Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské opozici

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 10. 2020 15:15
Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby.
Lidé se účastní protestů proti Alexandru Lukašenkovi, 27. 9. 2020
Lidé se účastní protestů proti Alexandru Lukašenkovi, 27. 9. 2020 | Foto: Reuters

Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách, prohlásil Sassoli.

Parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. O držiteli ceny rozhodl Sassoli spolu s předsedy parlamentních politických skupin.

"Chtěl bych pogratulovat představitelům běloruské opozice za jejich odvahu, odolnost a neústupnost, které každý den ukazují při obraně svobody myšlení a projevu," řekl na čtvrteční plenární schůzi europarlamentu v Bruselu Sassoli.

Europoslanci se podle něj jednomyslně shodují na podpoře požadavků Lukašenkových oponentů, kteří již od srpnových zmanipulovaných voleb trvají na vypsání nového a demokratického hlasování a vyzývají režim k ukončení násilností.

"EU znovu odsuzuje násilí a vyzývá běloruské úřady, aby propustily všechny zadržené a zapojily se do otevřeného národního dialogu," uvedl po vyhlášení ceny předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní státy Lukašenka neuznávají za prezidenta a chystají se jeho jméno přidat na seznam zatím čtyř desítek činitelů potrestaných za volební manipulace a násilné potlačování protestů.

"Není to osobní ocenění, je to ocenění, které patří běloruskému lidu," uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která dnes jedná s politiky v Dánsku. "Nikým bych bez běloruského lidu nebyla. A stejně tak by nebyl běloruský lid schopen se sjednotit a pokračovat v boji, kdyby neměl svého vůdce," dodala. Podle ní je ocenění mimo jiné signálem, že evropským sousedům není boj Bělorusů za lidská práva lhostejný.

Dalšími kandidáty na cenu byli arcibiskup Nadžíb Michael Músá z iráckého Mosulu a ekologičtí aktivisté z Hondurasu v čele se zavražděnou obhájkyní lidských práv Bertou Cáceresovou.

Běloruská opozice reprezentovaná Lukašenkovou volební soupeřkou Svjatlanou Cichanouskou a dalšími osobnostmi působícími doma i v exilu však měla podporu trojice nejsilnějších parlamentních skupin. Mezi prvními navrhla její nominaci česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, se svou iniciativou pak přišly i kluby socialistů a liberálů.

"Občanský aktivismus a odvážný vzdor Bělorusů vůči brutálnímu režimu nám připomíná, že boj za lidská práva a základní svobody na evropském kontinentu ještě neskončil a vyžaduje naši jednotnou pozornost a podporu," komentoval udělení ceny litevský liberální europoslanec Petras Auštrevičius, který je v EP zpravodajem pro otázky Běloruska.

Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50 000 eur (asi 1,3 milionu korun).

Video: Sexuální násilí, bití a mučení. Běloruský režim útočí na protestující ženy a děti

Sexuální násilí, bití a mučení. Běloruský režim útočí na protestující ženy. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 10 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy