Jako komáří útok. Protesty v Bělorusku se změnily v chaos, lidé se domlouvají sami

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
24. 11. 2020 14:39
V Bělorusku už více než sto dní pokračují protesty, o uplynulém víkendu se ale neobvykle změnily. V neděli se do ulic hlavního města Minsku vydaly desetitisíce demonstrantů, kteří žádali odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka a vypsání svobodných prezidentských voleb. Tentokrát ale zvolili taktiku, která se ve vojenském slangu nazývá komáří útok.
Nedělní protesty v Minsku. | Video: Reuters

Místo toho, aby se lidé jako v předchozích týdnech snažili dostat do centra města, nyní v každé čtvrti uspořádali vlastní demonstrace. "Představte si to tak, jako kdyby lidé z Holešovic vyrazili do Stromovky a svoji demonstraci měly Řepy i Žižkov," vysvětluje Sjarhej, který několik let žil v Praze a do Běloruska se vrátil před dvěma roky, aby se staral o své rodiče. Nechce ale zveřejnit své příjmení.

Výsledkem byly desítky demonstrací po celém téměř dvoumilionovém Minsku. "Policie nevěděla, kam má dřív skočit. Bylo nás na začátku jen pár desítek, a když se objevili těžkooděnci, tak jsme se rozptýlili. Oni zase po půl hodině odjeli jinam a mezitím přišli další lidé. Když jsme se objevili u našeho sídlištního obchodního centra, bylo nás najednou několik tisíc," vysvětluje pro Aktuálně.cz.

"Policisté tam na nás čekali, ale nebylo jich dost, zhruba jeden autobus, takže se stáhli. Několik hodin nás nechali být a teprve po skončení akce zadrželi některé lidi, kteří šli sami domů. Já jsem šel ve skupině asi dvaceti mých sousedů, na nás si netroufli," dodává Sjarhej.

Se sousedy z 22patrového paneláku se seznámil přes uzavřenou diskusní skupinu pro obyvatele jeho domu v šifrované aplikaci Telegram, která je v Bělorusku mimořádně populární.

"Po zfalšovaných volbách, kdy bylo jasné, že Lukašenko rozhodně nedostal osmdesát procent hlasů, jsem šel na demonstraci a vidím, že před naším vchodem stojí skupinka s bílo-červeno-bílou vlajkou. Tak jsem se k nim přidal a následně mě vzali do skupiny v Telegramu," vysvětluje Sjarhej.

Vlajka v bílých a červených barvách platila jako státní po obnovení samostatnosti Běloruska v roce 1991, ale když Lukašenko o tři roky později přišel k moci, vrátil upravenou sovětskou vlajku. Bílo-červeno-bílá se tak stala symbolem opozice a její nošení může být v zemi pokutováno podle zákona o "nezaregistrované symbolice".

Celé sídliště proti Lukašenkovi

Sjarhej je typickým představitelem nového protestního hnutí. "Značnou část tvoří lidé, kterým je kolem třicítky, byli dříve apolitičtí, vydělávali peníze, našetřili si na byt, mají děti a chtějí pro ně lepší budoucnost," vysvětluje běloruský spisovatel Seviarin Kviatkouski.

Jeho slova potvrzuje příklad minského sídliště Novaja Borovaja, které patří k nejvíce opozičně naladěným místům v běloruském hlavním městě a kde došlo i k některým střetům s policií. "To je projekt soukromého developera, takže byty zde byly o něco dražší než jinde ve městě. Kupovala si je hlavně nová střední třída, IT specialisté, malí podnikatelé. A ti jsou poměrně jednotně proti Lukašenkovi," říká také minský novinář Pauljuk Bykouski.

Došlo to až tak daleko, že někdo na tři dny přerušil dodávky vody do celé čtvrti. Minské vodárny tvrdily, že pracují na opravě, ale pro obyvatele přesto z neznámého důvodu nepřistavily dostatek cisteren. Nakonec pomohli ostatní obyvatelé Minsku: dobrovolníci z různých koutů města přijížděli do čtvrti a místním rozdávali balenou vodu.

Dobrovolnické hnutí je vůbec běloruským fenoménem posledních let. "Je spojené s emancipací té části obyvatelstva, která se stala více ekonomicky nezávislou na státu, osvojila si digitální technologie a současně pochopila, že stát neřeší mnohé důležité problémy. Situace s koronavirem byla v tomto ohledu rozhodující," tvrdí socioložka Oksana Šelestová v rozhovoru pro běloruský portál Tut.by.

Lukašenko pandemii opakovaně zpochybňoval a prohlašoval například, že nejlepší prevencí je dát si panáka vodky a pracovat na traktoru na čerstvém vzduchu. Což mu odcizilo hlavně ženy s dětmi, jeho bývalou voličskou základnu.

Velká role koronaviru

S myšlenkou o důležité roli dopadů pandemie covidu-19 souhlasí i další odborníci. Podle Lukašenkova plánu měl přesun prezidentských voleb na počátek srpna zajistit jejich hladký průběh. Studenti bývají na prázdninách, movitější část obyvatelstva na dovolených v Turecku nebo Evropě a gastarbeiteři pracující za hranicemi v Rusku či Polsku. Kvůli karanténě ale zůstali doma.

"Bavíme se o více než půl milionu mužů, kteří se najednou ocitli bez prostředků. A nikdy předtím se s běloruským státem moc nesetkávali. Většinu roku trávili na stavbě u Krasnodaru nebo Varšavy a domů si jezdili jen odpočinout na pár zimních měsíců. Najednou zůstali doma a nevěřili vlastním očím, co dělá jejich stát," říká spisovatel Kviatkouski.

Alexandr Lukašenko po vypuknutí protestů reagoval represemi. Policisté podle ochránců lidských práv zadrželi už více než 19 tisíc lidí. Tisíce jich byly zbity, několik lidí v souvislosti s protesty a zákroky policie zemřelo. Jen v Česku se léčí zhruba desítka těžce zraněných.

Běloruská KGB se ale hlavně zaměřila na vůdce protestů. Dva prezidentští kandidáti, Viktar Babaryka a Sjarhej Cichanouski, skončili za mřížemi ještě před volbami. Hned po vypuknutí protestů se po několikahodinové besedě s vedením KGB nechala odvézt do Litvy Cichanouského manželka Svjatlana, která nakonec kandidovala místo něho. Další původní kandidát Viktar Cepkalo zamířil i s ženou do Varšavy. Z prezidia Koordinační rady opozice v Bělorusku nezůstal nikdo na svobodě. Buď emigrovali, nebo skončili za mřížemi.

"Jenže protest je decentralizovaný, nemůžete mu utnout hlavu, když jich má několik tisíc," říká Kviatkouski. To je podle něj síla i slabost protestního hnutí. Každý se sám rozhoduje, kam a kdy půjde. Známý kanál NEXTA na sociální síti Telegram, který působí z Polska, vyhlašuje pouze to, v kolik hodin tradiční nedělní demonstrace začne a kde zhruba by se demonstranti měli začít shromažďovat. Naposledy se o místu konání demonstrace domlouvali přes aplikaci sami a kromě nich nikdo nevěděl, kde protesty začnou.

"Je to poziční boj, taková doutnající občanská válka. Ale většina protestujících je přesvědčena, že to prostě nemůžeme prohrát, protože je nás většina," uzavírá běloruský spisovatel Kviatkouski.

Video: Bití, mučení. Běloruský režim útočí na protestující ženy

Sexuální násilí, bití a mučení. Běloruský režim útočí na protestující ženy. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 36 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 53 minutami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy