V Austrálii vyhrála pravice. Vede ji "šílený mnich"

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
7. 9. 2013 17:25
Podle televize ABC postihla labouristy nejtvrdší porážka od roku 1930.
Abbott nad Ruddem. Stejně jako ve volbách.
Abbott nad Ruddem. Stejně jako ve volbách. | Foto: Reuters

Canberra - Konzervativní koalice vedená Tonym Abbottem se podle očekávání stala jasným vítězem australských parlamentních voleb, v nichž voliči rozhodovali o obsazení obou komor místního parlamentu.

Po sečtení 65 procent hlasů má pravice 54 procent hlasů a jistých 77 mandátů ve stopadesátičlenné dolní sněmovně. V konečném výsledku budou mít podle odhadů konzervativci v parlamentu o 40 míst víc než labouristé. Kompletní výsledky voleb vydá podle místních médií australská volební komise za několik hodin.

Dosud vládnoucí labouristé uznali porážku. Podle televize ABC je postihla zřejmě nejtvrdší porážka od roku 1930.

V Austrálii jsou volby povinné, musí k nim dorazit každý občan starší 18 let. Za neúčast bez oprávněného důvodu hrozí pokuta. Při posledních volbách byla účast 94 procent.

Pravicová koalice Liberální strany Austrálie byla ve volbách jasným favoritem a o jejím vítězství pochyboval málokdo. Labouristy vážně ochromil vnitrostranický boj mezi dosavadním předsedou vlády Kevinem Ruddem a expremiérkou Julií Gillardovou.

Právě Gillardová sesadila Rudda z čela labouristické strany krátce před volbami v roce 2010 a stala se v Austrálii první ženou v premiérském křesle. Když ale letos předvolební průzkumy předpovídaly drtivou porážku labouristů, rozhodla se strana nahradit Gillardovou ve funkci ministerského předsedy znovu Ruddem. Ani to ale podle volebních odhadů labouristům příliš nepomohlo.

Podle průzkumu, jejž ve volebních místnostech provedla australská televize, by konzervativci mohli mít v parlamentu převahu až 40 poslanců. O křeslo v Poslanecké sněmovně se ucházelo rekordních 1188 kandidátů a o místo v Senátu 529.

Největší australská online sázková kancelář Sportsbet byla o vítězství konzervativců dokonce tak přesvědčena, že již devět dnů před hlasováním vyplatila výhry těm, kdo si na ně vsadili.

Pozornost médií v předvolebním boji kromě dvou hlavních stran přitáhla i řada menších uskupení, například nově vzniklá strana WikiLeaks v čele se zakladatelem stejnojmenného serveru Julianem Assangem. Celkový počet kandidujících stran přesáhl padesátku, což je víc než dvojnásobek v porovnání s rokem 2010.

Šílený mnich Tony Abbott

V čele Liberální strany Austrálie je velmi pravděpodobný příští premiér Tony Abbott od prosince 2009. V letech 1998 až 2007 byl členem vlády premiéra Johna Howarda, nejprve jako ministr pro zaměstnanost, později jako ministr zdravotnictví.

Po roce 2007, kdy liberálové skončili v opozici, byl jejich stínovým ministrem pro záležitosti rodin, veřejné služby a domorodé obyvatelstvo. Při této příležitosti slíbil, že každý rok stráví jeden až dva týdny dobrovolnickou prací v některé domorodé komunitě.

Na funkci ve stínové vládě rezignoval v listopadu 2009 na protest proti vstřícnému postoji vedení liberálů k zákonu o obchodování s emisemi skleníkových plynů. Záhy poté byl těsnou většinou hlasů zvolen předsedou strany.

Dosavadní australský premiér Kevin Rudd s lídrem opozice Tony Abbottem na snímku z 11. srpna 2013.
Dosavadní australský premiér Kevin Rudd s lídrem opozice Tony Abbottem na snímku z 11. srpna 2013. | Foto: REUTERS/Andrew Meares/Pool

Už během univerzitních studií projevoval silně konzervativní postoje, jež byly v rozporu s levici nakloněnou atmosférou, která v té době na škole převažovala. Svou sociálně konzervativní orientaci v politice prosazuje dodnes. Staví se striktně proti sňatkům osob stejného pohlaví (ačkoliv jedna z jeho sester se k lesbické orientaci veřejně hlásí), proti výzkumu embryonálních kmenových buněk či eutanazii. Slíbil, že po volbách zruší nepopulární daň z emisí oxidu uhličitého.

Býval boxerem a je známý svým nevybíravým řečnickým stylem a kontroverzními výroky, za něž si u opozice vysloužil nálepku sexisty a misogyna.

Narodil se 4. listopadu 1957 v Londýně rodičům s australskými kořeny. V roce 1960 se rodina odstěhovala z Británie do Austrálie. Vystudoval ekonomiku a právo na univerzitě v Sydney a politologii a filozofii v Oxfordu.

Coby hluboce věřící křesťan několik let studoval v katolickém semináři a uvažoval o tom, že se stane knězem, což mu později vyneslo přezdívku "šílený mnich." Po studiích nejprve pracoval jako novinář a krátce vedl betonárku. Do politiky vstoupil v první polovině 90. let. V australském parlamentu zasedá od března 1994.

Je ženatý, s manželkou Margaret má tři děti. V minulosti se spekulovalo o tom, že je i otcem jednoho nemanželského dítěte, které prý počal ve svých 19 letech se svou tehdejší přítelkyní a dal k adopci. Testy DNA ale v roce 2005 otcovství vyloučily.

 

Právě se děje

Další zprávy