Reznikov minulý týden pro britský deník The Guardian uvedl, že Ukrajina je v současnosti "nejzaminovanějším" územím na světě. Po celé zemi se táhnou až stovky kilometrů dlouhá zaminovaná pole. Poblíž ruské obranné linie podle něj ukrajinské jednotky nalézají běžně až pět min na metr čtvereční. Jejich výbuchy podle zkušeností lékaře Serhije Ryženka z nemocnice v Dnipru představují hned za dělostřeleckými útoky druhou nejčastější příčinu vážných zranění tamních vojáků.
Před začátkem protiofenzivy působilo na Ukrajině podle informací z letošního května 200 ženijních jednotek po přibližně 30 mužích, informuje The Guardian. Na základě svědectví z fronty jsou ale nyní jejich počty výrazně nižší - právě ženisté se totiž stávají častým terčem ruského ostřelování. Zabíjení ženijních jednotek se navíc v ruské armádě nyní nejvíce oceňuje, uvádí britský deník.
Nízký počet ženistů v ukrajinských ozbrojených silách podle Reznikova brání výraznějšímu postupu v jejich protiofenzivě. "Ruská minová pole jsou pro naše vojáky vážnou překážkou, ale ne nepřekonatelnou. Máme zkušené ženisty a moderní vybavení, ale na frontu, která se táhne stovky kilometrů na východě a jihu Ukrajiny, jsou krajně nedostačující," podotkl pro The Guardian.
Proto v posledních týdnech apeluje na západní země, aby Ukrajině pomohly rozšířit a urychlit výcvik sapérů. "Jsou potřeba tady a teď. Jejich práce zachraňuje životy a zajišťuje postup našich vojsk. Její účinné akce nás přiblíží k vítězství Ukrajiny," uvedl v polovině července na setkání ukrajinské obranné kontaktní skupiny. Z hlediska vybavení podle něj nejvíce potřebují vlečné sítě a torpéda Bangalore, díky nimž mohou ženisté odstraňovat výbušná zařízení z bezpečné vzdálenosti.
Ukrajinci se zatím s nedostatečným vybavením pokusili vypořádat vlastními silami. V továrně v Charkově například začali vyrábět takzvané "pavoučí boty" - čili speciální konstrukci se čtyřmi kovovými nohami, kterou si vojáci nasadí na obuv. Ženistům pak mají zajistit větší bezpečí a ochránit je před následky ničivých minových výbuchů.
Pete Smith, vedoucí ukrajinského programu z nevládní organizace Halo, která se odstraňováním min zabývá, k situaci nicméně podotkl, že i kdyby Ukrajina teď měla dispozici 10 tisíc sapérů, tak by odminování stejně trvalo nejméně dalších deset let. "Jsme svědky nejtěžšího zamoření pozemními minami a nevybuchlou municí, jaké jsme v Evropě zaznamenali od druhé světové války," uzavřel pro The Guardian.
