postoj k rozvolňování vládních opatření. Již dříve uvedl, že by je vláda neměla výrazně měnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy