Londýn/Ženeva - "Dnes jsme zaznamenali opravdu významné vítězství, které přineslo úsměv na mou tvář."

Těmito slovy zhodnotil Julian Assange verdikt Komise při Radě OSN pro lidská práva, která potvrdila, že je od roku 2010 svévolně zadržován Švédskem a Británií.

Podle dopoledne zveřejněného dokumentu by měl být zakladatel serveru WikiLeaks osvobozen a odškodněn.

Australanovi tak svitla naděje, že bude moci po více než třech a půl letech opustit malou budovu ekvádorského velvyslanectví v Londýně.

Ačkoliv rozhodnutí skupiny nejsou právně závazná, v minulosti vedla k propuštění zadržovaných. Komise se od svého vzniku v roce 1991 zabývala například případy zpravodaje amerického listu The Washington Post Jasona Rezaiana (jehož do poloviny ledna zadržoval Írán) či loni propuštěného prodemokratického exprezidenta Malediv Mohameda Nasheeda.

Absurdní, rozhodl se sám, odmítli komisi Švédi i Britové

Švédové stejně jako Britové závěry komise podle očekávání odmítli. Podle Stockholmu si Assange "dobrovolně vybral", že se bude skrývat na ekvádorské ambasádě. "Švédské úřady nemají žádnou kontrolu nad jeho rozhodnutím tam zůstat. Assange může velvyslanectví kdykoliv opustit," citovala agentura Reuters z prohlášení vlády.

Britský ministr zahraničí Philip Hammond neváhal označit verdikt komise za "absurdní". Assange se podle něj vyhýbá spravedlnosti. Dodal, že Australan může vyjít, "kdykoliv si vybere", ale stále bude muset čelit švédské justici.

Zvěsti o tom, že se komise postaví na Australanovu stranu, se objevily už ve čtvrtek, kdy je potvrdilo i švédské ministerstvo zahraničí. Právě Stockholm usiluje o Assangovo vydání, a to kvůli podezření ze znásilnění.

Aktivista ovšem veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že jde jen o zastírací manévr, jak ho následně vydat do Spojených států. Washingtonu je Assange trnem v oku kvůli zveřejnění statisíců tajných dokumentů.

Související

Deníky vydaly tajemství Wikileaks: Tak USA sledují svět

Assange už ve čtvrtek prohlásil, že pokud komise rozhodne v jeho neprospěch, že je připraven opustit ambasádu a nechat se v Londýně zadržet.

V opačném případě ale očekává, že mu bude okamžitě vrácen pas a že budou ukončeny pokusy ho zadržet. Británie však už dala najevo, že volný odchod ze země v žádném případě neumožní.

Pomsta za depeše?

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.

WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionů tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě.

Na konci roku 2010 Interpol Assange zařadil na seznam hledaných, a to kvůli tomu, že Švédsko usilovalo o jeho vydání pro údajné sexuální zneužití. Záhy poté se ovšem ukázalo, že předmětem sporu je pouze přestupek a že překroucené obvinění může být důsledkem politického tlaku.

Australan nebyl nikdy formálně obviněn, švédská justice podle tamního práva žádala jen o jeho předání k výslechu. Loni v srpnu dokonce ve třech ze čtyř případů údajného nátlaku, sexuálního obtěžování a znásilnění uběhla pětiletá promlčecí lhůta, a tak je švédská spravedlnost musela odložit.