Bilbao - Baskická separatistická skupina ETA (Baskicko a jeho Svoboda), usilující o vyhlášení autonomního Baskického státu oznámila, že upouští od násilí a v květnových volbách se hodlá ucházet o hlasy baskických voličů.
Politická strana Batasuna, která je na ETU úzce napojena, je ve Španělsku od roku 2003 postavena mimo zákon. Baskičtí aktivisté ale chtějí začít znovu - s čistým štítem.
Údajnou obrodu strany oznámil jeden z vrcholných představitelů Batsuny Rufi Etxeberria.
"Chceme jasně odmítnout násilí. Budeme postupovat výhradně na základě demokratických principů. Tyto zásady jsou nyní pevně zakotveny ve stanovách strany," řekl Etxeberria v televizním vystoupení.
Premiér se separatisty jednat nehodlá
Ve středu by se měli zástupci "nové" Batsuny sejít se španělským ministrem vnitra. Španělská vláda je nicméně skeptická a žádá, aby se Batsuna jasně distancovala od jakékoliv spojitosti se zakázanou militantní organizací ETA.
Pokud se španělské úřady se staronovým politickým uskupením neshodnou, bude o případném povolení kandidatury muset rozhodnout soud.
Oznámení o úmyslu kandidovat v květnových volbách přichází poté, co ETA 10. ledna vyhlásila všeobecné a trvalé příměří. Španělský premiér Jose Luis Rodriguez Zapatero nicméně s touto organizací, která za čtyřicet let své existence připravila o život 829 lidí, odmítá vyjednávat.
ETA už totiž vyhlásila příměří potřetí. Naposledy, v roce 2006, vydrželo "trvalé" příměčí devět měsíců. Klid zbraní skončil, když ETA odpálila bombu na parkovišti u letiště v Madridu. O život tehdy přišli dva lidé.
Španělské úřady se nicméně domnívají, že se jim v poslední době podařilo militantní skupinu ETA výrazně oslabit, když ve spolupráci s francouzskými bezpečnostními složkami pozatýkali její špičky. Tomu by nasvědčoval i fakt, že firmy v Baskicku už od vyhlášení příměří 10. ledna nejsou nuceny platit výpalné, což byl jeden z hlavních finančních zdrojů separatistů.
Podle analytiků ale není vyloučeno, že se ETA k násilí uchýlí znovu, zejména v případě, že ji nebude umožněno kandidovat ve volbách.
Organizace ETA
Nacionalistická a separatistická organizace ETA - Euskadi Ta Askatasuna (Baskicko a jeho svoboda) vznikla v roce 1959 s cílem vytvořit na území Baskicka, rozkládajícího na severu Španělska a jihozápadě Francie (mezi Pyrenejemi a Atlantikem), nezávislý socialistický stát.
Členové ETA zpočátku prosazovali marxistické myšlenky a bojovali proti režimu generála Franka.
Postupem času se ale z uskupení stala polovojenská organizace, která vynucuje své požadavky terorem. V poslední době ale, převážně díky dobré spolupráci mezi španělskou a francouzskou policií, vliv baskických separatistů slábne. Většina nedávných útoků byla připravována z území Francie.
