Evropská unie je už pět měsíců v krizi. Na červnovém summitu v Bruselu se nedokázala dohodnout na rozpočtu, k ledu dala i evropskou ústavu. Ústavní smlouvu se teď pokouší oživit vedle Evropského parlamentu i Evropská komise. Plánu "D", s nímž do Prahy přijel šéf Evropské komise José Barroso, ale zasvěcení moc šancí nedávají.
Český prezident Václav Klaus po setkání s Barrosem prohlásil, že na rozdíl od něj není stoupencem evropské ústavy. Novou informační strategii Evropské komise ale přivítal.
Barroso prohlásil, že v ústavu stále pokládá za nejlepší možný kompromis, jenž podepsalo všech 25 vlád členských zemí. Čas
zbývající do přijetí dokumentu je třeba využít pro reflexi. Klaus věří, že hlubší dialog, který je reakcí na dvojí odmítnutí euroústavy, myslí Evropská komise vážně. "To znamená, že evropská ústava není vytknuta před závorku, je nedotknutelná a nesmí se o ní hovořit," řekl český prezident.
Lidé, diskutujte!
Česko je vůbec prvním státem pětadvacítky, kde předseda Evropské komise zkouší novou strategii v praxi. Podle něj i komisařky a hlavní autorky plánu "D" Margot Wallströmové stačí, když se o unii a jejích problémech začne více a hlasitěji mluvit.
Hlavními účastníky takzvaných národních debat nemají být politické elity, ale lidé. Jen tak se EU, alespoň podle komise, stane pro Evropany přitažlivější.
Více o plánu "D" ČTĚTE ZDE.
Plán "D" má ale i řadu úskalí. Stačí vzpomenout si na Konvent, který text euroústavy připravoval. "I tenkrát se mělo lépe naslouchat lidem, měly se rozběhnout veřejné debaty," připomínají analytici bruselského serveru Euractiv. "Skoro nic se ale nestalo."
Skeptiků mezi politiky přibývá
Pokus o resuscitaci smlouvy přichází v době, kdy mnohé vlády na ústavu jako by zapomněly. Kabinety v Česku, Polsku, Dánsku, Finsku, Švédsku, Irsku, Velké Británii a Portugalsku odsunuly po francouzském a nizozemském "ne" ratifikaci na neurčito.
O schvalování euroústavy ČTĚTE VÍCE ZDE.
Jedinou zemí, která se momentálně k dokumentu otevřeně hlásí, je Itálie. Řím dokonce tento týden šokoval Evropu oznámením, že pustí do oběhu euromince, které připomínají rok starý podpis už dvakrát zamítnuté euroústavy.
Více si o nových euromincích PŘEČTĚTE ZDE.
Po letní přestávce, kdy se v EU o ústavní smlouvě raději taktně mlčelo, také začíná přibývat těch, kteří v souvislosti s euroústavou používají výraz "mrtvá". Po bok tradičních kritiků ústavní smlouvy, jako je česká ODS, se tak zařadili třeba někdejší socialistický předseda francouzské vlády Lionel Jospin nebo ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Ten počátkem listopadu na Žofínském fóru v Praze řekl, že "proces ratifikace evropské ústavy je mrtvý", i když dokument "nikomu neškodí".
Průzkumy ústavu odepisují
Skepsi navíc propadli také voliči. Výhrady k ústavní smlouvě se množí ve Skandinávii, ale i v Polsku a Česku. Politickou unii, o níž se v euroústavě mluví, si podle zářijového průzkumu přeje jen pětina Čechů. Řadu z nich svými argumenty nepochybně ovlivnil prezident Václav Klaus. V parlamentních volbách v sousedním Polsku zase zvítězila konzervativní a euroskeptická Strana Právo a Spravedlnost, od října je prezidentem zastánce "co nejsuverénnějšího Polska" Lech Kaczynski.
"Jak občané, tak nositelé politické moci dávají jasně najevo, že mají v Evropskou unii stále míň a míň důvěry," shrnují ve své nejnovější studii o budoucnosti euroústavy experti Centra pro aplikovaný politický výzkum v Mnichově.
Představy se liší i v Bruselu
Shodnout se, co s evropskou ústavou dál, se kromě toho nedaří ani těm, které unijní problematika živí: europoslanci a bruselští úředníci. Evropský parlament, respektive jeho ústavní výbor tak má o budoucnosti kontroverzního dokumentu zcela jinou představu, než Evropská komise.
"Plán "D" a vyptávání se občanů na cestu unie z krize bude mít stejný efekt jako schránka na přání a stížnosti," tvrdí rakouský europoslanec Johanes Voggenhuber. On a jeho kolega, britský liberál Andrew Duff, proto přišli na jiný způsob, jak zachránit už téměř odepsanou euroústavu.
"Ústava je v nemocnici, ne v márnici," připomíná Voggenhuber. V červnu 2009, v den příštích voleb do Evropského parlamentu, navrhuje uspořádat celoevropské referendum o novém, přepracovaném textu ústavní smlouvy.
Ani britsko-rakouský návrh ale nemá jen své zastánce. Finský europoslanec Alexander Stubb už dokonce předložil vlastní protinávrh. Jeho hlavní sdělení je jasné: jakékoliv zásahy do pracně vyjednaného textu budou znamenat definitivní konec evropské ústavní smlouvy
