Bangkok/Dillí - Barmánci se ještě nestačili vzpamatovat z pohromy, kterou způsobil květnový příchod ničivého cyklónu Nargis, a na obzoru už se rýsuje další katastrofa: hladomor.
Většina rýže se totiž v Barmě vypěstuje v dolním povodí řeky Iravadi, a právě tuto oblast, označovanou někdy také za "rýžovou mísu" země, zpustošil přírodní živel nejvíce.
Za normálních okolností už touto dobou bývá zaseto, letos je ale vše jinak a pracovníci humanitárních organizací i místní obyvatelé se obávají nejhoršího.
Čtěte také: Svoboda kritizoval vládu kvůli Barmě. Prý dává málo
Bez buvolů to nejde
Přestože jde o pěstování rýže, problém má takříkajíc zvířecí rozměr. Naprostá většina zemědělců v oblasti je totiž zvyklá využívat při orbě a setí domácích buvolů, hospodářského dobytka rozšířeného v celé oblasti jihovýchodní Asie.
Tisíce těchto zvířat ale během cyklonu přišly o život a další buvoli podlehli chorobám, jež se v důsledku katastrofy začaly v zaplavené oblasti šířit.
"Přišel jsem o všechny své buvoly a nemohl jsem letos zasít, nic mi nezbylo," postěžoval si v rozhovoru pro agenturu Mizzima jeden z farmářů ve vesnici Bawkone nedaleko Laputty, jednoho z nejhůře postižených míst v deltě Iravadi.
"Dobytek neměl co jíst, a navíc jej postihly různé choroby, které roznesly velké lesní mouchy," dodal.
O moc lépe se nevedlo ani náhradním zvířatům, která místním jako kompenzaci poskytla vláda s přispěním zahraničních dárců: "Po několika dnech práce i tihle buvoli pošli."
I dobytek trpí stresem
Podobná situace jako v Bawkone panuje i v obci Dedaye 50 kilometrů jihozápadně od největšího barmského města Rangúnu, jak zpravodaji agentury Reuters potvrdil tamní farmář Ko Hla Soe.
"K našemu velkému překvapení se ukázalo, že zvířata, která jsme dostali od vlády a dárců, nejsou schopna pořádně pracovat," řekl.
Ta zvířata, která pohromu přežila, jsou podle farmářů vystresovaná a do práce se jim nechce, a dobytek, který místní dostali jako náhradu, si zase dlouho zvyká na nové prostředí.
"I zvířata trpí stresem," řekl agentuře Reuters Ohn Kyaw z ministerstva pro chov skotu a ryb. "Změna majitelů i prostředí na ně má psychologický dopad. Zvířata musela celé dny cestovat na moři či po zemi, a následkem toho mají trauma."
Podle experta Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) Alberta Lieberga je přesun náhradních kusů dobytka do postižené oblasti o to složitější, že ty páry buvolů, které jsou zvyklé pracovat spolu, musejí také společně cestovat.
"Musíte zajistit, aby obě zvířata zůstala pohromadě až do samého konce," prohlásil Lieberg na tiskové konferenci v Bangkoku. "Je to pro ně hodně psychicky náročné a stresující."
Traktory? Děkujeme, nechceme
Cyklon Nargis si podle posledních údajů vyžádal téměř 138 tisíc lidských životů. Barmská vláda potvrdila přes 84 tisíc obětí, zbytek se zatím pohřešuje, ale naděje, že někdo přežil a nedal o sobě dosud vědět, je velmi malá.
Jak vyplývá z údajů FAO, živel připravil o život také 120 tisíc kusů dobytka - krav i buvolů. Podle Lieberga je nutné všechny nahradit, pokud má být včas zaseto.
Barmská vláda proto oznámila, že farmářům poskytne pět tisíc traktorů, jejich distribuce ale vázne a o každý stroj se navíc musí dělit spousta zemědělců, což je velmi nepraktické.
Krom toho ne všichni chtějí stroje používat. "Je to pro ně novinka, nejsou na traktory zvyklí. Po pravdě řečeno dávají přednost buvolům," řekl agentuře Mizzima jeden z humanitárních pracovníků, který se z postižené oblasti vrátil.
