Pátý den absolvovali vesmírnou procházku astronauté Daniel Burbank a Kanaďan Steven MacLean. I oni však udělali stejnou chybu jako včera jejich kolegové a ztratili ve volném prostoru šroubky a těsnění.
"Neviděl jsem je odplout," řekl MacLean. Součástky "uplavaly" do volného prostoru bez potíží, u některých však panují obavy, zda se nedostaly do kontaktu s částmi stanice.
Včerejší vesmírná procházka astronautů Josepha Tannera a Heidemarie Stefanyshyn-Piperové trvala celý den. Neobešla se ale bez problémů. Při práci totiž patrně ztratili tři součástky.
"To není dobré. Doufejme, že neskončí někde v zařízení," uvedl Tanner. "Nikde to nevidím," dodal během výstupu. I přes možná rizika však součástky astronautům utíkají poměrně často, téměř na každé misi se nějaká ztratí.
Úspěšné připojení k ISS
Stroj se v pondělí odpoledne úspěšně spojil s ISS po provedení náročného přistávacího manévru, tzv. pomalého salta vzad. Kapitán Atlantisu Brent Jett navedl pomocí ručního řízení špičku raketoplánu nahoru a pomalu nechal stroj, vzdálený asi 180 metrů od ISS, otočit o 360 stupňů.
Posádka ISS během přistávacího manévru fotografovala plášť raketoplánu. Analýza snímků má NASA pomoci zjistit, zda nedošlo během startu k jeho poškození.
O necelé dvě hodiny Jett a jeho pět členů posádky vstoupili na palubu stanice. Na ISS je uvítal velitel mise Pavel Vinogradov, letový inženýr Jeff Williams a německý kosmonaut Thomas Reiter. Vinogradovovi a Williamsovi jejich šestiměsíční mise pomalu končí. Reiter, který přiletěl v červenci, zůstane do prosince.
ISS se po oběžné dráze kolem Země pohybuje rychlostí přes 28 000 kilometrů za hodinu ve výšce 349 kilometrů nad povrchem planety.
Start bez problémů
Zhruba dvě minuty po startu se od raketoplánu oddělily dvě pomocné startovací rakety, po více než osmi minutách hlavní palivová nádrž.
Necelých devět minut po startu Atlantis vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země. Už minutu po startu raketoplán dosáhl rychlosti téměř 6000 kilometrů v hodině.
"Všechny systémy fungují normálně," uvedl Kyle Herrin, komentátor z NASA. Po vstupu na orbitu raketoplán zažehl dva své motory, které slouží pro manévry v kosmu, a začal směřovat k ISS. U ní by měl přistát v pondělí ve 12:46 SELČ.
Pokud by raketoplán Atlantis dnes v 17:15 SELČ neodstartoval, musel by Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) s dalším pokusem počkat až do konce října.
Pozdější let raketoplánu by totiž kolidoval s cestou ruské vesmírné lodi Sojuz, která se chystá k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) již 18. září.
Výstavba na ISS bude pokračovat
Start raketoplánu musela NASA odložit už poněkolikáté. Původně měl být vypuštěn 27. srpna, zabránilo tomu však nepříznivé počasí, které v oblasti Floridy panovalo. Od středy jeho vzlet opakovaně znemožnily potíže s palivovým článkem.
Včerejší odklad startu způsobily potíže právě na jednom z nich.
"Vyprázdníme teď opět palivové nádrže a zítra se vrátíme, abychom je znovu zaplnili a sledovali, jak bude čidlo reagovat," prohlásil včera velitel Atlantisu Mark Leinbach, dohlížející na start.
Úkolem tentokrát šestičlenné posádky Atlantisu je pokročit vpřed s výstavbou Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která nabírá časový skluz. Do nešťastné havárie raketoplánu Columbia, při které zahynulo sedm astronautů, se ISS totiž rozrůstala poměrně stabilním tempem.
Po havárii se však NASA rozhodla výstavbu zastavit a soustředit se na bezpečnostní stránku letu raketoplánů. Tu ozkoušela letos v červenci při startu raketoplánu Discovery.
Tip: Prohlédněte si interaktivní grafiku o Discovery
NASA kvůli tomu, aby mohla stavbu ISS dokončit, seškrtala rozpočty mnoha svých vědeckých programů. "Nyní se opět pustíme do rozšiřování vesmírné stanice," prohlásil Paul Dye, hlavní letový ředitel nadcházející mise s označením STS-115.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Po Discovery letí do vesmíru i Atlantis
- Raketoplán Discovery přistál na Floridě
- Procházka vesmírem?Připlaťte 340 milionů
Na palubě bude část zařízení, které by mělo v budoucnu dodávat energii vědecké laboratoři ISS, dvěma obytným místnostem i dalším systémům. Předmět váží přes 15 tun a k jeho připevnění a k přípravě pro uvedení do provozu bude během mise zapotřebí tří výstupů do kosmu.
Tragédie Columbie změnila plány
Do vesmíru je nutno dopravit ještě více než desítku větších komponentů stanice. Do kosmu by se tak, pokud všechno půjde hladce, raketoplány měly dostat ještě nejméně patnáctkrát. Jednu cestu by měl raketoplán podniknout i ke stárnoucímu Hubbleovu vesmírnému teleskopu.
Havárie Columbie kromě ztráty životů astronautů a zničení přístroje v hodnotě dvou miliard dolarů také poškodila reputaci NASA a vyžádala si další náklady na nová bezpečnostní opatření.
Ta vedla i k tomu, že se zkrátila doba aktivní činnosti raketoplánů. Původně úřad uvažoval o roku 2015 či pozdějších datech, nyní je to rok 2010.
Potíže? Nevyhnuly se ani Atlantisu
S drobnými potížemi se před startem potýkal i Atlantis. Technici NASA museli před několika dny vyměnit dva rizikové šrouby, které drží zařízení nastavující hlavní komunikační anténu raketoplánu.
Šrouby byly prý nebezpečně krátké, a existovaly tak obavy, aby při startu nevypadly, což by mohlo mít katastrofální následky.
Navzdory krátkým šroubům u antény uskutečnil Atlantis od svého zkonstruování před 25 lety již 26 letů bez nehody, poslední v roce 2002. Šrouby antény byly již dříve nahrazeny i u raketoplánů Discovery a Endeavour.
