Putin jednal s Lukašenkem. Chce v Bělorusku postavit vojenskou základnu

ČTK ČTK
19. 9. 2015 23:27
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. V pátek se kvůli tomu sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.
Vladimir Putin (vlevo) a Alexandr Lukašenko (Ilustrační foto).
Vladimir Putin (vlevo) a Alexandr Lukašenko (Ilustrační foto). | Foto: Reuters

Minsk - Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. Putin pověřil ministerstva obrany a zahraničí, aby o tom sjednala dohodu se svými běloruskými protějšky, uvedla agentura AP. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.

Rusko už má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny. S myšlenkou vybudování vlastní základny přišel v roce 2013 ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Základna se má podle dřívějších informací vybudovat ve městě Lida asi 50 kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou a má tam být umístěn celý ruský letecký pluk, který má zhruba 60 strojů.

Minsk se doposud plánům na ruskou základnu vzpíral, Bělorusko je ale závislé na ruských financích a energetických surovinách, připomíná AP. Putin se v pátek sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval.

Ruská armáda začala na konci roku 2013 využívat běloruskou leteckou základnu v Baranavičy na západě země, která se stala součástí společného rusko-běloruského systému protivzdušné obrany. Rusové tam již mají asi 30 stíhacích letounů Su-27.

Ruská reakce na růst vlivu NATO

Rusko a Bělorusko spojuje od roku 1997 svazová smlouva, která je platformou pro těsnou politickou, hospodářskou, celní a vojenskou spolupráci. V roce 2009 se pak Rusko dohodlo s Běloruskem na zřízení společné protivzdušné obrany na ochranu vnější hranice a vzdušného prostoru.

Posilování ruské vojenské přítomnosti při hranicích Severoatlantické aliance je podle ruských analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Loni Rusko využilo vládního převratu na Ukrajině k anexi poloostrova Krym, kde je velká ruská námořní základna. Polsko a pobaltské státy v reakci na to opakovaně žádají alianci NATO o trvalé umístění jejích sil na jejich území.

Rusko má vojenské základny také v Kyrgyzstánu a Arménii a nyní posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Plán základny v Bělorusku může být pro Západ signálem, že Rusko nebude tolerovat narušování jeho tradiční sféry vlivu. Také jej zřejmě vede snaha udržet si kontrolu nad nepředvídatelným Běloruskem, jehož prezident Lukašenko v poslední době hraje na obě strany, uvedla agentura Reuters.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Skokani budou mít po MS jen tři závody, vítězem SP je Granerud

Norský skokan na lyžích Halvor Egner Granerud se stal s předstihem celkovým vítězem Světového poháru. Mezinárodní lyžařská federace FIS dnes oznámila, že po mistrovství světa se uskuteční jen tři individuální závody v Planici, v nichž už Graneruda nemůže nikdo předstihnout.

Kvůli pandemii koronaviru byly zrušeny čtyři březnové závody SP v Norsku. FIS nakonec nenašla náhradní hostitele, pouze přidala ještě jeden závod k závěrečným dvěma v Planici. Finále seriálu se uskuteční na mamutím můstku ve Slovinsku od 25. do 28. března.

před 1 hodinou

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy