Barmu čeká sčítání lidu, zemi obchází strach z krveprolití

Marek Hudema, HN
29. 3. 2014 13:30
Etnické menšiny, které tvoří 40 % obyvatel, se bojí zneužití sčítání vládou. Většinoví buddhisté zase toho, že se ukáže, že menšiny mají větší sílu, než se čekalo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Rangún - Myanmar, jak zní oficiální název Barmy, sčítání lidu nutně potřebuje.

Země totiž už celá desetiletí neví, kolik lidí v ní vlastně žije a kde.

Jenže otázky zjišťující národnost a náboženství mohou vést ke krvavým nepokojům.

"Nikdo lidem pořádně nevysvětlil, o co jde, a tak se teď bojí," řekl Hospodářským novinám Kyaw Zwa Moe, editor vlivného barmského časopisu The Irrawady.

V barmském svazovém státě Arakan se menšinoví muslimští Rohingkové obávají, že budou mít své náboženství uvedeno v osobních dokladech a čeká je pronásledování buddhistickou většinou.

Sčítání lidu vyvolalo první bouře ještě před začátkem. Žena oplakává svého mrtvého příbuzného.
Sčítání lidu vyvolalo první bouře ještě před začátkem. Žena oplakává svého mrtvého příbuzného. | Foto: Reuters

Při pogromech na muslimy přitom za poslední tři roky zahynuly více než dvě stovky lidí a 140 000 jich muselo opustit své domovy.

Většinoví buddhističtí Rachinové se pro změnu v Arakanu obávají toho, že sčítání ukáže, že muslimů je více, než se čekalo, a zmizí tak buddhistický charakter této části země.

Část z nich navíc považuje Rohingy za přivandrovalce z Bangladéše, kteří by neměli mít nárok na barmské občanství. A to navzdory faktu, že předci Rohingů se do Barmy přistěhovali třeba ještě za dob anglické koloniální nadvlády v 19. a na začátku 20. století nebo dříve.

OSN v nemilosti

Rachinové proto chtějí sčítání, které začíná už tuto neděli, bojkotovat. Ve středu a ve čtvrtek dokonce zaútočili na úřadovnu Spojených národů a dalších organizací, které cenzus podporují.

Pracovníci západních neziskových organizací čekají na svůj let. I proti nim se zvedla vlna nevole. Právě Západ totiž platí notnou část nákladů na sčítání lidu.
Pracovníci západních neziskových organizací čekají na svůj let. I proti nim se zvedla vlna nevole. Právě Západ totiž platí notnou část nákladů na sčítání lidu. | Foto: Reuters

Právě OSN a Západ totiž sčítaní, které bude stát odhadem asi 75 milionů dolarů (tedy odhadem 1,5 miliardy korun), z 80 procent financuje.

"Největší problém je Arakan, ale není to jediná potíž," poznamenává Kyaw Zwa Moe. Na sčítacích formulářích je nesprávně uvedena příslušnost jednotlivých etnických skupin a kmenů k různým národnostem. "Vyvolává to zmatek."

Někteří lidé si pak myslí, že jde o úmysl, podle něhož chce vláda upřít některým menšinám právo na existenci. Nebo uměle zmenšit jejich počet a zvýšit počet etnických Barmánců.

Kolik je vlastně Barmánců?

V zemi žije více než sto různých národností a odhaduje se, že tvoří 40 procent obyvatel.

Sčítání lidu má sloužit hlavě ke zjištění, kolik je vlastně občanů Barmy. To je důležité pro volby plánované na příští rok, ale také pro to, aby vláda věděla, kde má především stavět školy a silnice.

Současné odhady uvádějí, že v Barmě žije asi 60 milionů lidí. "Může to být ale i o deset milionů více," uzavírá Kyaw Zwa Moe.

 

Právě se děje

Další zprávy