Rusko chce leteckou základnu 40 kilometrů od hranice NATO. Lukašenko to před volbami odmítá

Martin Novák Martin Novák
8. 10. 2015 6:50
Alexandr Lukašenko nechce velkou ruskou leteckou základnu nedaleko hranic s Lotyšskem, členskou zemí Severoatlantické aliance. Alespoň to tvrdí před nedělními volbami, po kterých se více než pravděpodobně už popáté stane prezidentem. Od vypuknutí ukrajinské krize si Lukašenko udržuje od Moskvy určitý odstup, ale běloruská ekonomika je závislá na ruské a v minulosti obvykle Minsk nakonec udělal to, co po něm Vladimir Putin chtěl. Evropská unie se však chystá zrušit sankce proti běloruskému režimu poté, co byli propuštěni političtí vězni.
Běloruský MiG-29 na letišti nedaleko Minsku.
Běloruský MiG-29 na letišti nedaleko Minsku. | Foto: Reuters

MinskRusko by rádo otevřelo svoji velkou leteckou základnu jen čtyřicet kilometrů od hranic NATO. V severním Bělorusku, nedaleko Litvy, členské země Severoatlantické aliance.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ale zatím neříká "ano". V úterý naopak podle tiskové agentury BelTA prohlásil, že "základnu dnes nepotřebujeme, a už vůbec ne leteckou".

Základna má stát nedaleko hranice s Lotyšskem.
Základna má stát nedaleko hranice s Lotyšskem. | Foto: Aktuálně.cz

Před nedělními prezidentskými volbami se Lukašenko - prezident už od roku 1994 - prezentuje více než v minulosti jako běloruský vlastenec, udržující si odstup od Moskvy.

V době ukrajinské krize se nepostavil jednoznačně na stranu Moskvy a několikrát ve svých projevech zdůraznil, že Bělorusko je samostatným státem, i přes veškerá pouta s Ruskem.

Navíc se běloruský vůdce usmiřuje se Západem. Propustil politické vězně a po volbách zřejmě Evropská unie zruší sankce, které na režim uvalila v posledních patnácti letech.

Po minulých volbách v roce 2010 Lukašenko nařídil brutálně rozehnat protesty opozice a zavřel do vězení několik jejích předáků, včetně prezidentských kandidátů. Teď je ale po dlouhé době možné, že vůdce přiletí na návštěvu některé členské země EU.

Demonstrace v Minsku proti základně.
Demonstrace v Minsku proti základně. | Foto: Reuters

"Udivuje mě, a dokonce i pobuřuje a uráží, že Rusové mohli takovou informaci vypustit do médií. Možná se bojí, že skutečně odejdeme na Západ, a chtějí zpochybnit, že se západními státy chceme normalizovat styky," prohlásil prezident k informacím, že se jedná o vzniku ruské základny v Bělorusku.

Dovolil dokonce, aby se v zemi uskutečnilo několik demonstrací proti základně. Policie proti nim nezasáhla, obvykle přitom neumožňuje opoziční shromáždění.

Běloruská ekonomika je nicméně na ruské velmi závislá. Moskva dodává Minsku ropu a plyn za výhodné ceny.

Spor mezi oběma zeměmi by tak Bělorusové mohli odnést ekonomicky, zvláště když je ruská strana obviňuje, že porušují ruské sankce na dovoz potravin z Evropské unie. Údajně jsou označovány falešnými certifikáty a exportovány do Ruska s tím, že zemí původu je Bělorusko.

Rusové už v zemi základnu měli. U města Gomel na jihovýchodě země. V roce 1998 ji však opustili a dnes slouží ranveje hlavně místní mládeži jako prostor pro automobilové závody.

Ve volbách se očekává bezproblémové vítězství Lukašenka. Část opozice hlasování bojkotuje, část postavila své kandidáty. Nemají ale velké šance.

Sčítání hlasů nepodléhá nezávislé kontrole. Velká média v čele s televizemi opozici ignorují, výjimkou jsou jen debaty prezidentských kandidátů. Těch se ale zase neúčastní Lukašenko.

Při posledních volbách dostal podle oficiálních výsledků osmdesát procent odevzdaných hlasů, podle odhadů opozice to ale ve skutečnosti bylo jen něco málo přes padesát procent.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Zeman vetuje daňový balíček, vadí mu zvýšení slevy na poplatníka

Prezident Miloš Zeman bude vetovat daňový balíček, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu. Důvodem je především zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zemanovi vadí také to, že navzdory dohodě není v zákoně o dani z příjmu explictině uvedena doba platnosti tohoto zákona. Na Twitteru o tom informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. 

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy