Deníky vydaly tajemství Wikileaks: Tak USA sledují svět

Zahraničí Zahraničí
29. 11. 2010 0:13
Portál se spojil s vlivnými redakcemi, zveřejní tajné zprávy diplomatů z celého světa
PAŘÍŽANKA. Chování objekta je klidné, bez známek kontroly. (Snímek z 20. února 1984 ve tři čtvrtě na devět, na němž je Suzette Gazagne se synem u stanice autobusů Horčičkova)
PAŘÍŽANKA. Chování objekta je klidné, bez známek kontroly. (Snímek z 20. února 1984 ve tři čtvrtě na devět, na němž je Suzette Gazagne se synem u stanice autobusů Horčičkova) | Foto: Praha objektivem tajné policie

New York - Vzrušená konspirační atmosféra hodná nejlepších špionážních thrillerů předcházela dalšímu počinu serveru WikiLeaks, který v noci na pondělí vypustil na veřejnost tajné americké diplomatické dokumenty.

V neděli vpodvečer středoevropského času, pár hodin před počátkem dalšího očekávaného mezinárodního skandálu na účet USA, portál Wikileaks zkolaboval kvůli neznámému přetížení serverů.

Chvíli to vypadalo, že další z útoků na nejtajnější zákoutí americké zahraniční politiky bude odložen.

Pak ovšem správci Wikileaks odkryli celou svou strategii: Upozornili, že již během nedělního večera začnou dokumenty, byť na webu nedostupné, zveřejňovat nejvlivnější evropská a americká média.

11. září světové diplomacie

To, co následovalo v Londýně, New Yorku, Berlíně, Madridu a Paříži označil italský ministr zahraničí Franco Frattini za "11. září světové diplomacie".

Výběr médií nebyl náhodný - první várka tajných diplomatických depeší odkryla řadu tajných amerických aktivit a tvrzení, která vysocí státníci v Evropské unii či arabském světě nebudou rozhodně číst rádi.

Celkem 1271 zpráv pochází podle dostupné databáze i z ambasády v Česku. Co obsahují však zatím zveřejněno nebylo.

Níže následuje prozatímní výběr z toho, co američtí diplomaté střádají, nebo co si myslí o světě kolem:

SLEDOVÁNÍ I V OSN:

- Tajné zprávy popisují, jak USA využívají svá velvyslanectví pro globální špionážní síť. Diplomaté sbírají vše o politických špičkách a vlivných osobách, včetně čísel kreditních karet, otisků prstů, vzorků DNA nebo značek jejich aut;

- Američané dostali za úkol špionáž i přímo proti vedení OSN. V depeších jsou žádosti o telefonní síti špiček OSN, o bezpečnostních opatřeních, přístupových heslech nebo soukromých komunikačních linkách;

Charakteristika státníků dle USA

Z vydání německého Der Spiegel, který materiály Wikileaks vydává pod titulkem "Odhaleno - jak Amerika vidí svět":

Kancléřka Angela Merkelová: "bojácná"

Premiér Vladimir Putin: "alfa samec"

Prezident Nicolas Sarkozy: "císař, který je nahý"

Ministr zahraničí Guido Westerwelle: "agresivní"

O SPOJENCÍCH:

- Odtajněné dokumenty ukazují, že Američané evidovali i doklady o "nevhodném chování" členů britské královské rodiny;

- Ruský premiér Vladimir Putin je údajně "alfa samec", prezident Dmitrij Medveděv pak "pomalý a mdlý". O ruském kabinetu si Američané sbírali informace o kontaktech ministrů s organizovaným zločinem;

- Velkou starostí americké diplomacie je francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který prý "nevynechá příležitost, aby poškodil USA";

- Afghánskému vedení USA vůbec nevěří: poznamenali si například, že když afghánský viceprezident Ahmad Ziá Masúd odjel do Spojených arabských emirátů, vezl s sebou 52 milionů dolarů v hotovosti. Afghánský prezident Hamíd Karzáí je pak podle depeší "slabá osobnost a paranoik posedlý konspirací";

O NEPŘÁTELÍCH:

- V dopisech americké diplomacie lze nalézt i srovnání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s Adolfem Hitlerem;

- Obsahují také profil libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, jehož na jeho cestách vždy doprovází "smyslná ukrajinská blondýna" jako zdravotní sestra;

- Komunistická Čína podle odtajněných dokumentů řídila útok proti počítačovým systémům firmy Google. "Vládní" čínští hackeři údajně pronikli i do počítačů americké vlády a spojenců NATO;

BUDOUCÍ JADERNÉ TERČE?

