Barmská vůdkyně Su Ťij poprvé navštívila oblast, odkud prchají Rohingové. Ukončete spory, řekla jim

ČTK ČTK
2. 11. 2017 11:00
Více než 600 tisíc Rohingů už prchlo z Barmy do sousedního Bangladéše. OSN v souvislost s tím obvinila Barmu, že na severu Arakanského státu, kde tato muslimská menšina žije, provádí etnické čistky. Barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij nyní poprvé navštívila tuto oblast na severu země.
Rohingští uprchlíci se snaží překročit bangladéšskou hranici.
Rohingští uprchlíci se snaží překročit bangladéšskou hranici. | Foto: Reuters

Rangún - Barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij ve čtvrtek poprvé navštívila oblast na severu země, odkud od konce srpna uteklo před násilím do sousedního Bangladéše více než 600 000 Rohingů.

Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij čelí ve světě kritice, že se nesnaží zastavit násilnosti páchané na této muslimské menšině v barmském Arakanském státě.

Su Ťij ráno dorazila do arakanské metropole Sistwei a poté se vrtulníkem vydala na sever Arakanského státu, kde se nachází mnoho rohingských vesnic.

Su Ťij byla naposledy v Arakanském státě během předvolební kampaně v roce 2015, tehdy ale navštívila jeho jih, který byl převážně klidný, uvedla agentura AP.

Tentokrát jsou cílem cesty Su Ťij vesnice v okrese Maundo, odkud uprchlo při poslední migrační vlně nejvíce lidí.

"Na ulici se shromáždila skupina lidí, Su Ťij nechala zastavit auto a promluvila s nimi. Řekla jim tři věci - že by měli žít v míru, že jim vláda chce pomoci a že by měli ukončit vzájemné spory," řekl představitel monitorovací skupiny Arakan Project Chris Lewa. Odvolal se přitom na rohingského náboženského vůdce, který byl na místě.

Prchají před násilím

Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci.

Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum.

Barmská armáda zahájila nejnovější tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na desítky policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě. Od té doby denně prchají do Bangladéše stovky Rohingů.

Bezpečnostní představitel v bangladéšském okrese Cox's Bázár Muhammad Ikbál uvedl, že jen za středu překročilo hraniční řeku Naf na různých místech více než 4000 rohingských uprchlíků. Do okresu Cox's Bázár směřuje většina běženců.

Barmská vláda tento týden uvedla, že je připravena přijmout uprchlíky zpět, podmínky návratu ale nejsou jasné. Je možné, že běženci budou muset prokázat barmské občanství, což většina není schopna.

Armáda stále u moci

OSN obvinila Barmu, že na severu Arakanského státu provádí etnické čistky. Su Ťij stojí v čele Národní ligy pro demokracii, která se k moci dostala po vyhraných volbách v roce 2016. Předtím barmská vojenská junta dlouho držela disidentku Su Ťij v domácím vězení.

Mnohé západní osobnosti v poslední době kritizovaly postoj Su Ťij k utrpení v její zemi a volaly i po tom, aby jí byla odebrána Nobelova cena za mír.

Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty, která mimo jiné někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Právě armáda je za násilnosti v Arakanském státě z velké části zodpovědná. Humanitární organizace barmské vojáky obviňují, že se dopouštějí na Rohinzích brutálního násilí, včetně mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství.

Pronásledování muslimské menšiny Rohingů je neakceptovatelné, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 24 minutami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 26 minutami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon ruku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

před 1 hodinou

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy