Washington - Kongresmanka Gabrielle Giffordsová navždy vstoupí do dějin USA - jako první žena, která se ve vrcholné politické funkci stala cílem atentátu.
Když se vítězní republikáni rozhodli uspořádat v prvních dnech zasedání nového Kongresu v jednacím sále demonstrativní předčítání celého textu americké ústavy, patřila Giffordsová k nemnoha demokratům, kteří se rozhodli přidat.
Považovala to za dobrý start nové politické sezóny, jestliže se zástupci obou stran společně zamyslí nad významem dokumentu, z něhož se Spojené státy zrodily.
V sobotu na ni v Tucsonu 22letý atentátník namířil poloautomatickou zbraň a z jednoho a půl metru jí prostřelil hlavu.
Giffordsové - nyní v kritckém stavu v nemocnici - je na političku "pouhých" 40 let, ale vyznává umění kompromisu, které jako by se v poslední generaci vytratilo. Když došlo na volbu nového předsedy Sněmovny reprezentantů, zařadila se mezi pouhých 19 demokratických zákonodárců, kteří se odhodlali hlasovat proti lídryni své strany Nancy Pelosiové, symbolu ostrých politických potyček posledních let. Místo ní volila historickou postavu černošského hnutí za občanská práva Johna Lewise.
Jestli byl někdo hlavním poraženým listopadových kongresových voleb, byli to umírnění demokraté kandidující v převážně konzervativních obvodech. Giffordsová se dokázala z této množiny vymknout a těsně porazit republikánského soupeře podporovaného Tea Party včetně pravicové celebrity Sarah Palinové.
Zastával se práva držet zbraň
Dokázala to odvážnou a zároveň principiální směsí politických postojů imponujících, jak liberálně smýšlejícím lidem, tak těm s konzervativním pohledem na svět.
Velmi hlasitě se zastávala druhého dodatku americké ústavy, který garantuje občanům právo nosit střelnou zbraň. Podporovala zpřísněná bezpečnostní opatření na jižní hranici USA vedoucí k zastavení nekontrolované imigrace z Mexika. Byla odpůrcem deficitního hospodaření federální vlády, hlasovala například proti tomu, aby vláda zachraňovala automobilový průmysl.
Na druhé straně nekompromisně obhajovala zdravotnickou reformu prezidenta Obamy jako cestu, jak zpřístupnit lékařskou péči všem Američanům. Postavila se proti loni schválenému imigračnímu zákonu v Arizoně, který ukládá bezpečnostním složkám povinnost zjišťovat přistěhovalecký status lidí podezřelých z trestné činnosti.
Atentátník četl Mein Kampf
Z informací posbíraných až dosud o pravděpodobném útočníkovi sobotního atentátu vyplývá, že šlo o psychicky narušenou osobnost, člověka, který měl základní problém se socializací, dopouštěl se bizarních a smysl postrádajících tirád namířených proti společnosti a vládě, přičemž za své „bible" označoval Marxův Komunistický manifest a Hitlerův Mein Kampf.
Ačkoli o jeho motivaci není v zásadě nic známo - Jared Loughner využívá svého práva daného pátým dodatkem ústavy a s vyšetřovateli nespolupracuje - je pochybné, že by svým činem chtěl učinit politické stanovisko, které by mohlo zásadním způsobem posunout americkou veřejnou debatu a politiku obecně.
Co je naopak jisté, že Spojené státy v důsledku jeho činu přicházejí, minimálně na čas, o typ političky, již nezbytně nutně potřebují, aby se dokázaly dostat ze stavu, kdy jakákoli dohoda dvou hlavních politických stran na některé z klíčových reforem není možná.
Atentáty v USA
- 32 mrtvých (duben 2007) - Při střelbě ve Virginském polytechnickém institutu vraždil třiadvacetiletý student z Jižní Koreje Čo Sung-hu. Střelec poté spáchal sebevraždu.
- 14 mrtvých (duben 2009) - Střelba ve středisku pro imigranty v Binghamtonu v americkém státě New York. Mezi mrtvými byl i pachatel, který se zastřelil.
- 13 mrtvých (listopad 2009) - Masakr na základně americké armády v texaském Fort Hoodu měl na svědomí major a armádní psychiatr muslimského vyznání. Pachatel byl postřelen.
- 10 mrtvých (březen 2009) - Muž z Alabamy zabil mimo jiné svoji matku a další členy rodiny. Po přestřelce spáchal sebevraždu.
- 9 mrtvých (prosinec 2008) - Střelec převlečený za Santa Clause zabíjel na Vánoce v Los Angeles, než spáchal sebevraždu.
- 8 mrtvých (prosinec 2007) - Střelec vraždil v nákupním centru ve městě Omaha ve státě Nebraska, než zbraň obrátil proti sobě.
- 8 mrtvých (březen 2009) - V pečovatelském ústavu ve městě Carthage v Severní Karolíně zabíjel pětačtyřicetiletý muž.
- 8 mrtvých (leden 2010) - Otec rodiny ve státě Virginie neunesl rodinnou hádku a zabil příbuzné. Posléze se vzdal policii.
- 8 mrtvých (srpen 2010) - Propuštěný řidič distributora piva ve státě Connecticut zabíjel ve svém podniku. Poté se zastřelil.
- 6 mrtvých (leden 2011) - Střelba na politickém shromáždění ve městě Tucson v Arizoně. V kritickém stavu je členka americké Sněmovny reprezentantů Gabrielle Giffordsová.
zdroj: ČTK
Americká politika se v posledních patnácti letech natolik polarizovala, že republikáni a demokraté se nejsou schopni dohodnout na žádných dlouhodobých změnách, pokud jejich podstatou náhodou není snížení daní pro všechny a zvýšení podpory pro ty potřebné, jako byl případ prosincového daňového kompromisu mezi prezidentem Obamou a opozičními demokraty.
Zrozena pro kompromis
Giffordsová byla díky své unikátní zkušenosti vítězného volebního boje v ideologicky nepřátelském území pro kýžený posun ke schopnosti se dohodnout dobře vybavena. Její nadšená účast na republikánském předčítání ústavy (připadla na ni prezentace prvního dodatku ústavy garantujícího svobodu slova a shromáždění) i hlasování proti Nancy Pelosiové ukázaly, že lekci delší řady posledních voleb pochopila.
Má-li americká politika ukročit zpět z kraje útesu, na němž se ocitla, bude třeba, aby slevily obě strany. Jak republikánská pravice symbolizovaná osobou bývalé aljašské guvernérky Sarah Palinové, na niž se bezprostředně po atentátu soustředila takřka veškerá pozornost, tak demokratická levice.
Byla to totiž nejen Palinová, která ze své stránky v sobotu narychlo sundávala mapu symbolicky zobrazující volební obvod Giffordsové jako terč hodný k odstřelení. Levicově zaměřený politický blog musel stejně spěšně odstraňovat diskusní příspěvek, který kongresmanku označoval za mrtvou jen proto, že se rozhodla nehlasovat pro Nancy Pelosiovou.
Clinton měl Oklahomu, Obama Giffordsovou
Sobotním atentátem vyhrocená situace představuje velkou příležitost pro politika s největším „megafonem" v USA. Prezident Obama dostává pouhé tři měsíce po kruté porážce v kongresových volbách šanci ukázat se Američanům tak, jak ho poznali v předvolební kampani - tedy jako klidně uvažujícího politika sjednocujícího ideologicky rozvaděné strany.
Atentát na Gabrielle Giffordsovou je pro Obamu obdobnou zkouškou, jakou byl před patnácti lety pro jeho demokratického předchůdce v Bílém domě Billa Clintona teroristický útok na federální budovu v Oklahomě.
Clinton tehdy kromě jiného uvedl, že už nikdy nepoužije veřejně hanlivý výraz byrokrati při popisování zaměstnanců federální vlády. Způsob, jakým dokázal šokovanou zemi sjednotit, byl půl rok po obdobné porážce v kongresových volbách prvním krokem k jeho opětovnému zvolení prezidentem.
Bude v nejbližší době především na Obamovi, aby zabránil tomu, co ještě v sobotní večer krátce po řádění šíleného střelce v Tucsonu vykreslil jako budoucnost Spojených států Clarence Dupnik, místní šerif v Arizoně.
"Není neobvyklé, že je veřejně činným lidem včetně mě neustále vyhrožováno. Je to smutná věc, jíž jsme nyní v Americe svědky. Není daleko doba, kdy se nenajdou rozumní a slušní lidé, kteří by se tu chtěli ujmout jakéhokoli veřejného úřadu," prohlásil šerif na tiskové konferenci, kde dával první informace o vyšetřování případu.