- Washington a Londýn mají "velmi vážné obavy" o bezpečnost pákistánského jaderného zbrojního programu (neboli zpochybňují klíčového spojence v pevninské Asii).

- Státníci z arabských zemí podle depeší žádali kvůli jaderným zbraním letecký útok na Írán. Ministr obrany USA Robert Gates odvětil, že úder plány Íránu oddálí maximálně o tři roky.

Připravená strategie

Podle provozovatelů Wikileaks způsobil nedělní nedostupnost webový útok, při němž neznámí hackeři zaplavili server masou dotazů, pod jejichž náporem server spadnul.

Autor akce "neznámý", lidé z Wikileaks přesto nenechali nikoho na pochybách, co si o nehodě myslí: Ani útok nás nezastaví, tajné americké informace zveřejníme.

Konkrétní obvinění, kdo za kolapsem stojí nepadlo. V atmosféře, kdy Spojené státy mnohokrát vyzvaly portál Wikileaks, aby citlivé dokumenty z diplomatické pošty nezveřeňoval, protože to může mít nedozírné následky, však server ani nemusel nic dodávat.

"Listy El Pais, Le Monde, Spiegel, Guardian a The New York Times zveřejní mnoho hlášení amerických ambasád i v případě, že stránka WikiLeaks nebude fungovat," upozornili už dopředu zástupci Wikileaks na Twitteru.

Zmíněná média skutečně v noci z neděle na pondělí začala zveřejňovat vybrané části z celkem bezmála tří milionů dokumentů z většinou tajných depeší americké zahraniční politiky.

Pozdní volání

Americké ministerstvo zahraničí očekávání předcházející celé události ještě zesílilo, když o víkendu k nejvyšším představitelům některých zemí vyslalo varování, že některé listiny mohou být považovány za "kompromitující, urážlivé nebo znevažující".

V nejcitlivějších případech státníkům zavolala osobně ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová

Pár dopředu uniklých úryvků naznačuje, že k telefonátům měla důvod. Podle médií, která mají korespondenci americké diplomatické sítě k dispozici, mnozí státníci neuvidí ranní zprávy rádi.

WikiLeaks už dvakrát otřásly bezpečnostními strukturami Spojených států, zveřejnily tajné dokumenty o válce v Iráku a spojeneckých operacích v Afghánistánu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

České rafinérie mají pro případ nouze zásoby ropy na 100 dní

Českých rafinérií se dnes spuštěné unijní embargo na dovoz ruské ropy zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na 100 dní. Uvedl to sdělil šéf Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Česka se embargo zatím netýká.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. "Výjimka je pro Českou republiku velmi důležitá, protože rafinérie v Litvínově je stále dominantně závislá na zpracování ruské ropy," zdůraznil Švagr.

Rusko v reakci na unijní embargo už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Moskva chystá vlastní reakci na kroky západních zemí. Pokud by výsledkem bylo omezení dodávek ropy i přes ropovod Družba, je správa státních rezerv podle Švagra připravená rychle poskytnout nouzové zásoby ropy. Těch má nyní na asi 88 dní, při započítání komerčních zásob Unipetrolu by celkové zásoby pro litvínovské rafinérie měly podle Švagra vystačit na přibližně 100 dní.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Největší proces v historii Belgie. Začal soud k teroristickým útokům z roku 2016

V Belgii v pondělí začal největší soudní proces v historii země. Souzeni jsou pachatelé teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a přes 300 dalších utrpělo zranění. Zahájení podle tiskových agentur provázely emoce pozůstalých a obětí. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí.

Proces, který má trvat několik měsíců, oživil bolestné vzpomínky lidí, kteří přišli o své blízké, utrpěli zranění nebo byli svědky útoků, při nichž se v Bruselu 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo 16 lidí a dalších 16 zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí.

"Včera v noci jsem nemohla spát," řekla novinářům před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka. Sylvie Ingelsová, která se nacházela v blízkosti první bomby na letišti, uvedla, že v posledních dnech měla opakovaně noční můry. "Pokud dnes přijdu, tak proto, abych udělala tento krok a překonala svůj strach. Je důležité být tady. Je to jejich soud, ale také náš. Čekáme na nějaké odpovědi," řekla agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy