Rangún - Barmská junta obviňuje opoziční Národní ligu pro demokracii (NLD) z protistátních aktivit v souvislosti s vlnou pouličních protestů proti zdražení pohonných hmot a hrozí jí blíže nespecifikovanými sankcemi.
"NLD využívá toho, že vláda musela přikročit ke zvýšení cen, a snaží se z dané situace vytěžit politický kapitál," oznámila v neděli odpoledne státní televize, která kvůli tomu nezvykle přerušila vysílaný film.
Jak uvádí agentura Reuters, opoziční straně nyní zřejmě hrozí, že bude postavena mimo zákon.
"Záludné činy nebudeme tolerovat"
NLD, v jejímž čele stojí vězněná držitelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, drtivě zvítězila v posledních svobodných volbách v Barmě v roce 1990. Junta nicméně výsledky hlasování prohlásila za neplatné.
"Rozeslali dopisy mezinárodním organizacím, ambasádám i vládám s žádostí o pomoc," uvedla junta ve svém nedělním prohlášení, které přetiskl také její anglickojazyčný tiskový orgán New Light of Myanmar.
"Spolupracovali s tzv. studentskou skupinou generace 88 na vyvolání demonstrací, nepokojů a teroristických akcí podobných těm z roku 1988," uvedla vláda s odkazem na masové pouliční protesty za obnovení demokracie v zemi, které před 19 lety brutálně potlačila armáda.
"Vláda nebude takové záludné činy tolerovat a přijme proti všem, kteří se jich dopouštějí, účinná opatření," píše se v samotném závěru prohlášení, pod nímž je kolektivně podepsán Informační výbor.
Americká ambasáda pod dohledem
Mluvčí NLD Nyan Win odmítl, že by se strana dopouštěla čehokoli nezákonného.
Junta členy NLD ve svém prohlášení obvinila, že chtějí zemi přivést pod cizí nadvládu. Vyčíslila také, že za posledních pět měsíců američtí diplomaté navštívili celkem 80krát hlavní sídlo NLD v Rangúnu.
Generálové jsou navíc přesvědčeni, že se na půdě americké ambasády skrývá poslední ze studentských předáků generace 88, který dosud nebyl zatčen, aktivista Htay Kywe.
Ten včera z blíže neurčeného místa poskytl rozhovor exilové rozhlasové stanici Demokratický hlas Barmy, ve kterém veškerá obvinění ze sabotáže odmítl a naopak obvinil vojenskou vládu z otevřené agrese při potlačování pouličních protestů.
"Těžko najdeme nějaké řešení, když bude vláda jen ukazovat prstem na ostatní. Nám nejde o nic jiného než o lepší budoucnost pro naši zemi," řekl Htay Kywe, jemuž by v případě zatčení hrozilo podobně jako 13 dalším předním disidentům zatčeným v srpnu až 20 let vězení.
Dvacet let vězení pro odboráře
O víkendu dostala tresty stejného i vyššího rozsahu také skupina šesti odborářských aktivistů, kteří letos na půdě Amerického centra v Rangúnu uspořádali seminář o právech pracujících.
"Neudělali nic víc než to, že dělníkům vysvětlovali jejich práva. S protistátní agitací to nemělo nic společného," uvedl v rozhovoru pro Reuters Aung Thein, který odsouzené aktivisty zastupoval, dokud jej policie nátlakem nepřiměla, aby se z případu stáhnul. U soudu pak neměli žádného advokáta.
Barmské úřady v těchto dnech nabádají občany, aby se měli na pozoru před "sabotéry a vnějšími i vnitřními nepřáteli". Jejich tažení proti opozici je jednou z nejostřejších kampaní svého druhu od roku 1988 a v uplynulých dnech vyvolalo řadu odmítavých reakcí ze zahraničí.
Pozorovatelé si všímají především toho, že k "usmíření a zlepšení situace v Barmě" vyzvala koncem minulého týdne také Čína, která je přitom nejbližším spojencem barmské junty. Na půdě Rady bezpečnosti OSN letos Čína spolu s Ruskem vetovala rezoluci, jež měla za cíl přimět generály k obnovení demokracie v zemi.
