Putin jednal s Lukašenkem. Chce v Bělorusku postavit vojenskou základnu

ČTK ČTK
19. 9. 2015 23:27
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. V pátek se kvůli tomu sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.
Vladimir Putin (vlevo) a Alexandr Lukašenko (Ilustrační foto).
Vladimir Putin (vlevo) a Alexandr Lukašenko (Ilustrační foto). | Foto: Reuters

Minsk - Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. Putin pověřil ministerstva obrany a zahraničí, aby o tom sjednala dohodu se svými běloruskými protějšky, uvedla agentura AP. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.

Rusko už má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny. S myšlenkou vybudování vlastní základny přišel v roce 2013 ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Základna se má podle dřívějších informací vybudovat ve městě Lida asi 50 kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou a má tam být umístěn celý ruský letecký pluk, který má zhruba 60 strojů.

Minsk se doposud plánům na ruskou základnu vzpíral, Bělorusko je ale závislé na ruských financích a energetických surovinách, připomíná AP. Putin se v pátek sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval.

Ruská armáda začala na konci roku 2013 využívat běloruskou leteckou základnu v Baranavičy na západě země, která se stala součástí společného rusko-běloruského systému protivzdušné obrany. Rusové tam již mají asi 30 stíhacích letounů Su-27.

Ruská reakce na růst vlivu NATO

Rusko a Bělorusko spojuje od roku 1997 svazová smlouva, která je platformou pro těsnou politickou, hospodářskou, celní a vojenskou spolupráci. V roce 2009 se pak Rusko dohodlo s Běloruskem na zřízení společné protivzdušné obrany na ochranu vnější hranice a vzdušného prostoru.

Posilování ruské vojenské přítomnosti při hranicích Severoatlantické aliance je podle ruských analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Loni Rusko využilo vládního převratu na Ukrajině k anexi poloostrova Krym, kde je velká ruská námořní základna. Polsko a pobaltské státy v reakci na to opakovaně žádají alianci NATO o trvalé umístění jejích sil na jejich území.

Rusko má vojenské základny také v Kyrgyzstánu a Arménii a nyní posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Plán základny v Bělorusku může být pro Západ signálem, že Rusko nebude tolerovat narušování jeho tradiční sféry vlivu. Také jej zřejmě vede snaha udržet si kontrolu nad nepředvídatelným Běloruskem, jehož prezident Lukašenko v poslední době hraje na obě strany, uvedla agentura Reuters.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při požáru ubytovny na Sibiři zemřelo 11 lidí, další dva jsou zranění

Jedenáct lidí zemřelo a další dva utrpěli zranění při požáru dřevěné ubytovny pro zahraniční pracovníky v Tomské oblasti na západní Sibiři. S odkazem na místní úřady o tom informovala agentura TASS. Podle uzbeckého ministra pro mimořádné situace pocházelo deset obětí z Uzbekistánu. Jedenáctý mrtvý byl Rus.

Podle ruského ministerstva pro mimořádné události požár vypukl v 04:00 místního času (23:00 SEČ) a zcela zničil objekt o rozloze kolem 200 metrů čtverečních. "Podle posledních informací tam žilo 14 lidí, dvěma se podařilo utéct a 11 dalších zemřelo. Osud zbývající osoby je neznámý," sdělil agentuře TASS místní představitel.

Všechny oběti pracovaly pro dřevařskou společnost Greenwood. Shořelá budova přitom podle ruských úřadů nebyla určena pro bydlení. Na místo neštěstí dorazil gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin a nařídil požární bezpečnostní kontrolu v celém regionu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bývalé sídlo Tuzexu v centru Prahy koupila skupina Generali, plánuje rozsáhlou rekonstrukci objektu

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu Generali neuvedla. V roce 2017 změnil majitele za 355 milionů korun. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zda bude mít Kubera státní pohřeb, rozhodne rodina, Senát jeho nástupce zvolí v únoru

Den po náhlém úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) se v úterý sejde organizační výbor horní komory Parlamentu, složený z vedení Senátu a zástupců senátních klubů. Očekává se, že jeho členové se vyjádří mimo jiné ke způsobu, jakým Senát uctí Kuberovu památku, a také k výběru jeho nástupce. V novodobé historii země je to poprvé, kdy ve funkci zemřel jeden z nejvyšších ústavních činitelů.

Kubera stál v čele horní parlamentní komory od předloňského roku. Zda bude mít státní pohřeb či pohřeb se státními poctami, záleží na rozhodnutí rodiny.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) předpokládá, že Senát by se k volbě nového předsedy mohl sejít na mimořádné schůzi v první polovině února. Kandidáty mohou podle zákona navrhnout senátorské kluby i jednotliví senátoři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy