Londýn - Libyjský atentátník Abdal Basat Muhammad Migrahí byl skutečně "vyměněn" za ropu. Informuje o tom britský list The Sunday Times.
Britská vláda totiž v době jednání o významné dohodě o dodávkách ropy v roce 2007, zahrnula v rámci svých národních zájmů atentátníka z Lockerbie do dohody o vydávání vězňů s Libyí.
Migrahí, který si doživotní trest odpykával ve skotské věznici, byl propuštěn 20. srpna. Trpí totiž rakovinou prostaty v konečném stadiu. Jeho propuštění vyvolalo bouřlivé mezinárodní reakce, neboť Libyjec byl ve své zemi po příletu z vězení přivítán jako hrdina.
Dnešní The Sunday Times získal dva dopisy z roku 2007, které zaslal britský ministr spravedlnosti Jack Straw svému skotskému protějšku Kennymu MacAskillovi. V obou dopisech se Straw zmiňuje o Migrahím.
Podle britského listu tyto dopisy podkopávají důvěru britské vlády, která doposud tvrdila, že Libyjce za ropu nevyměnila.
V prvním dopise z 26. července 2007 Straw tvrdí, že je pro to, aby byl Migrahí vyloučen z projednávané dohody o vydávání vězňů mezi Velkou Británií a Libyí.
Ve druhém dopise z 19. prosince 2007 však Straw napsal, že změnil názor. "Vzhledem k vyjednáváním s Libyjí, která jsou velice složitá a vzhledem k ohromným výhodám pro Velkou Británii, se přikláním k variantě, že Migrahí již nemá být z dohody jmenovitě vyloučen."
Podle bristkého listu byl Strawův obrat spojen s dohodou o těžbě ropy a plynu mezi britskou společností BP a Libyí v potenciální hodnotě 15 miliard liber. Tato jednání tehdy stagnovala.
Tripolis měl vyvíjet tlak na Londýn, aby byl Migrahí do dohody o výměně vězňů zahrnut, výměnou za to, že ji Libye podepíše. Dohoda o ropě byla podepsána šest týdnů poté, co Straw poslal MacAskillovi druhý dopis.
Společnost BP v reakci na tato podezření popřela, že by za podepsáním dohody stály politické motivy. Straw zase vysvětlil, že jednání o vydávání vězňů bylo součástí mezinárodních snah o normalizaci vztahů s Libyí.
Britové se brání, že tento fakt neměl žádný vliv na rozhodnutí poslat Migrahího zpět do Libye. Skotsko má širokou autonomii nad vnitřními záležitostmi, i když Londýn stále odpovídá za zahraniční záležitosti a obranu.
Na začátku týdne uvedl britský premiér Gordon Brown, že libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl informován o tom, že britská vláda nehrála roli v rozhodnutí o Migrahího osudu. Podle jeho slov šlo o záležitost soudu a skotského parlamentu.
Atentát z 21. prosince 1988 na transatlantickou linku PanAm 103 si vyžádal 270 obětí, z nichž 259 byli pasažéři a posádka letadla a jedenáct obyvatelé skotské vesničky Lockerbie, na kterou stroj dopadl.
