Rusko chce leteckou základnu 40 kilometrů od hranice NATO. Lukašenko to před volbami odmítá

Martin Novák Martin Novák
8. 10. 2015 6:50
Alexandr Lukašenko nechce velkou ruskou leteckou základnu nedaleko hranic s Lotyšskem, členskou zemí Severoatlantické aliance. Alespoň to tvrdí před nedělními volbami, po kterých se více než pravděpodobně už popáté stane prezidentem. Od vypuknutí ukrajinské krize si Lukašenko udržuje od Moskvy určitý odstup, ale běloruská ekonomika je závislá na ruské a v minulosti obvykle Minsk nakonec udělal to, co po něm Vladimir Putin chtěl. Evropská unie se však chystá zrušit sankce proti běloruskému režimu poté, co byli propuštěni političtí vězni.
Běloruský MiG-29 na letišti nedaleko Minsku.
Běloruský MiG-29 na letišti nedaleko Minsku. | Foto: Reuters

MinskRusko by rádo otevřelo svoji velkou leteckou základnu jen čtyřicet kilometrů od hranic NATO. V severním Bělorusku, nedaleko Litvy, členské země Severoatlantické aliance.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ale zatím neříká "ano". V úterý naopak podle tiskové agentury BelTA prohlásil, že "základnu dnes nepotřebujeme, a už vůbec ne leteckou".

Základna má stát nedaleko hranice s Lotyšskem.
Základna má stát nedaleko hranice s Lotyšskem. | Foto: Aktuálně.cz

Před nedělními prezidentskými volbami se Lukašenko - prezident už od roku 1994 - prezentuje více než v minulosti jako běloruský vlastenec, udržující si odstup od Moskvy.

V době ukrajinské krize se nepostavil jednoznačně na stranu Moskvy a několikrát ve svých projevech zdůraznil, že Bělorusko je samostatným státem, i přes veškerá pouta s Ruskem.

Navíc se běloruský vůdce usmiřuje se Západem. Propustil politické vězně a po volbách zřejmě Evropská unie zruší sankce, které na režim uvalila v posledních patnácti letech.

Po minulých volbách v roce 2010 Lukašenko nařídil brutálně rozehnat protesty opozice a zavřel do vězení několik jejích předáků, včetně prezidentských kandidátů. Teď je ale po dlouhé době možné, že vůdce přiletí na návštěvu některé členské země EU.

Demonstrace v Minsku proti základně.
Demonstrace v Minsku proti základně. | Foto: Reuters

"Udivuje mě, a dokonce i pobuřuje a uráží, že Rusové mohli takovou informaci vypustit do médií. Možná se bojí, že skutečně odejdeme na Západ, a chtějí zpochybnit, že se západními státy chceme normalizovat styky," prohlásil prezident k informacím, že se jedná o vzniku ruské základny v Bělorusku.

Dovolil dokonce, aby se v zemi uskutečnilo několik demonstrací proti základně. Policie proti nim nezasáhla, obvykle přitom neumožňuje opoziční shromáždění.

Běloruská ekonomika je nicméně na ruské velmi závislá. Moskva dodává Minsku ropu a plyn za výhodné ceny.

Spor mezi oběma zeměmi by tak Bělorusové mohli odnést ekonomicky, zvláště když je ruská strana obviňuje, že porušují ruské sankce na dovoz potravin z Evropské unie. Údajně jsou označovány falešnými certifikáty a exportovány do Ruska s tím, že zemí původu je Bělorusko.

Rusové už v zemi základnu měli. U města Gomel na jihovýchodě země. V roce 1998 ji však opustili a dnes slouží ranveje hlavně místní mládeži jako prostor pro automobilové závody.

Ve volbách se očekává bezproblémové vítězství Lukašenka. Část opozice hlasování bojkotuje, část postavila své kandidáty. Nemají ale velké šance.

Sčítání hlasů nepodléhá nezávislé kontrole. Velká média v čele s televizemi opozici ignorují, výjimkou jsou jen debaty prezidentských kandidátů. Těch se ale zase neúčastní Lukašenko.

Při posledních volbách dostal podle oficiálních výsledků osmdesát procent odevzdaných hlasů, podle odhadů opozice to ale ve skutečnosti bylo jen něco málo přes padesát procent.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Při požáru ubytovny na Sibiři zemřelo 11 lidí, další dva jsou zranění

Jedenáct lidí zemřelo a další dva utrpěli zranění při požáru dřevěné ubytovny pro zahraniční pracovníky v Tomské oblasti na západní Sibiři. S odkazem na místní úřady o tom informovala agentura TASS. Podle uzbeckého ministra pro mimořádné situace pocházelo deset obětí z Uzbekistánu. Jedenáctý mrtvý byl Rus.

Podle ruského ministerstva pro mimořádné události požár vypukl v 04:00 místního času (23:00 SEČ) a zcela zničil objekt o rozloze kolem 200 metrů čtverečních. "Podle posledních informací tam žilo 14 lidí, dvěma se podařilo utéct a 11 dalších zemřelo. Osud zbývající osoby je neznámý," sdělil agentuře TASS místní představitel.

Všechny oběti pracovaly pro dřevařskou společnost Greenwood. Shořelá budova přitom podle ruských úřadů nebyla určena pro bydlení. Na místo neštěstí dorazil gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin a nařídil požární bezpečnostní kontrolu v celém regionu.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Bývalé sídlo Tuzexu v centru Prahy koupila skupina Generali, plánuje rozsáhlou rekonstrukci objektu

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu Generali neuvedla. V roce 2017 změnil majitele za 355 milionů korun. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zda bude mít Kubera státní pohřeb, rozhodne rodina, Senát jeho nástupce zvolí v únoru

Den po náhlém úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) se v úterý sejde organizační výbor horní komory Parlamentu, složený z vedení Senátu a zástupců senátních klubů. Očekává se, že jeho členové se vyjádří mimo jiné ke způsobu, jakým Senát uctí Kuberovu památku, a také k výběru jeho nástupce. V novodobé historii země je to poprvé, kdy ve funkci zemřel jeden z nejvyšších ústavních činitelů.

Kubera stál v čele horní parlamentní komory od předloňského roku. Zda bude mít státní pohřeb či pohřeb se státními poctami, záleží na rozhodnutí rodiny.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) předpokládá, že Senát by se k volbě nového předsedy mohl sejít na mimořádné schůzi v první polovině února. Kandidáty mohou podle zákona navrhnout senátorské kluby i jednotliví senátoři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy