Minsk - Hackeři ze skupin Anonymous a LulzSec během nedávného společného útoku objevili na serveru italského úřadu pro boj s počítačovou kriminalitou informace, že Minsk udržuje kontakt s pákistánskými teroristickými organizacemi a dodává jim zbraně.
Podle dokumentů, které se dostaly do rukou počítačovým pirátům, měla běloruská firma Beltěchexport nelegálně dodávat zbraně a vojenský materiál pákistánským teroristickým skupinám Tehrik-e-Taliban Pakistan a Laškar-e-Taiba.
Poslední zmiňovaná stojí například za krvavým atentátem v indické Bombaji v roce 2008.
Do obchodu mají být podle citlivých dokumentů zapojeny také další země. Zbraně mají být do Pákistánu dopravovány přes Sýrii a Kurdistán. O převod financí se mají naopak starat banky z Libanonu a Íránu.
Ačkoliv je Beltěchexport soukromá firma, na celém obchodě se má přímo podílet Lukašenkův režim. Ukradené materiály naznačují, že do celé záležitosti je zapleten sám běloruský ministr zahraničí Sergej Martynov.
Ruský ekonomický týdeník Expert cituje dokument indické vojenské rozvědky, který hackeři také získali, podle něhož běloruská vláda schválila rozsáhlé schéma dodávek zbraní zmíněným pákistánským teroristickým organizacím.
Důkazy nejsou, je to jen provokace, tvrdí Bělorusko
Minsk jakákoliv obvinění z prodeje zbraní teroristům rezolutně odmítá. Podle mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Andreje Savinyche je celý skandál jen další provokací z dílny protivníků režimu.
"Pokud by existoval sebemenší důkaz, na oficiální úrovni by už dávno bylo vzneseno obvinění. To se nestalo, protože Bělorusko dodržuje všechny normy mezinárodního práva," prohlásil mluvčí.
O tom, že se celá informace nezakládá na pravdě, je přesvědčen také vojenský expert Alexandr Alesin. Podle jeho názoru by takový prodej byl zbytečně riskantní a ekonomicky nevýhodný.
"Nevidím v dodávkách žádný ekonomický smysl. Minsk se nyní snaží expandovat na trh zemí Perského zálivu, které mají tradičně blízko k USA. Tyto kontrakty mohou Bělorusku přinést stovky milionů dolarů. Škoda způsobená pochybnými dodávkami zbraní pákistánským teroristům by byla daleko větší, než kolik by mohli na nich běloruští zbrojaři vydělat," řekl Aktuálně.cz.
Hra konkurentů, nebo tajných služeb?
Alesin je navíc přesvědčen, že je v Pákistánu zbraní dost i bez běloruského přispění. "Tento region je od 70. let válečnou zónou. Zbraně tam dodával Sovětský svaz, Spojené státy nebo Čína. Nyní zbraně dostává oficiální vláda v Kábulu, přičemž část z nich končí v rukou teroristů. Není třeba jezdit až do Běloruska. Mají vše, co potřebují," míní specialista.
Vzhledem k tomu, že na tak závažné obvinění nereagoval americký Pentagon ani pákistánská vláda, má celý skandál podle experta se vší pravděpodobností jiné pozadí.
Podle Alesina se může skutečně jednat o pokus zdiskreditovat Bělorusko. Nevylučuje ani intriky konkurentů na trhu se zbraněmi z bývalého východního bloku. Ať už ruských, ukrajinských nebo středoevropských.
"Může také jít o operaci zahraničních tajných služeb, například té izraelské. Izraele se obává, aby Bělorusko nedodávalo technologie a zboží dvojího užití do Sýrie nebo Íránu. Tímto způsobem by mohl chtít obrátit pozornost mezinárodního společenství na Minsk," tvrdí běloruský expert.
Není to poprvé
Ve spojitosti s nelegálním prodejem zbraní není Bělorusko podezříváno poprvé. Letos se jedná už o třetí případ. Renomovaný Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru v polovině února přišel s informací, že z Běloruska byl do neklidné Libye vypraven transportní letoun Il-76 plný zbraní.
Začátkem března sekretariát generálního tajemníka OSN obvinil Bělorusko, že nehledě na mezinárodní embargo dodalo do západoafrického Pobřeží slonoviny ozbrojencům samozvaného prezidenta Laurent Gbagbo tři bojové vrtulníky Mi-24.
Minsk se v minulosti nevyhnul ani obvinění z podpory terorismu. V roce 2008 měla například kolumbijská vláda Lukašenkův režim podezřívat, že společně s Venezuelou zásoboval zbraněmi teroristy z organizace FARC.
