"Je naprosto nepředstavitelné, jak daleko může tahle finanční cenzura zajít, hlavně pod vágně definovaným zákonem," cituje Wonga web zaměřený na finance This is money.
Od té doby, co Čína přijala bezpečnostní zákon, velké mezinárodní banky působící v Hongkongu zpřísnily kontrolu svých klientů. Jde o Credit Suisse Group, Julius Baer Gruppe nebo třeba UBS Group. A také banku HSBC, což byl Wongův případ.
"Jedna věc je jistá - Peking zakročil proti disidentům v Číně tím, že kontroluje jejich účty," myslí si známá tvář protičínských protestů.
[Financial censorship amid unfree speech]
— Joshua Wong 黃之鋒 😷 (@joshuawongcf) July 20, 2020
1. More than just crackdowns on dissidents, #nationalsecuritylaw has repercussions on this global financial city, as global banks now screen clients’ accounts, public speeches, interviews and online posts. https://t.co/zPtMIATGi2
Běžnou praxí bank po celém světě je, že při přijímání nového klienta zjišťují, jestli nezastává veřejnou funkci, případně jestli nejde o příbuzného nebo obchodního partnera takové osoby. U těchto lidí, označovaných jako "politicky exponované osoby", totiž existuje větší riziko praní špinavých peněz nebo získávání financí z trestné činnosti. Banky jim proto věnují větší pozornost.
Stejnou kontrolu provádějí i banky působící v Hongkongu, ovšem s tím rozdílem, že mezi politicky exponované osoby počítají od začátku července i ty lidi, kteří vyjádřili podporu prodemokratickému hnutí kritizujícímu Peking. Od šesti zdrojů obeznámených s činností bank to zjistila agentura Reuters.
Bankéři tak procházejí vyjádření svých klientů do médií, která poskytli v souvislosti s protičínskými protesty, ale také jejich statusy na sociálních sítích. Kontrolu provádějí až šest let do minulosti, tedy do doby, kdy probíhala takzvaná deštníková revoluce, upozorňující na rostoucí vliv Číny v oblasti.
Když banky odhalí napojení na hnutí nebo protesty, mohou klienty odmítnout nebo omezit služby, které jim běžně nabízejí. Takový člověk například nemusí dosáhnout na stejnou půjčku jako jiný obyvatel Hongkongu "bez záznamu". Podle švýcarského webu Finews by byla tato praktika v Evropě nebo Spojených státech nevídaná.
Zmrazení účtů a odebrání licence
Změna v hodnocení bank přišla 1. července s tím, jak vstoupil v Hongkongu v platnost národněbezpečnostní zákon, který navrhla a schválila čínská vláda. Obyvatelé Hongkongu kvůli němu mohou čelit trestům například proto, že vystupují proti pekingské vládě nebo že se zúčastní demonstrací. Za porušení zákona jim hrozí vydání do Číny nebo i doživotí.
Kromě toho může nová policejní jednotka z Číny, která na dodržování zákona dohlíží, zmrazit účty podezřelých osob a zabavit jejich majetek. Na firmy může uvalit různě přísné penalizace: pokuty, pozastavení činnosti nebo zrušení oprávnění podnikat.
Banky se proto podle vyjádření některých zaměstnanců obávají o svou reputaci, pokud by byl některý z jejich klientů vyšetřován kvůli porušení zákona. Jedna z nich například krátce po zavedení zákona sestavila seznam deseti mediálně nejznámějších postav prodemokratického hnutí a porovnala ho s databází svých klientů. Když se ujistila, že její klienti na ně nemají žádné vazby, byla to podle nejmenovaného bankéře "úleva", cituje ho Reuters.
Problémů bude přibývat
Na otázku ohledně řešení takové situace nezná odpověď ani právník napojený na demokratickou stranu Albert Ho. "Moc se toho dělat nedá, jedině ukončit všechny finanční a bankovní aktivity v Hongkongu," uvádí Ho, který každoročně pořádá vzpomínkovou akci za oběti demonstrace na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Čínská armáda tehdy krvavě potlačila protesty v Pekingu, zemřely tisíce lidí.
Sám Ho zatím žádné spory s bankou neměl. Podle jednoho z manažerů nejmenovaného investičního fondu ale bude lidí s problémy přibývat. "Myslím si, že i když dveřmi projde mírný demokrat a bude chtít investovat, budeme to po schválení tohoto zákona dlouho a těžce zvažovat," řekl.
